Výsledky hledání míst

Původně gotický kostel z 1. pol. 14. století, přestavěný barokně (1688) a pak po požáru (1754). Jednolodní s obdélnou lodí s užším polygonálním presbytářem, čtvercovou sakristií, obdélnou předsíní a hranolovou věží. Barokní oltáře z 18. století. Areál kostela ohrazen ohradní zdí s branou a křížem.

Farní kostel sv. Jiljí románského původu z poloviny 13. století s pozdějšími gotickými přístavbami a výzdobou interiéru z konce 15. století je součástí hodnotného historického areálu, který je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka ČR.

Kostel sv. Jiljí je mimořádně významná gotická stavba z 2. čtvrtiny 14. století. Jedná se o stavbu s autenticky dochovanými prvky a původním zvonem z r. 1370, patrně nejstarším zachovaným na Moravě. Kostel je nyní filiálním ve farnosti Olbramovice u Moravského Krumlova bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel sv. Jiljí ve Střížově byl původně gotický ze 13. století, po zásahu bleskem a požáru r. 1864 byl podstatně přestavěn v letech 1890-1892. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Trojlodní kostel sv. Jiljí v Číměři je gotického původu z 14. stol. s věží z r. 1616. Přestavěn byl barokně v 17. a 18. stol. Nyní filiální kostel v římskokatolické farnosti Horní Pěna s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je památkově chráněn stejně jako žulový kříž z r. 1808 před ním.

Hřbitovní kostel sv. Jiljí v Žirovnici je barokní z doby kolem roku 1700 s pozdně gotickými pozůstatky starší stavby. Stojí v ohrazeném hřbitovním areálu a je využíván jen příležitostně. Od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Farní kostel sv. Jiljí opata pochází z konce 13. století. Od r. 1964 chráněn jako kulturní památka ČR. Původně postaven v gotickém slohu, r. 1740 po požáru přestavěn barokně. Po r. 1820 další stavební úpravy. Do současné podoby kostel včetně vnitřního zařízení restaurován r. 1913.

Kostel sv. Jiljí je gotického původu, doložen před r. 1384. Po požáru r. 1699 postaven r. 1703 barokně, přitom zachováno gotické zdivo presbytáře. Vnitřní vybavení převážně z doby barokní stavby. Filiální kostel ve farnosti Vápno. Hranolová dřevěná zvonice doložena od 16. stol.

Pozdně gotický kamenný kostel sv. Jinřicha z r. 1865 v obci Staré Hamry. Díky výhodné poloze ve stráni byl ušetřen demolici před napuštěním přehrady Šance. Při kostele hřbitov s cennými litinovými kříži.

Gotický kostel založen r. 1348, renes. i barokně upravován. Dnešní vzhled od Josefa Mockera z r. 1879. Interiér zůstal čistě barokní. Při chrámu býval jeden z největších hřbitovů Prahy, proto dodnes kolem mnoho náhrobků. V sousedství samostatně stojící vysoká zvonice, tzv. Jindřišská věž.

Římskokatolický kostel sv. Jiří ve Štítarech je barokní stavba z 18. století s pozdně románským jádrem. Společně s oddělenou věží se zvonicí je od r. 1958 chráněn jako kulturní památka. Je farním kostelem s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Jiří je farní kostel, postavený v gotickém slohu. První zmínka sahá do r. 1217. Od r.1365 do husitských válek jsou známi všichni faráři. Po husitských válkách fara zanikla, obnovena koncem 17. st.. V r. 1892 byl v kostele udělán trámový strop. V r. 1987 bylo opraveno zdivo kostela a věže.

Řečický gotický kostel Sv. Jiří je prvně zmiňován v rejstříku papežských desátků z roku 1352. Obec Řečice sama se však v písemných pramenech vyskytuje prvně v listině z 16. října 1307, jíž Rajmund z Lichtenburka vyměňuje některé své statky s Jaroslavem, opatem benediktinského vilémovského kláštera.

Gotický farní kostel sv. Jiří založený ve 14.století ve vsi Přáslavice. Kostel je zmiňován v roce 1358. Byla to jednolodní stavba bez věže. Vedle kostela stála dřevěná zvonice zbourána r.1850. R.1871 byla lomená chrámová klenba podložena rovným stropem.

Barokní kostel z let 1711 až 1732 vznikl přestavbou gotického farního kostela uváděného v roce 1374 a zničeného při požáru v roce 1611.