Výsledky hledání míst

Barokní kostel postavený ke konci 17. století stojí na mírném návrší v západní části obce, zřejmě na místě svého staršího předchůdce. Zařízení z doby výstavby kostela. Ve stěnách kostela druhotně osazeny renesanční náhrobníky.

Barokní kostel, postavený v letech 1747–52 stavitelem Antonínem Jermářem na místě starší svatyně, doložené poprvé roku 1352. Secesní vnitřní výmalba pořízena při opravě roku 1902. Kolem kostela hřbitov s mariánskou kaplí, márnicí a klasicistní hrobkou.

Kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v románském stylu kolem r. 1260, později byl upraven goticky a barokně. Byl vybudován ve dvou etapách, nejprve byla postavena loď a potom kněžiště a sakristie. Interiér je vyzdoben freskami ze 14. stol., vzácná je gotizující kazatelna a křtitelnice ze 13. stol.

Původně gotický farní kostel v Benešově nad Černou vznikl počátkem 30. let 14. století údajně přestavbou starší kaple. Barokně byl upraven roku 1630, naposledy rekonstruován v 90. letech 20. století.

Dominantní novorománský kostel ve Světlíku vyrostl v letech 1872–4 na místě starší stavby, ze které snad převzal část konstrukcí. Stylově jednotná je i brána hřbitova, který jej obklopuje. Severně pod ním velká barokní fara.

Gotický kostel z pol.17. století, stojící na starší stavbě, r. 1845 vážně poničen požárem a r. 1848 částečně stržen. V l. 1853–65 byl znovu vystavěn podle plánů Ing. Ant.Vacha z Pardubic. Ve věži nejstarší poličský zvon Medián, z r. 1511 a je zde rodná světnička skladatele B. Martinů.

Původně gotický kostel, pravděpodobně dílo hutě želivského kláštera z prvé poloviny 14. století. Poprvé uváděn roku 1350. Přestavěn ve třetí čtvrtině 18. století, pseudogotická věž z počátku 20. století.

Původně románský kostel (kol. 1200, rozšířen před polovinou 13. století), přestavěn goticky a barokně (1731), od zničení kláštera Ochránkyň božího hrobu husity (1420) farní. Zachovány románské věže a část západního průčelí, vnější vzhled barokní.

Z původního kostela v Horní Libchavě (snad konec 13. stol.) se dochovala východní hranolová věž a patrně část stěn presbytáře. Loď postavena 1736, po požáru 7. 6. 1809 obnoven, přistavěna předsíň. Po roce 1945 zchátral, dokončuje se důkladná obnova.

Močidlecký kostel vznikl roku 1782 výraznou přestavbou původně gotické svatyně, připomínané od poloviny 14. století. Obklopen hřbitovem, západně od něj bývalá fara z 18. století: mohutný opěrák na jižní straně napovídá staršímu původu.

Kostel v Ratenicích byl postaven roku 1811 v opožděném a zjednodušeném barokním stylu. Provedení západní věže s rohovými opěráky nevylučuje využití starší konstrukce. Naopak lomená okna schodišťové vížky jsou zřejmě projevem raného historismu.

Kostel v Kounicích doložen jako farní r. 1352. Roku 1769 byla věž snížena o jedno patro. Gotická loď kostela r. 1834 stržena. V letech 1834–1836 vystavěna nová loď v novorománském slohu.

Původní laický kostel cisterciáckého kláštera ve Zbraslavi byl postaven spolu s celým komplexem na přelomu 13. a 14. století. Po zániku klášterního chrámu za husitských válek sloužil obnovené komunitě do jejího definitivního zániku 1785, díky tomu v 17. století barokně upraven. Dnes farní.

Barokní kostel, původně gotický (13. stol.), přestavěn v pozdně barokním stylu v l. 1730-34, přestavbu zadal Jan Arnošt Václav z Goltze, architektem byl zřejmě Václav Špaček. Interiér s bohatou sochařskou i malířskou výzdobou. V 2. pol. 20. stol. rekonstrukce kostela (objeveny fresky ze 14. stol.).

Kostel založen spolu s městem ke konci 13. stol., až do 16. stol. obklopen hřbitovem. V pol. 16. stol. přestavěn a koncem téhož stol. vyhořel. Obnoven a v 2. pol. 17. stol. postavena nová zvonice. V letech 1903 až 1907 větší opravy.