Výsledky hledání míst

Farní kostel v Dolním Dvořišti, postavený na místě staršího předchůdce v průběhu 15. století, patří k nejvýznamnějším stavbám rožmberské pozdní gotiky. Vzhled stavby později ovlivnila jen puristická restaurace roku 1891.

Gotický jednolodní kostel, vznikl rozšířením starší kaple r. 1487. Poškozen při bitvě na podzim r. 1620 a znovu r. 1741. V r. 1856 upraven a dostavěn. Jižně od kostela stojí poustevna. Ve hřbitovní zdi kapličky křížové cesty z r. 1860.

Farní kostel sv. Jiljí je pozdně gotická stavba z let 1522–1523. Pozdně barokní oratoř byla přistavěna v roce 1773. Věž byla zvýšena v letech 1830–1831.

První zmínka o kostele v Pardubičkách pochází z roku 1295. Byl snad součástí dominikánského kláštera či dvora. Vypálen husity 1421, obnoven do 1512. Novogotické rozšíření 1904–05 (B. Dvořák), generální oprava 2007–2008.

Kostel doložen r. 1515, přestavěn v letech 1574–1576 Janem Vlachem, věž z r. 1776. V letech 1784–1876 hrobka Schwarzenbergů. V presbytáři votivní obraz Viléma z Rožmberka a jeho manželek z r. 1576, soudobé fresky. Obklopen rozsáhlým hřbitovem.

Původně románský kostel, snad z poloviny 12. století, připomínán v r. 1254. R. 1497 uváděn jako utrakvistický. Barokně přestavěn v r. 1694. Dnešní podoba je důsledkem pseudorománské přestavby v letech 1870–72.

Barokní kostel v dominantní poloze nad centrem městečka Úsov. Postaven na místě starší stavby 1734 snad podle Hildebrandtova projektu. Později upravena atika na věži. Od roku 1945 využíván jen sporadicky.

Pozdně barokní kostel v Teplé postaven 1762–5 na místě statyně, poprvé připomínané 1384 a přestavěné 1667–94. Projekt V. Hausmanna dokončen stavbou ambitů 1808–38. Po roce 1945 zchátral, dnes spravován z kláštera.

Původně gotický kostel v Chlumu pochází z poloviny 14. století. Obnova po třicetileté válce, barokní přestavba a přístavba věže 1758. Po roce 1945 zpustl, po roce 1990 vydrancován.

Trojlodní empírová stavba s presbytářem uvnitř půkruhově a vně kostela polygonálně uzavřeným. Zmiňována je již v roce 1376, kdy byla součástí Olomoucké diecéze. Kostel v letech 1823 a 1835 zachvátil požár. V současné podobě je datován z l. 1843–1849.

Původně pozdně románský kostel sv. Jiljí byl l. 1609–1614 upraven renesančně, 1718–19 upraven barokně, po požáru roku 1794 rozšířen a v 19. stol. upraven klasicistně. Nedochoval se žádný původní mobliliář, zachovaná barokní freska nad kaplí P. Marie.

Klasicistní kostel byl postaven v letech 1788-1791 a slavnostně vysvěcen byl 9.12.1792. V interiéru jsou vyřezávané barokní lavice, plastická výzdoba od sochaře Ondřeje Schwiegela, oltářní obrazy od Johanna Nep. Höfflera. U kostela stojí fara, zmiňovaná již r. 1325.

Klasicistní kostel byl postaven původně v gotickém stylu před r. 1398. R. 1748 byl zničen velkým požárem. V l. 1806-1807 byl přestavěn v klasicistním stylu (arch. Johann Zessl). Kolem kostela a zaniklého hřbitova je původní gotické opevnění. Po přestavbě je kostel netradičně orientován na sever.

Kostel s okolním hřbitovem představuje nejstarší stavbu ve Svitavách.

Původně románský kostel sv. Jana Křtitele postaven před r. 1200. Přestavěn pozdně goticky na konci 15. či poč. 16. stol. a barokně r. 1739 a zasvěcený sv. Jiljí. Roku 1852 byla zvýšena věž.