Výsledky hledání míst

Chátrající kostel sv. Michaela archanděla v Michalových Horách je raně barokní stavba z konce 17. stol. s věží z r. 1797. Církevně nevyužívaná stavba je od r. 1958 kulturní památkou.

Kostel sv. Michaela archanděla v Dubci je barokní stavba z r. 1748 vzniklá přestavbou gotické svatyně z 13. - 14. století. Nyní filiální kostel ve farnosti Horšovský Týn bez pravidelných bohoslužeb a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.

Jednolodní barokní kostel může obsahovat části původního románského a gotického kostela ze 13. století. Kamenné ostění okna z doby kolem r. 1240. Poprvé zmiňován r. 1500. V letech 1720 a 1739 barokně přestavěn. Římskokatolický farní kostel. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek.

Římskokatolický kostel sv. Michaela archanděla je pozdně barokní stavba z let 1785-1790 s románským jádrem z poloviny 13. stol., původně součást komplexu johanitské komendy. Stavebně upravován v 19. stol. Nyní farní kostel a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.

Novorománský jednolodní kostel byl postaven v letech 1911–1913 podle projektu arch. Karla Weinbrennera. Typickými stavebními a dekorativními prvky z glazované cihly je příkladem produkce liechtensteinské stavební kanceláře. Nyní filiální kostel ve farnosti Podivín s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Michaela archanděla v Dyjákovicích je pozdně barokní stavba z let 1757-1761 na místě staršího kostela. Boční kaple byly přistavěny r. 1863. Kostel je farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Areál kostela, zvonice a hřbitova s ohradní zdí v centru obce. Původní kostel během třicetileté války zbořen. Znovu vystavěn v 1. polovině 17. století, s přestavbami v 18. a 19. století. Kostel jednolodní s pravoúhlým presbytářem a obdélnou sakristií, krytý sedlovou střechou; vedle patrová zvonice.

Pozdně barokní kostel sv. Michaela archanděla v Liptále byl vybudován v letech 1796-1798. Je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Není památkově chráněn.

Původní farní kostel hrabišického města se připomíná poprvé roku 1384. Dnešní stavba vznikla po požáru roku 1567 (dokončena 1572), byla provedena ve slohu saské renesance. Úpravy po dalších požárech změnily vzhled stavby na barokní. V tomto slohu je provedena i většina vnitřního zařízení.

První zmínka o kostele sv. Michaela Archanděla je z r. 1222. Dříve stál na dnes již zaniklém hřbitově. U kostela stojí dřevěná barokní zvonička ze 17.st, se zvonem z r. 1482. Na okolním pozemku se z dřívějších dob zachovalo několik náhrobků. Nynější novorománský vzhled pochází z 2. poloviny 19. st.

Pravoslavný (původně řeckokatolický) kostel sv. Michala postavený v 2. pol. 17. století ve vsi Medvědovce u Mukačeva na tehdejší Podkarpatské Rusi. Do Prahy byl přenesen v roce 1929. Celodřevěná roubená stavba bojkovského typu má tři věže s cibulovitými báněmi a střechu krytou šindelem.

Původně románský kostel byl zásadně přestavěn na halové trojlodí v letech 1348–80. Po roce 1636 klášterní (servité), při barokní přestavbě po roce 1769 zachována dolní části západní a jižní stěny. Zrušen 1786, od té doby utilitární využití, od 90. let 20. století zvrhlá presentace historie Prahy.

Barokní kostel sv. Michala byl postaven v roce 1787 na místě staršího kostela, ze kterého se zachovalo jádro věže v západním průčelí. Někdy před pol. 19. stol. byl kostel stavebně upraven. Kostel časem značně zchátral, Od r. 2009 je v majetku Jiřího Halouzky, který plánuje památku opravit.

Trojlodní renesanční stavba s pozdně gotickým jádrem. V letech 1609–18 upraven a v r. 1688 rozšířen o Růžencovou kapli. Po požáru v r. 1790 opraven.

Původně románská stavba s cenným pozdně got. presbyteriem se síťovou klenbou a hlavní lodí, jejíž raně barokní podoba pochází z doby klem r. 1642. Od r. 1624 patřil jezuitům. Vedle kostela zvonice z l. 1692–1852.