Výsledky hledání míst

Jednolodní kostel s polygonálním závěrem a hranolovou věží v čele, postaven zřejmě v 16. století, snad před r. 1568 (v místě starší stavby snad již z 15. století). Kostel s hřbitovem je ohrazen ambitem (z r. 1734), zbudovaným na půdorysu protáhlého osmiúhelníka. Před kostelem je kříž z r. 1814.

Velký pozdně barokní kostel v Údrči vznikl 1783 na místě starší stavby, z níž zachována sakristie. Po poválečné devastaci, která vyvrcholila vyrabováním vnitřního zařízení, došlo nedávno k obnově pláště a vyčištění okolního bývalého hřbitova.

Původní gotický kostel sv. Václava zničen Švédy při vypálení vsi, v letech 1729-1732 postaven nový kamenný, v r. 1812 upraven klasicistně a zasvěcen sv. Leonardovi. Regotizován r. 1935. Pamětní deska připomíná zrušený hrob vynálezce těsnopisu Jeana F. Coulon-Thévenota (1754-1813).

Kostel, původně zasvěcen sv. Hypolitu, je připomínán po r.1252 jako vlastnictví křížovníků s červenou hvězdou. Roku 1734 kostel vyhořel a obnoven byl r. 1775. R. 1798 byla přistavěna věž. Poslední úpravy proběhly v 70. letech 20. stol.

Barokní kostel byl postaven v l. 1711-1714 díky finančnímu daru Zuzany Kateřiny Liborie z Dietrichsteina zábrdovickému klášteru premonstrátů. Není jisté kdo byl archtektem, mohl jím být Giovanni P. Tencalla či Jan Blažej Santini-Aichl. Klenbu kostela vyzdobil malbami Karel Haringer z Olomouce.

Pozdně gotický dvoulodní kostel, původně opevněný, s pozůstatky hradby kolem hřbitova. Z poslední čtvrtiny 15. století pochází dřevěné patro a krov presbyteria a krov lodi.

Původně románský kostel sv. Linharta vystavěn v druhém desetiletí 13. stol. R. 1753 přestavěn barokně. Rekonstrukcemi a opravami prošel kostel v 19. století a pak roku 1943. Poslední oprava byla vykonána v devadesátých letech 20. stol.

Jednolodní empírový kostel s odsazeným kněžištěm a hranolovou věží byl postaven na popud kněze Wolfganga Timmela v letech 1815-1816 na místě starší kaple stejného zasvěcení. Zařízení v interiéru je převážně z kostela svatého Mikuláše Tolentinského zrušeného augustiniánského kláštera ve Vratěníně.

Barokní kostel z l. 1714-21 v místě původní dřevěné svatyně. Neorientovaná jednolodní stavba s pravoúhlým závěrem a vestavěnou kvadratickou věž, k bokům presbytáře přiléhají sakristie a depozitář. Obehnán ohradní zdí s kaplemi. Součástí areálu empírový kříž. Od r. 1958 nemovitou památkou ČR.

Původně gotický jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a mohutnou věží. Jako farní je uváděn roku 1353. Z gotické stavby se zachovala jižní část lodi, část presbytáře a věž. Kostel byl významně přestavěn a rozšířen? roku 1778, opraven byl roku 1914. Ve věži druhotně osazen portál ze 13. století.

Původně románský kostel z počátku 13. století. Později přestavěn goticky. V 18. století barokně upraven a na počátku 20. století regotizován. Kostel stojí na ostrůvku, od 80. let 20. století je celá ves Mušov i její okolí zatopeno Věstonickou nádrží a kostel chátrá.

Kostel sv. Linharta románského původu připomínán r. 1246, zanikl s okolní vsí koncem 15. stol. s rozvojem města Karlovy Vary. Od 18. stol. archeologické naleziště, podrobně zkoumáno po r. 1989 Karlovarským muzeem. Volně přístupno.

Barokní evangelické kaple z r. 1701 přestavěná v letech 1840–43 na pseudoslohový katolický kostel sv. Linharta, věž přistavěna v 2. pol. 19. stol. R. 1882 interiér kostela nákladně opraven a vybaven. Na vnější zdi renesanční náhrobníky Estery Syrachovské z Bukůvky a jejích tří dětí († 1589–92).

Pozdně barokní kostel sv. Linharta v Pohorské Vsi založen r. 1787, v letech 1856-1945 farní. Po 2. světové válce zchátral, zařízení zničeno a rozkradeno. Počátkem 21. stol. zahájeny částečné opravy. Nyní filiální ve farnosti Benešov nad Černou bez pravidelných bohoslužeb.

Raně gotická stavba z doby kolem r. 1300, úpravy v 19. století a novodobé. Zařízení kostela jednotné z doby kolem r. 1700. V parčíku před kostelem kamenná kašna z r. 1869. Zachovalý, přístupný při bohoslužbách.