Výsledky hledání míst

V zámek byla v 16. stol. přestavěna střed. tvrz. Před r. 1742 byl přestavěn a sloužil jako let. sídlo zbraslavských opatů. 2.7.1742 se stal místem jednání mezi maršálem Belleislem a knížetem Esterházym. Dnes slouží jako Hydrometerologický ústav.

Hrádek postaven nad zříceninou hradu Čerchanova jako novostavba v r. 1412 Rackem Kobylou ze Dvorce, v r. 1525 se stává majetkem Jaroslava ze Šelmberka a Kosti, který ho koupil jako pustý. V r. 1554 ho Jan z Valdštejna přestavěl na renesanční zámek.

Vedle Železné hůrky jižně od Chebu patří Komorní hůrka mezi nejmladší české čtvrtohorní sopky. O průzkum této přírodní památky, chráněné od r. 1933, se zasloužil též německý básník J. W. Goethe se svými šlechtickými přáteli. Nejlépe turisticky přístupná je z Františkových Lázní nebo Chebu.

Zchátralý empírový zámek z l. 1811 – 12 postavený v místech stejnojmenné zaniklé středověké vsi s parkem a jezírkem.

Hrad poprvé připomínán jako pustý r. 1510, založen snad v 1. pol. 14. století. R. 1703 do zřícenin vestavěna kaple. Areál dnes zastavěn obytnými domy, dochovány zbytky zdí paláce, hradeb, valy a příkopy.

Prvně kostel sv. Františka z Assisi z roku 1938. Dnes moderní kostel s kruhovým půdorysem z 21. stol patřící římskokatolické farnosti Chodov, návrh architektky Vítězslavy Rothbauerové. Základní kámen položen 27. 8. 2005 arcibiskupem Miloslavem Vlkem. Je prvním kostelem zasvěceným Matce Tereze.

Z tvrze přestavěn roku 1772 Alžbětou de Quasco. Od r. 1856 majitel Jan Nepomuk, hrabě Harrach. V roce 1872 získal Josef Götzl. V roce 1945 přešel zámek do vlastnictví státu a v současnosti je v soukromém vlastnictví.

Pomník připomínající památku umučených ze zdejšího koncentračního tábora zbraní SS z období let 1944-45.

Litoměřický koncentrační tábor byl zřízen jako zdroj pracovní síly pro sousední nacistickou podzemní továrnu Richard v bývalých dělostřeleckých kasárnách Čsl. armády v květnu r. 1944. Táborem prošlo asi 14 000 vězňů. Přeživší byli propuštěni na svobodu 5. 5. 1945. Po válce zde byly sklady ČSLA.

Tvrz byla založena někdy kolem roku r. 1400. V písemných pramenech starší zmínky o tvrzi chybí. V 17. stol. vlastnil Konecchlumí Vilém st. Konecchlumský, který byl r. 1621 popraven s dalšími českými pány za účast na stavovském povstání. V 18. stol. byla tvrz přestavěna na sýpku.

Koněpruské jeskyně byly objeveny v roce 1950 při těžbě vápence. Zpřístupněny byly v roce 1959 a dnes představují nejdelší známý jeskynní systém v Čechách. Hlavní modelace jeskynních prostor proběhla před 25-30 miliony lety a nejstarší dochovaná výzdoba je stará více než 1 milion let.

Koněspřežná železniční dráha České Budějovice-Linz (128,7 km) byla vybudována v l. 1825-1830 (arch. F. A. Gerstner), r. 1872 byla nahrazena parostrojní železnicí. Památkami po koněspřežné dráze u Velešína jsou bývalá přepřahací stanice a hostinec Veselka - Holkov a dva kamenné můstky / propustky.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze ze 14. stol. Do konce 17. stol. byl často přestavován v gotickém, renesančním a poté barokním slohu. Dnes zámek slouží jako umělecká škola, koncertní a obřadní síň, atp.

Zbytky hradu či tvrze poškozené výstavbou dvou sýpek. Hrad poprvé připomínán na sklonku 13. století, zanikl kolem pol. století 15., kdy majitelé přesídlili na nedalekou tvrz Loutkov. Dochovány především hluboké příkopy a část obvodové zdi pojaté do hmoty jedné ze sýpek. Kulturní památka ČR.

Konírna je nedílnou součástí čestného dvora zámku v Týnci. Pravděpodobně barokního původu, zaznamenává ji Císařský povinný otisk stabilního katastru v r. 1837. Volně stojící zděný přízemní objekt při severozápadním nároží zámku; na obdélném půdoryse, krytý mansardovou střechou. Památkově chráněný.