Výsledky hledání míst

První zámek v této lokalitě postavil sklářský podnikatel rytíř Paul Schürer von Waldheim, který okolní pozemky r. 1607 koupil od císaře Rudolfa II. Vybudoval zde též sklárnu, statek, pivovar. Od r. 1814 v majetku rodu Malovců, snad až do r. 1945. Zachovány zříceniny obvodových zdí a klenuté sklepy.

Zřícenina letohrádku ve východní části bažantnice jižně od Zahrádek, na katastru sousedních Holan. Součást barokně komponovaného krajinného celku, soustředěného kolem Nového Zámku (viz heslo). Po roce 1945 zpustl, dnes jen obvodové zdi.

Zřícenina skal. hradu. Zal. ve 13. stol. Prameny o hradu celé 14. stol. mlčí – možná záhy zanikl. Osídl. před r. 1402 – maj. Václav Berka z Dubé (do r. 1420). R. 1456 Aleš Berka z Dubé. Koncem 15. stol. připoj. ke Starému Berštejnu.

Zřícenina hradu. Zal. r. 1300, brzy připadl Janovi Lucemburskému a byl zast. pánům z Lipé. Po r. 1347 páni ze Smojna. R. 1355 dobyt pro loupežnictví (Jan Pancíř ze Smojna) vojsky Karla IV. V l. 1367–1574 v maj. Žampachů z Potštejna. R. 1540 zpustlý.

Původní tvrz ze 14. století byla přestavěna na renesanční dvoukřídlý zámek na přelomu 16. a 17. století Zikmundem Vančurou z Řehnic a Václavem Budovcem z Budova. Postupně upadá po požáru v roce 1790.

Tvrz byla postavena pravděpodobně začátkem 14. stol. Dluhomilem z Velhartic. Poté ji získal Půta Švihovský z Rýzmberka a od r. 1544 byla tvrz opuštěná. Do dnešní doby se zachovaly zbytky zdiva čtyřbokého paláce s kruhovou baštou.

Zřícenina hradu. Zal. před r. 1390, kdy dobyt král. vojskem jako maj. odboj. šlechtice Markvarta z Vartemberka. Připadl koruně a do r. 1392 není zmiň. V obd. husit. válek maj. Ota z Bergova. Rozbořen jako sídlo lapků r. 1442 či 1447. Poté neobnoven.

Zřícenina hradu poprvé zmiňovaného v r. 1341. V r. 1450 byl dobyt Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Ten dal hrad obnovit jako vojenský opěrný bod pro velké množství vojáků.

Zbytky tvrze z konce 13. století, založené nejspíše pány ze Zbraslavic. Tvrz přestavěna renesančně, po požáru r. 1809 rozebrána a v jejích místech postaveny na starších základech hospodářské budovy. Dochovány zbytky hradeb a sklepy.

Zřícenina hradu založeného pány Zajíci z rodu Buziců ve 2. pol. 13. st. Od r. 1336 se stal majetkem Lucemburků. Největší přeměny nastaly za vlády Václava IV. V r. 1532 hrad vyhořel. Od té doby pustl.

Rozsáhlá stavba sloužila neznámé části technologie výroby železa, dnes mylně vydávána za hamr. V provozu od konce 16. stol., od 3. čtvrtiny 19. stol. využita k jiné výrobě, chátrá nejméně od r. 1945. Torzo se uplatňuje i v dálkových pohledech.

Nejvýraznější pozůstatek první zrušené parostrojní železnice na území dnešní ČR. Úsek Žabokliky - Březno byl v provozu necelých 6 let: 8. 8. 1873 – 1. 7. 1879. Byl zrušen pro nerentabilnost provozu a geologickou nestabilitu svahů nad Ohří.

První zmínka o tvrzi pochází z r. 1358. V té době byla rozšířena na nevelký hrádek Benešem z Weitmile. V 16. st. přestavěn na renesanční zámeček. Za třicetileté války dobyt Švédy a poničen. Postupně se změnil ve zříceninu.

Hrad založen pány erbu orlice před pol. 13. stol. Poté patřil až do poč. 16. stol. pánům z Házmburka. Koncem 16. stol. renesančně přestavěn. Od r. 1639 opuštěn. Většina zřícenin rozebrána na stavební materiál.

Pozůstatky tvrze a poplužního dvora z 15. stol. ve vsi poblíž Kolovče (Domažlice). Kromě chátrajících budov dvora různého stáří se zachovaly zbytky středověkého opevnění s nově opravenou nárožní baštou.