Výsledky hledání míst

Evangelický kostel ve Veselí jako jeden z nejstarších protestantských u nás pochází z r. 1782, rozšiřován po r. 1810. Při rekonstrukci r. 1928 přistavěna čtyřboká věž podle návrhu arch. Bohumíra Kozáka. Stavba slouží Českobratrské církvi evangelické a je od r. 1958 chráněna jako kulturní památka.

Toleranční evangelický kostel v Sázavě pochází z r. 1785. V r. 1885 byl rozšířen a doplněn o věž. Slouží sboru Českobratrské církve evangelické k pravidelným bohoslužbám. Kostel je společně se sousední márnicí z konce 18. stol. od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kazatelská stanice původně luterského sboru augšpurské vyznání v Opatovicích. Jako filiální sbor byl Smrdov potvrzen Vrchní církevní radou r. 1876. Modlitebna vznikla přebudováním bednářské dílny. Spolu se hřbitovem byla slavnostně otevřena 4.10.1880 za faráře Prokopa Heřmana Kryštůfka (1802-1873).

Evangelický kostel ve Střížově je kazatelskou stanicí sboru Českobratrské církve evangelické v Jihlavě. Postaven byl v letech 1924–1925 a slavnostně otevřen v listopadu 1925. Slavnosti se účastnil mimo jiné brněnský konsenior Kamil Nagy.

Evangelický novorenesanční kostel v Pusté Rybné byl postaven v letech 1890-1894 po ustavení samostatného evangelického sboru. Po jeho zrušení uplynutím roku 1994 objekt užívá kazatelská stanice při evangelickém sboru v Telecí.

Evangelický kostel v Borovnici byl postaven r. 1886 stavitelem Veselským z Poličky v historizujícím slohu již bez josefinských omezení. Je sídlem kazatelské stanice při sboru Českobratrské církve evangelické v Daňkovicích. Není památkově chráněn.

Evangelický kostel ve Džbánově je ukázkou kvalitní regionální architektury z poslední čtvrtiny 19. století, která dokumentuje obnovu evangelických kostelů v období kolem 100. výročí od vydání tolerančního patentu. Stavba z let 1880-1881 je od r. 2004 památkově chráněna a stále slouží svému účelu.

První zmínka o obci Drahanovice pochází z přelomu 13.-14. stol. Českobratrský evangelický kostel byl postaven v r. 1933 nebo 1934 podle projektu architekta Macharáčka z Olomouce. Později využíván jako kulturní prostor. Od r. 2011 jej vlastní obec. Dnes slouží jako galerie.

Evangelický kostel postaven v letech 1860-1863 v pseudogotickém stylu. Vznikl okamžitě po povolení stavby evangelických kostelů protestantským patentem císaře Františka Josefa I. z roku 1861. Je druhý největším v Čechách, scházelo se v něm až 500 věřících.

Dominantní evangelický kostel v Opolanech byl vybudován v novorenesančním slohu r. 1893. Až do konce r. 1992 byl sídlem samostatného farního sboru Českobratrské církve evangelické, od r. 1993 slouží jako kazatelská stanice.

Pozdně barokní evangelický kostel na hřbitově v Kovanci pochází z r. 1786. Opravován byl r. 1832 a zásadně rekonstruován po požáru z r. 1875. V r. 1876 byla přistavěna novorománská věž. Z r. 1875 pochází novorokoková oltářní stěna s kazatelnou uprostřed, doplněna r. 1913.

Evangelický kostel ve Velenicích pochází z r. 1785 a v r. 1830 byl doplněn o faru. Pamětní deska z r. 1915 připomíná výročí upálení Mistra Jana Husa. Generální rekonstrukce stavby proběhla v letech 2010-2016.

Evangelický kostel s farou byl postaven v l. 1908–1909 valašskomeziříčským stavitelem J. Demlem podle projektu záhřebského stavitele Leo Kaldy. Na faře byl umístěn před r. 1918 alumnát pro evangelické studenty a krátkou dobou i dívčí gymnázium. V 80. letech 20. stol. objekt upraven.

Evangelický kostel v Přelouči pochází z let 1904-1905. Z iniciativy faráře Františka Klapuše novorenesanční stavbu projektoval architekt Ing. Rudolf Kříženecký. Podle presbyteriánských chrámů v USA vytvořil v Čechách jedinečný kostel se sgrafity a biblickými citáty v omítce.

V r. 1788 postavena první církevní stavba bez věže. R. 1838 postaven zděný kostel stávajících parametrů, věž r. 1884. R. 1885 pořízeny tři zvony. V první i druhé světové válce zabaveny jak původní zvony, tak nově doplněné. Opět nově doplněny r. 2001. Kostel využívá Českobratrská církev evangelická.