Výsledky hledání míst

Kostel byl postaven koncem 14. stol. a původně býval součástí rozsáhlého klášterního komplexu benediktinů. Klášter byl r. 1421 vypálen a zbořen chrudimskými přívrženci husitů. Kostel byl několikrát opravován, v l. 1851-1865 byl regotizován. Kolem kostela se rozkládá starý hřbitov.

První zmínka o kostele je z r.1346, avšak stavba je starší. Pozdně gotická stavba, upravovaná kolem roku 1500 situovaná na hlavní Masarykovo námestí.

Barokní kostel stojí na místě pův. gotického kostela ze 13. stol. (který vyhořel r. 1716). V l. 1746-49 byl s využitím zbytků zdiva pův. kostela (gotický presbytář s pilíři) postaven kostel nový. Interiér zdobí obrazy a sochy (z dílny žáka I. Platzera) z 18. stol. R. 2006 byl kostel zrekonstruován.

První zmínky o kostelu z 1. pol. 13. stol. Původně gotické kněžiště v 17. stol. upravováno. V letech 1987 až 1991 kostel opravován a pod zvonicovým patrem věže objevena kamenná ostění gotických oken, dnes již bohužel osekaná a překrytá omítkou.

Románský kostel z 1.pol.13. st. Jednolodní stavba s věží a půlkruhovou apsidou. Strop zaklenut v 16.st. V baroku přestavěn vrcholek věže. Na vých. průčelí trojúhelníkový štít a socha sv.Jakuba. Štěrbinové románské okno.

Kostel založen patrně ve 12. století. Na konci 13. století byl románský kostel přestavěn goticky. O bazilikální trojlodí byl rozšířen v letech 1360-70. V letech 1859-60 byl upraven v novogotickém slohu a rozšířen.

Barokní kostel nechal postavit Albrecht z Valdštejna. Roku 1701 byl vysvěcen, 1768 podruhé vyhořel, do roku 1770 rekonstruován. Kostel nemá věž. Strany lodi zdobí obrazy svaté rodiny a obraz sv. Anny s Pannou Marií, sochy sv. Zachariáše a sv. Anny.

Gotický kostel ze 14. století, barokně přestavěný v r. 1717, o pět let později byla přistavěna věž. Starší ze dvou zvonů je údajně z r. 1378. Zařízení kostela je převážně z 2. poloviny 18. století, na kazatelně obrazy evangelistů z konce 17. století.

Stavba pozdně barokního kostela s věží u východního závěru dominuje Podbořánkám od roku 1781. Následky devastace po II. světové válce odstranila nedávná oprava.

Farní kostel, součást areálu barokních staveb a soch na bývalé návsi. Na zdi bývalého hřbitova kolem kostela i na jeho ploše jsou umístěny významné sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna.

Původně románský kostelík byl na přelomu 14. a 15. století výrazně přestavěn a zvětšen. Po třicetileté válce barokní úpravy. Výjimečný představitel václavské sakrální architektury ve venkovském prostředí.

Na hraně strmého svahu nad pravým břehem Starého potoka byl v letech 1750–52 místo starší stavby postaven kostel sv. Jakuba Většího. Je obklopen hřbitovem, severně od něj rozsáhlý farní areál s troskami hospodářských budov. Dominuje celému údolí.

Původní románský kostel pochází z 12. století. Goticky přestavěn v 2. polovině 14. století a dalšími úpravami pak prošel v 2. pol. 17. století a roku 1855.

Pozdně románský, později několikrát přestavovaný a doplňovaný kostel. Původně součást vladyckého sídla místních šlechticů, obklopen bývalým hřbitovem. V 70.–80. letech 20. století se v okolí prováděly archeologické výzkumy, kostel stavebně zajištěn.

Goticko-renesanční trojlodní kostel z přelomu 16. a 17. století si přes pozdější zásahy zachoval stylově čistou podobu. Na místě předchůdce ze 14.–15. století postaven jako farní kostel poddanského města, se sousedním zámkem spojen krytou chodbou.