Výsledky hledání míst

Gotický kostel ze 60. let 14. století postaven zřejmě Labouňskými z Údrnic. Ke konci 16. století upraven v pozdně gotickém slohu. Vnitřní vybavení převážně z 2. poloviny 19. století. Kolem kostela funkční hřbitov, u ohradní zdi hranolová dřevěná zvonice. Kostel nedávno prošel rekonstrukcí.

Novorománský kostel v letech 1873–75 nahradil původní románskou, roku 1771 barokně upravenou stavbu. Z té se dochovala snad jen spodní část věže. Kostel je obklopen hřbitovem, do jehož severní zdi je vetknuta pozdně barokní márnice.

Ve Zbečně sídlil v 11. stol. knížecí dvorec, ke kterému patřil i kostel. Prvně je zmiňován r. 1350. V obvodovém zdivu lodi je zachovaná románská část stavby. V l. 1714–16 byl stavebně upraven v barokním stylu. R. 1831 postavena věž. R. 1993 byla provedena rekonstrukce a archeologický výzkum.

Pozdně románský kostel z doby kolem roku 1240 byl přestavěn koncem 17. století (klenba lodi). V letech 1728–30 přistavěny boční kaple. Většina zařízení z II. poloviny 18. století, několik náhrobků ze 16.–19. století. Areál kostela a hřbitova opraven na přelomu 20. a 21. století.

Kostel vystavěn roku 1788 v pozdně barokním stylu. Původně kostel farní, nyní patří pod farnost Šternberk. Před kostelem kříž s plastikou Piety z r. 1872, mobiliář kostela z konce 18. a z 19. století

Počátky domoušického kostela jsou nejasné, existoval nejpozději ve 14. století. Současná stavba vznikla (snad s užitím starších konstrukcí) roku 1754 ve formách rustikalizovaného baroka. Z II. poloviny 18. století pochází i vnitřní zařízení. Hlavní objekt kostelního areálu (dále hřbitov a zvonice).

Stáří kostela v obci, poprvé připomínané roku 1381, je nejasné. Technika stavby zdí lodi vede k domněnce o jejím vzniku na přelomu 13. a 14. století. Současný vzhled výsledkem přestavby cca 200 let poté, presbytář a sakristie z 18. století.

Původně farní kostel vsi Stusyně vznikl zřejmě kolem poloviny 12. století. Gotický presbytář z poloviny 14. století, dnešní podoba snad koncem 17. století. Po zániku vsi za třicetileté války slouží jako hřbitovní pro nedaleké Kněžice.

Farní kostel sv. Martina v Javorné (Gabhorn) byl postaven v 16. století v pozdně gotickém či renesančním slohu. Kostel byl jednolodní, obdélný, snad s trojboce uzavřeným presbytářem, za nímž byla sakristie s dřevěnou věží. V roce 1888 byl do základů zničen při požáru obce a nikdy nebyl obnoven.

Jednolodní stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem, hranolovou věží a sakristií. Je raně gotického původu (doložen k r. 1314) s netypickou dispozicí zvonice při stěně lodi. Raně gotický lomený portál. V presbytáři zbytky středověkých nástěnných maleb. Před kostelem kamenný kříž. Památkově chráněno.

Současný barokní římskokatolický farní kostel byl postaven na místě staršího chrámu v letech 1736-1739 podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Barokní fara byla dokončena ještě před zahájením přestavby kostela roku 1734.

Barokní farní kostel sv. Martina v Rovečném vznikl přestavbou starší svatyně v r. 1721. Je obklopen hřbitovem. Obci však dominuje evangelický kostel zbudovaný po vydání tolerančního patentu.

Kostel sv. Martina v Klenčí pod Čerchovem je barokní stavba z let 1737-1745 na místě starší, pozdně gotické stavby. Novou stavbu inicioval hrabě Filip Stadion. Přenesena do ní i tzv. Lomikarova hrobka z r. 1696. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Svatostánek, patrně kaple sv. Martina je v Jindřichovicích doložen již ve 14. stol. Raně barokní kostel z let 1658-1661 zničen požárem r. 1802 a obnoven do původní podoby. Opravován ještě r. 1895 a ve 20. stol. Nyní filiální ve farnosti Kraslice s pravidelnými bohoslužbami.

Původně gotický farní kostel klášterního městečka, obklopený hřbitovem, u jehož obvodové zdi (snad původně opevnění) stojí fara. První zmínka 1402. V pol. 18. stol. barokní přestavba, spojená s obrácením orientace. Opraven po požáru 1856–57, další opravy 1888 a 1981–82. Dnes kulturní síň.