Výsledky hledání míst

První zmínka o obci Vícov pochází z roku 1358. Farní kostelík sv. Floriána byl zřízen arcibiskupstvím na náklady obce v roce 1730, vysvěcen v roce 1750. Boční oltář je zasvěcen Panně Marii Růžencové.

Na místě původní kaple vystavěn v letech 1810 – 11 nový kostel sv. Floriána, v průčelí s hranolovitou zvonicí. V ní zavěšeny dva zvony.

Kostel sv. Floriána vystavěn v letech 1932–1933. Zvony z doby výstavby zrekvírovány za války a nahrazeny novými až v roce 1969. Na průčelí kostela socha sv. Floriána.

R. 1856 vystavěna kaple, přestavěna r. 1873 na kostel. Velká přestavba v roce 1971. Ve zvonici dva zvony, pořízené z darů věřících. Filiální kostel je obdélný, s hranolovou věží nad průčelím a sakristií v ose. Zvláštností je, že je v majetku obce.

Roku 1835 vystavěna kaple sv. Floriána, obdélná neorientovaná stavba s mírně odsazeným polokruhovým závěrem a věží nad sev. průčelím. R. 1869 povýšena na farní kostel. Roku 1908 zvýšena věž na 30 m. Ve věži zvony z roku 1872 a 1997. Kostelní varhany z roku 1885. Hodiny na věži z roku 1909.

První zmínka o obci pochází z r. 1252. Na místě dřevěné kaple z r. 1708. zničené požárem, byla v r. 1744 postavena nová zděná kaple. Ve 20. letech 20. stol. byla kaple rozšířena a uváděna jako kostel.

V r. 1746 byla v centru Moravské Huzové postavena barokní kaple sv. Floriána. V r. 1788 rozšířena na filiální kostel. Před ním je kamenný kříž z r. 1819 a dřevěný misijní kříž z r. 1933. V r. 1886 postavena fara a od r. 1890 se stala obec farností.

Novogotická stavba z let. 1886–87 z režného zdiva, vysvěcená v r. 1893. Nahradila starší dřevěný kostel sv. Máří Magdaleny ze 14. století.

Farní, původně gotický, kostel, připomínán r. 1352. Za vlastnictví řádu křížovníků v l. 1685–88 byl přestavěn barokně. Opravován byl v l. 1906, 1958, 1993–94. Na hřbitově márnice z 18. stol. s nástropním obrazem Posledního soudu.

Farní kostel někdejší samostatné obce Šumburk nad Desnou byl postaven v letech 1898–1900 podle projektu stavitele Karla Pekárka. Novogotická stavba s vysokou věží dominuje centru dnešního Tanvaldu.

Kostel sv. Františka Serafínského byl postaven až v 19. století v empírovém stylu v blízkosti loretánské kaple, která do té doby byla poutním místem. Vlastní kaple se nachází na severní straně kostelní lodě.

Kostel byl vystavěn v letech 1838–1841. Budova je obdélná, sálová s hranolovou věží nad vstupním průčelím.

Gotický kostel se prvně připomíná v roce 1394. Roku 1569 byl zbořen a na jeho místě postaven kostel renesanční. Roku 1829 a 1853 proběhly úpravy kostela. V roce 1990 byly vysvěceny dva nové zvony, František a Marie.

Přesné staří kostela není známo, dle presbytáře v podobě apsidy je považován za původně románský. Poprvé je uváděn jako farní roku 1364. V roce 1797 byl kostel barokně přestavěn arcibiskupem Salmem. Do nynější podoby upraven architektem J. Stibralem r. 1898. Kolem kostela býval do roku 1810 hřbitov.

Kostel byl postaven v l. 1590-1593 (stavitelem pravděpodobně Baltassare Maggi) jako bratrský. R. 1643 věnován piaristům, kteří jej v l. 1682-87 přestavěli v raně barokním stylu (arch. G. P. Tencalla). R. 1739 poškozen požárem, poté nově zařízen. Monumentální brána z r. 1757 (F. A. Grimm, V. Böhm).