Výsledky hledání míst

Domy č.p. 137 a č.p. 98 v Telči tvořily hospodářské zázemí vily hraběte von Spangen. Fasáda přízemního kuchyňského traktu (č.p. 98) z roku 1850 je sjednocena se sousední vilou, budova konírny a kočárovny z roku 1873 byla později zvýšená o patro s úřednickými byty. Oba domy jsou památkově chráněné.

Stavba cihlového síňového trojlodí konkatedrály Nanebevzetí Panny Marie má svůj základ v románské stavbě z roku 1204. R. 1540 kostel postoupen městu Opavě. Západnímu dvouvěžovému průčelí dominuje jižní věž (66m) s barokní nástavbou.

Další z řady městských paláců v severní části středověkého Benešova nad Ploučnicí. Stojí mezi Horním zámkem a farním kostelem. Postaven 1552 pro Friedricha ze Salhausenu, později patřil některému z majitelů Konojed. Od roku 1705 špitál, dnes prázdný.

Nepatrné zbytky tvrze z 13. století, písemně doložené roku 1352. V roce 1416 je uváděn Kuneš z Konojed, majitel hradu Zlenice. Tvrz zanikla po roce 1444. Zmínka o pusté tvrzi se objevuje ještě v roce 1677 v černokosteleckém urbáři.

Dnešní zámek byl vystavěn Janem Kristiánem Sweertsem na základech staršího renesančního zámku který sloužil jako špitál pro chudé (1699) a klášter který byl v roce 1786 zrušen. Posledním majitelům, rodině Delhaesů byl zámek v roce 1945 zkonfiskován.

Zámek, pův. hrad, postaven kolem r. 1294 Tobiášem z Benešova. Goticky upraven poč. 16. stol. Jiřím ze Šternberka, renesančně r. 1605 Hodějovskými z Hodějova. Po r. 1725 barokně přestavěn Janem Josefem z Vrtby. Od r. 1887 v majetku F. Ferdinanda d´Este, romanticky upraven. Od r. 1921 v majetku státu.

Nevhodně účelově přestavěný zámek v areálu Třineckých železáren. Postaven Sobky z Kornic kolem r. 1652. V 19. století přestavěn Beessy z Chrostiny do klasicistní podoby, kterou si uchoval až do poloviny 20. století.

Jedna z vyhlídek do údolí Pustého žlebu na cestě od Punkevních k Sloupsko - šošůvským jeskyním, na skalní stěně vysoké 100 m, nad umělým vchodem do Amatérské jeskyně. Též jedno ze zastavení naučné stezky Macocha.

Klasicistní hospodářská stavba z 1. poloviny 19. století. Mohutná čtyřpodlažní budova v dominantní vyvýšené poloze při severovýchodním okraji obce. Na protáhlém obdélném půdoryse, krytá sedlovou střechou. Fasády členěny pásovými lizénami. Nevyužívaná, jen okolní pozemek. Památkově chráněná.

Mohutná podsklepená barokní pětipatrová sýpka z konce 17. století (dokončena r. 1697) o délce 57,85 m se štíty a sedlovou střechou. První obilní sýpka v okolním kraji, kde se shromažďovalo obilí v době neúrody. V současné době rekonstruována (2021). Stojí na západním okraji horní zámecké zahrady.

Mohutná pozdně barokní stavba kontribuční sýpky z let 1770-1780 je od roku 1958 památkově chráněna. Nyní slouží jako hotel s restaurací.

Zaniklá tvrz, která byla postavena někdy ve 14. stol. Jakubem nebo některým z jeho předků. R. 1365 koupil tvrz a vesnici Pavel ze Sovince, r. 1412 je prodal Oldřichovi z Duban. R. 1420 prodej Janu Kočkovi z Říčan. Tvrz zanikla podle všeho v době husitských válek. R. 1481 byla tvrz pustá.

Zaniklá středověká obec existovala již ve 13. stol. (dle archeol. nálezů). Prvně je zmiň. r. 1365 při prodeji Jakubem Pavlovi ze Sovince. R. 1412 koupena Oldřichem z Duban a r. 1420 prodána Janu Kočkovi z Říčan. Zanikla patrně někdy v obd. husitských válek v l.1419-1436. Stávala zde tvrz i kostelík.

Zaniklý hrad. Pís. prameny mlčí, arch. nálezy určují živé obd. hradu do 2. pol. 13. - poč. 14. stol. Pravd. sídlo jednoho z manů hradu Bezdězu. R. 1536 hrad zaniklý a zcela mimo povědomí, zmiňován jen jako průsek skrze skálu.

Litinový kříž na kamemmém podstavci z roku 1871 dal na svém pozemku severně od centra Rouchovan zřídit František Konvalina, rolník v Rouchovanech č.p. 37 s manželkou Josefou. Zhotovil jej Matouš Uhlíř. Na kříži je citát z Nového zákona Ep: k Filip: 2. 8. Kříž je udržovaný, nápis dobře čitelný.