Výsledky hledání míst

Zaniklá tvrz není v písemných pramenech zmiňována, archeologický výzkum určil aktivní období života na tvrzi do 2. pol. 13. stol. – 1. pol. 14. stol. Sama vesnice byla prvně zmiňována až r. 1407 jako součást lukovského panství. Tvrz dnes připomínají pouze terénní nerovnosti, zejména ochranný val.

Zaniklá tvrz, v písemných pramenech není zmiňována, příslušela však podle všeho k zaniklé vsi Lykodery (Ostrá louka), připomínané r. 1437. Tvrz zanikla asi již ve 14. stol. Byla pravděpodobně dřevěná a dle nálezů uhlíků se předpokládá (v tehdejších dobách častý) zánik požárem.

Tvrz postavil zřejmě Bohuš ze Seničky po r. 1353. R. 1371 ji držel Půta z Holštejna, r. 1382 Oldřich z Pateřína, který ji patrně obnovil. R. 1392 zapsal Dobeš z Lysova tvrz Staníkovi z Odrlic. R. 1406 ji získal Jan z Lazník. Zanikla patrně za husitských válek, r. 1482 zmíněna jako pustá.

Zaniklá tvrz byla postavena patrně ve 14. stol. Tvrz i osada zcela zanikly v průběhu husitských válek, snad již r. 1420. Pozůstatky tvrze byly objeveny náhodně až r. 1976 při polních pracích. V písemných pramenech není tvrz zmiňována, a tak doba jejího založení nebo zakladatel nejsou přesně známi.

Zaniklá vodní tvrz, kterou postavili někdy v 15. stol. Kunášové z Machovic. R. 1687 prodal Jiří Jaroslav Kunáš majetek Ferdinandovi ze Schwarzenbergu, který ho připojil k hlubockému panství. Tvrz byla před r. 1800 rozbořena a rozebrána na stavební materiál. Poblíž leží tvrziště Staré Machovice.

Původně gotická tvrz v jižní straně dvora, později proběhla renes. přestavba a následně barokně přestavena na sýpku. První známý majitel byl Dobeš. Jan z Mačic škodí okolním městům a proto je tvrz v r. 1520 dobyta a vypálena, následně opět obnovena. Po stavbě zámku už pouze hospodářská funkce.

Tvrziště připomíná dnes již zaniklou tvrz. R. 1392 se udává Všech z Mackova, r. 1396 Pašek z Mackova, r. 1454 Jakub Škodek z Mackova. Tvrz se přímo zmiňuje až r. 1543. Od r. 1628 v majetku Albrechta z Valdštejna, který tvrz nechal zpustnout. Ještě r. 1603 se uvádí tvrz a dvůr, r. 1636 již jen dvůr.

Zaniklá tvrz, která stávala v severozápadní části obce. Vznikla asi počátkem 14. století, poprvé zmíněna r. 1354. Zanikla po koupi vsi Janem z Pernštejna a Tovačova r. 1522.

Tvrz je poprvé připomínána k roku 1379, zbytky zdí byly kolem roku 1732 použity na stavbu chlévů a dnes je pohlcena zástavbou.

Původně věžová tvrz připomínána r. 1398 jako sídlo Drchy z Malé Dobré. V pol. 16. stol. obnovena Jiřím Ždárským ze Ždáru. V r. 1696 přeměřena na sýpku. V této podobě se dochovala jako součást hospodářského dvora dodnes.

Tvrz vznikla asi v pol.13.st. Pravděpodobně za třicetileté války, asi roku 1639, tvrz zanikla. V letech 1822–1826 byl z rozvalin zdiva postaven zájezdní hostinec a klášterní budova s kaplí. V l.1980-1983 odhaleny základy tvrze a dvou kamenných věží.

Pravidelný pahorek zaniklé tvrze vydělený od stoupajícího terénu výrazným příkopem na levé straně údolí řeky Moravice u Malé Štáhle. Tvrz sloužila patrně jako strážní místo nedalekého brodu a cesty z Rýmařova do Vrbna.

Malé Hradisko se nachází na předměstí keltského oppida. V 17.-18. stol. zde stávala tvrz, která velice často měnila majitele. Pravděpodobně vznikla z hospodářského dvora a nakonec zanikla. Její lokalizace se udává do dvou možných míst. Přesné místo však doposud není stoprocentně známo.

Dobře dochované oválné tvrziště po blíže neznámém středověkém sídle, dosud bez archeologické datace. Dochován příkop s vnějším valem (nejvýraznější na čelní straně a na opyši), terénní stopy nejspíše dvou staveb a malé zbytky obvodového opevnění.

Tvrz postavna koncem 14. století, na místě skromnějšího sídla, kutnohorskou rodinou Ruthardovců, později uváděných z Malešova. V 18 stol. přestavěna na sýpku. Na přelomu 18. a 19. stol přistavěny zámecké objekty.