Výsledky hledání míst

Jednolodní kostel byl vystavěn v gotickém stylu v pol. 14. stol. Přestavěn na přelomu 16. a 17. stol a naposledy opravován v r. 2000. Na hřbitově u kostela osmiboká kostnice s vysokou kuželovitou střechou.

Původní dřevěný kostel vystavěn roku 1384. V letech 1782–84 vystavěn pozdně barokní kostel, v současné době značně zchátralý.

Někdejší laický kostel stojí u zbytků vjezdové brány do hospodářského areálu zlatokorunského kláštera a mimo jiné dokládá jeho bývalý rozsah. Po zrušení kláštera sloužil pro průmyslovou výrobu, později jako obytný dům. Dnes je zcela prázdný a chátrá.

Barokní kostel sv. Markéty postavený na přelomu 17. a 18. století v místech zaniklého benediktinského kláštera – místa, kde vznikla největší kniha světa Codex Gigas – Ďáblova bible.

Barokní bezvěžový kostel z roku 1730. Obdélná loď se dvěma tabulovými štíty a obdélný odsazený presbytář. Zařízení většinou odstraněno roku 1963, celkově zchátral. V současné době postupně opravován.

Kostel zasvěcený sv. Markétě vystavěný nad vsí je zmiňován již v roce 1222. Dnešní pozdně barokní stavba pochází z roku 1784 a má gotické jádro. U kostela umístěny památkově chráněné plastiky, které původně stávaly v obci.

Arciděkanský kostel sv. Markéty je gotická trojlodní bazilika z poloviny 14. století, původně zasvěcena sv. Linhartu. Novogoticky upravena v roce 1883.

Původní kostel ranně gotický z konce 13.st. Od r.1650 kostel farní. Později náboženské dění obce přesunuto do centra a r.1800 kostel zpustl a byl zbourán. Nový kostel postaven r.1905. V současnosti kostel slouží jako smuteční obřadní síň.

Kostel sv. Markéty Antiochijské nad Královicemi byl založen asi na přelomu 13. a 14. stol. Dnešní jeho podoba je barokní z let 1739-1740. Zvláštnost tvoří hranolová věž s cimbuřím ve stylu spišské renesance. Opravován byl v letech 1865 a 2002-2003. Ve věži jsou dochovány dva zvony staré 600 let.

Dřevěný kostel sv. Markéty ze 14. stol ve Vysočanech byl nově postaven ve 2. polovině 17. stol. jako opět dřevěný, raně barokní s gotizujícími prvky. Je omítnutý, takže vyhlíží jako zděný. Vnitřní zařízení z doby stavby. V sousedství na zrušeném hřbitově dřevěná zvonice z téže doby se 3 zvony.

Současný raně barokní kostel sv. Martina byl postaven v letech 1640-1643 Milotou ze Zástřizl na místě staršího chrámu. Roku 1672 u kostela vznikla i fara. V letech 1920-1922 byl kostel rozšířen o příčnou loď podle plánů architekta Dominika Feye. V kostele jsou dodnes čtyři původní zvony.

První zmínka o kostele v Kerharticích pocházejí z konce 16. století. V r. 1804 byl na jeho místě postaven kostel nový. Obec zanikla v důsledku odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce a v důsledku stavby vodní nádrže Kružberk. Opuštěný a zchátralý kostel byl zbořen v r. 1985.

Pozdně románský jednolodní orientovaný kostel s odsazeným pravoúhlým kněžištěm snad z konce 13. století. Poprvé uváděn roku 1348. Goticky a barokně upravován, loď byla přestavěna 1863, sakristie přistavena v první třetině 20. století. Rekonstrukce v letech 1992 – 93. Památkově chráněn od roku 1958.

Původně románský kostel založený r. 1136 olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem byl později přestavěn v gotickém a následně barokním slohu. V kostele se dochoval gotický zvon, který je jedním z nejstarších na Moravě. Nedílnou součástí areálu je fara z r. 1713.

Kostel sv. Martina prvně doložen r. 1362, z gotické stavby dochována křížová klenba presbytáře. Současná jednolodní orientovaná stavba s mohutnou hranolovou věží při jižní stěně lodi je barokní z r. 1730 podle plánů T. Haffeneckera. Vnitřní vybavení zčásti barokní a zčásti novogotické.