Výsledky hledání míst

Terénní pozůstatky hradu z konce 13. století. Po připojení Zděnkem Medkem z Valdeka k panství zručskému (po r. 1489) začal hrad chátrat. Od roku 1569 je již uváděn jako pustý. Dochovány příkopy a tesaný sklípek.

Terénní zbytky tvrze později upravené na zámeček, postavené Ostrovci z Kralovic na počátku 17. stol. Za 30tileté války byla vypálena Švédy, v 2. polovině 18. stol. využita jako sýpka. Po r. 1971 byla budova zbořena v souvislosti se stavbou Želivky.

R. 1374 získal Boreš z Oseka od Karla IV. povolení ke stavbě hradu na místě staré tvrze. Dokončen byl r. 1380. Po r. 1400 byl již pouze pronajímán jako léno. 1452 byl vypálen a rozbořen Chebskými jako odveta za přepadení vesnic. Nikdy nebyl obnoven.

Hrad, po kterém zbyly pouze terénní náznaky, zbytky kamenů, založil ve 2. pol 13. st. Boreš z Riesenburku. R. 1286 hrad dobyl Václav II. Ve 14. st. život na hradě zřejmě pokračoval, ale nejsou o něm písemné doklady.

Dobře zachované příkopy a valy hrádku Boršov nad Vltavou v blízkosti vsi Zahorčice.. Historické prameny se o boršovském hrádku výslovně nezmiňují. V roce 1261 je ale jmenován Albert z Boršova a poté i jeho bratr Beneš z Boršova.

Ocelodřevěná, 18 metrů vysoká rozhledna z roku 2005 byla postavena sdružením Toulovcovy maštale. Rozhlednu navrhl Ing. Martin Novák (starosta obce Proseč), projekt zpracoval Ing. Antonín Olšina.

Rozhledna (899 m n. m.), postavená v roce 2006, dosahuje výšky 25,4 m. Konstrukce je kovová, opláštěná dřevem. Výhled do Polska, Kladska, Rychlebských hor a Jeseníků.

Bosenský pavilon postaven r. 1904. Zbudována zdobená okna ve stylu secese. Vchod do pavilonu vybaveny laťovými dvoukřídlovými dveřmi. Bohatě členěná fasáda ozdobená uměleckou štukaturou. Vandalové poničili barevné výplně stěn pavilonu. V pol. 80. let 20. stol. díky místním podnikům provedena nákladná rekonstrukce.

Původně raně gotický hrad, pobořen vojsky Jana Lucemburského. Následně opakovaně obnoven a znovu vyvrácen. Roku 1418 dobyt husity. K významné renesanční přestavbě došlo v polovině 16. stol. Od roku 1690 rozebírán na stavbu zámku a jiných budov.

Původně klášter, vystavěný roku 1682 Janem Bohušem ze Zástřizl. Po zrušení Josefem II. sloužil jako továrna. Až František Xaver Dietrichštejn jej v letech 1819-1826 přestavěl na jeden z nejkrásnějších zámků na Moravě.

Barokní zámecká panská rezidence byla postavena r.1729 rodem Dietrichsteinů, kterým přestal vyhovovat tehdejší hrad. Na stavbu byl použit i materiál z hradu. V nádvoří jsou částečně zachovány arkády, kamenná studna. Dnes zde sídlí Muzeum Boskovicka.

Nepatrné zbytky lícovaných zdí bašty s nejasným původem a dobou vzniku. Místo plnilo funkci předsunuté bašty hradu. Stavba byla několikrát pobořena a opravena. R. 1707 byla rozmetána střelným prachem a zdivo rozebráno.

Obdélná tvrz s nárožními věžicemi vznikla v 1. pol 16. st. a na renesanční sídlo přestavěna poč. 17. st. Do r. 1670 platila za rytířské sídlo. Poč. 18. st. upravena na sýpku. v 80. l. 20. st. prošla rekonstrukcí.

Hradiště z doby jevišovické a horákovské kultury, na výrazném kopci asi 1,5 km severozápadně od Bosonoh. Zachovány náznaky opevnění. Lokalita je zalesněna a leží mimo turistické trasy.

Zchátralá dvoukřídlá tvrz. Kamenná hranolová věž nahradila zaniklou stavbu během hus. válek. Během gotiky a renesance se rozrostla v dvoukřídlou stavbu s hradbou uzavřeným nádvořím. Od r. 1627 patřila Lichtenštejnům, později užívána jako sýpka.