Výsledky hledání míst

Pozdně barokní kostel v Hodňově byl postaven pro zpřístupnění božího slova obyvatelům na konci 18. století. Stavba obsahuje řadu detailů z kláštera Zlatá Koruna, včetně helmice věže, přenesené z tamního laického kostela sv. Markéty (viz heslo).

Původně gotický chrám ze 3. čtvrtiny 14. stol (jeho presbytář je sakristií dnešního kostela). Současná podoba je renesančně-gotická z r. 1587.Oltář od Ignáce Platzera, varhany z r. 1587 jsou nejstarší dochované varhany v českých zemích.

Hřbitovní kostel na hřbitově z r. 1549, původně morovém. Vysvěcen r. 1555. V 17. stol. přestavěn. Hřbitov používán do r. 1945. Dochoval se na něm cenný soubor kovaných a litinových křížů.

Původně evangelický hřbitovní kostel z roku 1588, přestavován v letech 1605, 1718, 1765. Od rekatolisace sloužil také jako poutní. V 70. letech 20. století upraven na smuteční síň, od počátku 90. let se obnovuje poutní tradice.

Hřbitovní kostel na okraji jihozápadní části Kutné Hory. Postaven počátkem 15. století, opraven 1488–1502 (doplněn presbytář). Vyhořel 1817, restaurován L. Láblerem 1896–98. Významná stavba václavského období české gotiky.

Strannou těžce poškodil sesuv půdy r. 1820. V rámci její obnovy nahradil r. 1845 původní kostel, připomínaný prvně r. 1361, nový empírový objekt. Po r. 1945 byl opuštěn, prošel dlouhodobou opravou.

Raně barokní farní kostel postavený 1665–70 v návaznosti na zámek. Projekt C. Lurago, stavba Rossi de Luca. Pod presbytářem a severozápadně od něj thunovská hrobka s porcelánovým rodokmenem. Kostel i hrobka přístupné v rámci prohlídky zámku.

Románsko-gotická jednolodní stavba z převážně kamenného zdiva. Původně zasvěcen sv. Martinu, změna svěcení v 17. stol. Hranolová věž se zvonicovým patrem postavena v r. 1600 – 4 zvony. Barokní úpravy vnitřku a změna oken r. 1700, další velká přestavba v roce 1850, věžní hodiny od r. 1908.

Venkovský barokní kostel vznikl ve Bzí v letech 1692–97 jako náhrada staršího dřevěného objektu. Tehdy zde sídlila farnost, spravující velkou část jižního podhůří Jizerských hor včetně dnešního Jablonce nad Nisou. V současnosti postupně opravován.

Pozdně gotický kostel, postaven v l.1594–1602 tehdejším majitelem Kryštofem Getengelem z Neunberku, hlavní průčelí kulisovitě předloženo r. 1713 pravděpodobně J. B. Santini-Aichlem. Poškozen r. 1798 požárem, novogotická loď postavena v l. 1838–43 podle plánů arch. Fr. Pavíčka.

Kostel z let 1888–90 od stavitele J. Neussera nahradil starší barokní kapli. Jednolodní stavba ve střídmém novoklasicistním slohu s hranolovou věží v ose hlavního průčelí stojí jižně od středu protáhlé podhorské obce, jemuž dominuje vysoká kostelní věž s jehlancovou střechou. Nedávno opraven.

Vesnice Malý Háj byla osídlena přistěhovalci z Vestfálska v 16. století. Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven prý za podpory císaře Josefa II. a vysvěcení se mu dostalo roku 1791. V devadesátých letech uplynulého století byl opraven.

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven patrně počátkem 17. století jako jednoduchá pozdně renesanční stavba. Na počátku 18. století byla přistavěna sakristie dle návrhu arch. Jana Blažeje Santiniho-Aichela s typicky prohnutou střechou a oknem ve tvaru sférického trojúhelníku.

Barokní kostel dali postavit v l. 1710-1717 na místě kostela, který vyhořel r. 1709, královéhr. biskupové Tobiáš J. Becker a Jan Adam Vratislav z Mitrovic, stavitelem byl patrně Donát Morazzi. Kostel vyhořel r. 1725 (opraven r. 1727) a znovu r. 1774, opraven v l. 1775-76. Opravován v l. 1999 a 2000.

Kostel Nejsvětější Trojice vystavěn roku 1463 v gotickém slohu. Prošel mnoha úpravami a zcela změnil svůj vzhled. V letech 1481–1945 podřízen farnosti německého řádu. Cennými památkami obrazy zejména z 15. století.