Výsledky hledání míst

Kostel postaven na starších základech v letech 1585-94. Barokně přestavěn v letech 1700-1703. Stavbu vedl pravděpodobně Kristian Lagler. V kostele se konají pravidelné bohoslužby i koncerty chrámové hudby.

Vrcholně barokní kostel z 1. pol. 18. stol nechal postavit rod Lichtenštejnů. Podle legendy byl projekt stavby zadán fenomenálnímu baroknímu architektu Santinimu, současná santiniovská literatura tuto atribuci odmítá.

Filiální kostel sv. Jana Křtitele byl založen jako hřbitovní. Na základech presbytáře a lodi pozdně gotické stavby byl r. 1634 postaven nový kostel. Kostelní věž se stavěla v l. 1717–1780. R. 1769 byl kostel rozšířen, r. 1891 byl novogoticky upraven presbytář. Hřbitov byl zrušen v 2. pol. 20. stol.

Areál kostela, zděné zvonice a rozsáhlého hřbitova na hraně terasy nad pravým břehem Ohře, kde do 18. století stávala obec, přemístěná tehdy do dnešní polohy asi 600 m jihozápadně od kostela. Vzhled budov ovlivnila přestavba 1903.

Snad v místech původního kostela slovanské osady byl počátkem 15. století postaven slavonický špitál s kostelem sv. Jana Křtitele. V letech 1620 a 1845 areál vyhořel, špitál změněn na obytný dům. Kostel opraven 1995, bez využití opět chátrá.

Původně románský kostel z let 1220–30 byl přestavěn goticky roku 1419, manýristicky v první polovině 17. století a pozdně barokně roku 1780. Součástí areálu je bývalý hřbitov s kaplí sv. Barbory a fara s rozlehlým dvorem.

Původně románský kostel v Bílkově stojí na nejvyšším místě někdejšího hradního ostrohu. Rozšíření ve 13.–14. století, po zničení hradu opevněn. Kamenná věž 1803, loď zaklenuta 1844. Obklopen hřbitovem, dominanta celé vsi.

Od r.1487 stávala na místě dnešního kostela kaple sv. Ondřeje, povýšená r. 1503 na farní kostel. Roku 1700 vystavěn nový kostel, zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Při stavbě využito zdivo původního kostela, věž vystavěna nová. Kostel rozšířen v roce 1875.

Farní kostel sv. Jana Křtitele byl založen kolem roku 1300 v gotickém slohu. Z této doby se zachovalo kněžiště a několik architektonických detailů. V roce 1790 byl barokně přestaven a rozšířen. Ve 30. letech 20. století byl kostel opraven.

Kostel sv. Jana Křtitele ve 14. století uváděn jako farní, spolu s vesnicí byl za husitských válek zničen. Barokně přestavěn roku 1757, v roce 1878 obnoven po požáru. Býval v dezolátním stavu, dnes má novou střechu a postupně prochází rekonstrukcí.

Barokní jednolodní kostel sv. Jana Křtitele vystavěn r. 1726. Zařízení kostela také barokní. Kolem kostela se rozprostírá starý hřbitov.

Na návrší jihovýchodně od Radomyšle stávala snad od středověku svatojánská kaple u zázračného pramene. Roku 1560 ji nahradil kostel, obklopený zřejmě ambitem a pěti kaplemi, později zde vznikla poustevna a hřbitov. Současný kostel z let 1733–36 tvoří dominantu širokého okolí.

Původní jihlavský farní kostel z posledního desetiletí 12. století, pod patronátem řádu německých rytířů. Uváděn roku 1243. Pozdně goticky upraven na konci 15. stol., renesančně na počátku 17. stol. a barokně po poškození za třicetileté války.

Pozdně gotický kostel v Zátoni nahradil po roce 1490 husity zničenou svatyni proboštství ostrovského kláštera. Jedno z vrcholných děl rožmberské pozdní gotiky tvoří dominantu vltavského údolí mezi Rožmberkem a Krumlovem.

První zmínka o kostele je z roku 1273, jako farní je uváděn roku 1354. V roce 1594 získali jeho patronát jezuité. V roce 1653 vyhořel a v letech 1688–90 byl barokně přestavěn. Roku 1824 znovu vyhořel a při opravě získal dnešní podobu.