Výsledky hledání míst

Na místě původního gotického kostela v l. 1770–1780 postaven nový pozdně barokní kostel přestavěný r. 1856. V průčelí hranolovitá věž, jejímž podvěžím je veden hlavní vchod. Generální oprava v l. 1903–1904. Poslední opravy koncem 20. století.

Areál kostela, zděné zvonice a hřbitova, ohrazeného kamennou zdí na pahorku nad levým břehem Labe. Kostel z počátku 14. století, barokně upraven kolem roku 1700. Zvonice z roku 1833. Na hřbitově hrobka rodu Palackých, kde je pohřben zakladatel moderní české historiografie.

Původně gotický kostel ze 14. století. Poté byl roku 1555 renesančně přestavěn. Roku 1729 byl znovu přestavěn a to barokně, včetně rozšíření presbyteria a přistavění věže. V nice presbytáře socha Panny Marie, patrně od J. F. Pacáka.

Původní mariánský kostel postavený pravděpodobně v druhé pol.13. stol. První zmínka je z r. 1349. V r. 1618 byl Dobříkovským z Malejova rozšířen. V r. 1719 vyhořel i se zvonicí a byl přestavěn do dnešní podoby. V kostelu jsou fragmenty gotických kreseb z první pol. 14. stol.

Gotický kostel upravený ve III. čtvrti 14. století byl těžce poškozen za třicetileté války (oprava 1664) a zejména požárem 1874. Při obnově 1885–86 byl výrazně upraven. Následky poválečného chátrání odstranila amatérská oprava 1970–97. Obklopen hřbitovem, v jehož obvodové zdi zvonice (viz heslo).

Vrcholně gotický kostel byl v Bavorově postaven v 60.–80. letech 14. století na místě starší svatyně. Roku 1604 přistavěna velká věž, po požáru 1649 nově zaklenut (1652–54). Podle plánů J. Mockera regotizován v letech 1905–08, roku 2007 provedena velká oprava.

Jeden ze dvou netolických kostelů má pravděpodobně pozdně románské jádro z I. poloviny 13. století. Presbytář pochází z I. třetiny následujícího věku, gotický původ má kaple sv. Barbory jižně od presbytáře a krov lodi. Poničen požárem 1619, obnoven po roce 1648. Další úpravy v 18. a 19. století.

Současný kostel vystavěn v padesátých letech 18. stol. Opravami prošel r. 1899, 1947 a naposledy počátkem 21. století. V kostelní zvonici umístěny tři zvony.

Farní (dnes filiální) novogotický kostel, který nahradil původní renesanční kostel Nanebevzetí Panny Marie. Postaven v letech 1895–99 hraběnkou Aloisií Czernin-Morzinovou. Autorem projektu je významný český architek Josef Schulz.

Drobný kostelík vystavěn v letech 1903–1907. Základní kámen kostela byl položen 19.7.1903. Stavba byla dokončena v roce 1905, kostel však byl vysvěcen až 14. 7.1907. Kostel spadá pod farnost Lašovice.

Mariánský poutní kostelík nad údajně zázračnou studánkou v západní části Vilémova, postavený v letech 1728–1731. Bohaté vnitřní zařízení včetně náhrobku Leopolda hraběte Salma z r. 1774. Součást areálu se sochařskou výzdobou. Od r. 1958 kulturní památka ČR.

Podélný tribunový kostel s apsidou z poč. 13. stol., přestavěn goticky (přel. 15./16. st.), renesančně (1608) a barokně (1722, 1740, 1755, 1787). Z cenných prvků románské zdivo, ústupkový portál s tympanonem a sloupy tribuny, gotický portál, barokní oltář a epitaf.

Kostel v Nové Vsi nechala postavit v letech 1616–17 Kateřina z Rederu v rámci zřizování svého vdovského sídla. Pozdně barokní úprava 1782. Zachována část původního zařízení, většina pochází z 18. století.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je poprvé připomenut ve 14. století, dnes barokní z roku 1715 postavený Janem Josefem z Valdštejna, opravený v letech 1720–24, potom ještě 1876, 1935, 1937.

Římskokatolický kostel zasvěcený Nanebevzetí Pany Marie byl postaven v novogotickém stylu stavitelem Karlem Pekárkem v roce 1903. Kostel byl nedávno celkově opraven. Původní novogotická výzdoba kostela se, s výjimkou varhan, nedochovala.