Výsledky hledání míst

V jádru románský jednolodní farní kostel, snad z přelomu 12. a 13. stol. s pozdně gotickým polygonálním kněžištěm a renesanční hranolovou věží. Barokně upraven r. 1723, další úpravy v 19. a počátku 20. stol. Vnitřní vybavení pochází z 19. století. Kolem kostela je starý hřbitov s cennými náhrobky.

Kostel zřejmě z počátku 12. stol. byl v letech 1771-1773 přestavěn v pozdně barokním slohu. Fresky a oltářní obrazy zhotovil Franz Zoller. V 18. stol. byla postavena také mohutná pozdně barokní fara. Kostel s farou a hospodářskou přístavbou patří mezi kulturní památky ČR.

Kostel sv. Jakuba Většího v Pomezí nad Ohří románského původu přestavěn do barokní podoby koncem 18. století. Po 2. světové válce zchátral, opraven po r. 2000. Nyní filiální ve farnosti Cheb bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel pochází z doby kolem roku 1547. Jednolodní stavba s presbytářem trojboce ukončeným a se dvěma barokními bočními kaplemi po stranách lodi. Nad presbytářem osmiboký sanktusník s lucernou. Střecha věže je jehlancová. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Kostel v Ratenicích byl postaven roku 1811 v opožděném a zjednodušeném barokním stylu. Provedení západní věže s rohovými opěráky nevylučuje využití starší konstrukce. Naopak lomená okna schodišťové vížky jsou zřejmě projevem raného historismu.

Raně barokní (podle některých pramenů starší) kostel v Letařovicích je jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem, hranolovou věží v průčelí a čtvercovou sakristií. Pozoruhodný je kazetový strop s 60 výjevy ze života patrona. U hřbitova památné lípy.

Barokní kostel byl postaven náhradou za pův. dřevěný kostel (14. stol.), který byl zničen za husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1748–56 dal hrabě Antonín z Bubna postavit nový zděný kostel. Od r. 1869 farní. Z pův. tří zvonů byly dva zrekvírovány za I. sv. války, zůstal zvon sv. Jakub (1558).

Na místě gotického kostela ze 14. století stojí barokní novostavba z počátku 18. století. Vybavení je převážně barokní. Hlavní oltář se sochami sv. Zikmunda a Panny Marie z r. 1806, oltář sv. Jana kolem r. 1700.

Na místě původního gotického kostela v letech 1744 – 1754 postaven nový kostel v barokním slohu, podle plánů K. I. Dientzenhofera měly být po stranách kostela vystavěny dvě věže, realizována byla stavba pouze jedné.

Kostel založen před rokem 1150, upraven pozdně románsky kolem r. 1240. V r. 1708 byla přistavena předsíň a zastřešena věž. V letech 1950-1953 byl restaurován a očištěn od části přístaveb. Je výjimečný románskými freskami a fragmenty románských plastik.

Pův. gotický kostel se prvně zmiňuje r. 1372. R. 1602 přestavěn (pozdní gotika), r. 1754 opravena věž, r. 1761 byl kostel obnoven. R. 1816 vyhořel, opraven r. 1845 a znovu v l. 1913, 1922 a 1970. Z obd. gotiky se zachovala 2 patra věže a část jižní předsíně. R. 1993 byly v kostele objeveny fresky.

Pův. gotický kostel byl postaven v 1. pol. 14. stol. R. 1420 poškozen, opraven v l. 1530-35. Barokně přestavěn v l. 1784-85 (zachován pův. got. presbytář). Malované oltáře (iluzivní architektura) z 2. pol. 18. stol. V l. 2003-10 celková rekonstrukce kostela (objev. got. výmalby z 1. pol. 14. stol.).

Barokní kostel postavený ke konci 17. století stojí na mírném návrší v západní části obce, zřejmě na místě svého staršího předchůdce. Zařízení z doby výstavby kostela. Ve stěnách kostela druhotně osazeny renesanční náhrobníky.

Barokní kostel, postavený v letech 1747–52 stavitelem Antonínem Jermářem na místě starší svatyně, doložené poprvé roku 1352. Secesní vnitřní výmalba pořízena při opravě roku 1902. Kolem kostela hřbitov s mariánskou kaplí, márnicí a klasicistní hrobkou.

Kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v románském stylu kolem r. 1260, později byl upraven goticky a barokně. Byl vybudován ve dvou etapách, nejprve byla postavena loď a potom kněžiště a sakristie. Interiér je vyzdoben freskami ze 14. stol., vzácná je gotizující kazatelna a křtitelnice ze 13. stol.