Výsledky hledání míst

První písemná zmínka o Hlušovicích pochází z r. 1271. Na okraji obce stojí filiální kostel sv. Petra a Pavla z r. 1926, který náleží k farnosti Bohuňovice. Před ním je kamenný kříž s reliéfem černé Madony z r. 1900.

Farní kostel sv. Petra a Pavla gotického původu doložen od 14. stol. Při barokní přestavbě r. 1768 zachovány některé gotické části. Vnitřní vybavení převážně z 18. stol., varhany z r. 1847.

Kostel postaven roku 1835 v empírovém slohu. Jednolodní obdélníková orientovaná stavba. V západním průčelí čtyřboká věž. Při severní straně kostela sakristie. Interiér vesměs empírový. Na oltáři obraz sv. Petra a Pavla. Památkově chráněno od roku 1958.

Kostel sv. Petra a Pavla s ohrazeným areálem hřbitova v centru Hněvošic. Jediný dřevěný kostel svého druhu na Opavsku. Vystavěn v r. 1730 jako náhrada za starší stavbu. Vybavení částečně původní. Jednolodní stavbu završuje vysoká valbová střecha, v sanktusníku zavěšen cenný pozdně gotický zvon.

Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu z 1. poloviny 14. stol., přestavěn barokně v 1. polovině 18. stol. a novorománsky r. 1897. V presbytáři rozsáhlá moderní freska Vojmíra Vokolka ze 70. let 20. stol. Rekonstruován r. 2002. Nyní filiální ve farnosti při děkanství Heřmanův Městec.

Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu ze 14. stol., připomínán r. 1350 jako farní. Stojí na návrší na hřbitově, obklopen původně hradními valy s příkopy. Měl staršího, románského předchůdce, což prokázaly vykopávky. Regotizován r. 1898. Nyní filiální ve farnosti při děkanství Heřmanův Městec.

Pozdně barokní neorientovaný obdélný kostel s půlkruhovým závěrem z let 1755–1760. Vystavěn Wolfgangem Filserem na náklady baronů de Klee. V roce 1836 klasicistně přestavěn, tehdy získal dvouvěžové průčelí i nové trojramenné schodiště. Mobiliář z přelomu 18. a 19. stol. Chráněn od roku 1958.

Původně románský kostel z poloviny 13. století, z let 1240-1250, pozdně goticky upravován v 16. století a později barokně přestavován v letech 1676, 1696 a 1765. V areálu kostela hřbitovní kaple z 19. století, márnice a hřbitov; celý areál obklopuje ohradní zeď s bránou. Památkově chráněný.

Gotický kostel sv. Petra a Pavla pochází z roku 1336. V roce 1864 byly objeveny malby s přijímáním pod obojí (dnes již nedochovány). Při kostele je hřbitov, kde leží jeden z vynálezců ruchadla Václav Veverka (+1849)

Kostel byl založen někdy v 1. polovině 14. století. Později upraven. Současnou secesní podobu získal v letech 1912-1914 při rozšiřující přestavbě. Před kostelem stávala do 2. poloviny 20. století barokní fara. Kostel je v současnosti filiálním a patří pod římskokatolickou farnost Svitavy.

V jádru románský kostel z 13. století prošel poměrně složitým vývojem, několikrát byl upraven v gotice i baroku. V letech 1305–1530 patronát premonstrátské kanonie v Gerasu, poté přešel patronát na město Jihlava. Roku 1662 zasvěcen sv. Havlu, v 18. století barokně přestavěn a změnil zasvěcení.

Kostel v Kučerově románsko-gotického původu doložen r. 1235, zásadně barokně přestavěn v letech 1698-1741 a rozšířen r. 1892. Upravován v letech 1924-1925. Poslední rekonstrukce barokní stavby dokončena r. 2013. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla postavil v letech 1768-1769 plzeňský stavitel Eugen Candell (Kondel). Opravy kostela byly prováděny r. 1896, poté v letech 1901-1905 a dále v letech 1984 a 2007. Nyní kostel filiální ve farnosti Dolní Bělá s nedělními bohoslužbami jednou měsíčně.

Farnost se prvně vzpomíná r. 1397. V 90. letech 18. století vznikla nová barokní fara. Současný klasicistní kostel byl postaven v letech 1805-1807 na přání světícího olomouckého biskupa Aloise Josefa hraběte z Kolowrat za finanční podpory Lichtenštejnů. K vysvěcení chrámu došlo v r. 1810.

Novorománský římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla v Rotavě byl postaven v letech 1913-1925 podle projektu varnsdorfského architekta Antona Möllera. Renovován byl v letech 1993-2005. Nyní kostel filiální ve farnosti Kraslice s pravidelnými bohoslužbami.