Výsledky hledání míst

Kamenný válcový rozcestník v jižní části náměstí z doby kolem poloviny 19. století. Původně stával u rybníka Štilec; na toto místo přestěhován v roce 1975.

Hodnotný historický rozcestník. Kamenný válcový rozcestník, složený z dříku a záklopy. Pod záklopou vytesán nápis, dnes málo čitelný. Sloužil k dřívějšímu dopravnímu značení silniční sítě v místě křížení cest v 1. polovině roku 1846. Památkově chráněný.

Kamenný sklad přádelny lnu, kterou nechal vybudovat hrabě Berthold Aichelburg. Do provozu uvedena v roce 1861, v roce 1887 vyhořela, výroba byla obnovena a v provozu byla do jara 1992. Sklad surového lnu je chráněnou technickou památkou.

Sloup stojí při silnici z Dolní Světlé do Horní Světlé. Postaven r. 1851 u staré Kostelní cesty. Době vzniku asi odpovídá letopočet na kvádrovém podstavci sloupu. Sloup povalen v 50. letech 20. stol. Oprava sloupu r. 2006. Na dříku vícestupňová hlavice a soška Panny Marie.

Kamenný most přes říčku Novohradku postaven r. 1866. Historický kamenný tříobloukový most. Významná technická památka. Stojí na dvou pilířích s použitím segmentové klenby. Dnes stojí mimo hlavní tah silnice. Most zapsán do seznamu kulturních památek r. 1987.

Zaniklá středověká tvrz, jediná písemná zmínka z r. 1409 (rožmberská popravní kniha). Tvrz jako rezidence neměla dlouhého trvání, neboť již poč. 15. stol. sídlili majitelé na hradě Maškovci. Pak sloužila jako obydlí kaplanů. Koncem 17. stol. zbořena. Zbytky tvrze zarovnány před koncem 19. století.

Trať z Karlových Varů do německého Johanngeorgenstadtu je nazývána Krušnohorským Semmeringem. Vybudována v letech 1897–1899. Viadukt je náročnou technickou stavbou. V nejvyšším bodě dosahuje výšky 20 metrů. Pernink s nadmořskou výškou 902 metrů je druhou nejvýše položenou stanicí u nás.

Funkcionalistická železobetonová rozhledna (vysoká 6 m, 321 m n. m.) byla postavena r. 1928 podle návrhu arch. Čeňka Rullera v lesoparku tehdejšího ozdravovacího areálu. Po r. 1948 byly objekty v lesoparku ponechány chátrání. V roce 2011 byla rozhledna nově opravena a zpřístupněna veřejnosti.

Doklad mostního stavitelství konce 19. stol. Součást železniční tratě z Horní Cerekve do Tábora. Mírně zakřivený kamenný viadukt tvořen jedenácti klenutými oblouky. Vyzděn z lomového kamene. Oblouky půlkruhově zaklenuté. Nad silniční komunikací je záklenek segmentový. Výrazný krajinotvorný prvek.

V roce 1883 vybudována železniční dráha Tábor-Horní Cerekev. V okolí Chýnova čtyři mosty podobající se antickým viaduktům. Jedním z nich viadukt v Kloužovicích. Má pět mostních oblouků. Jeden z nejhezčích viaduktů na trati do Tábora.

Kamenný most o devíti mostních polokruhových obloucích postaven na konci 19. stol. Vybudovali ho italští dělníci. Vede přes údolí Močítka, přes Chýnovský potok. Je jedním z největších kamenných mostů v Čechách. Výška kolem 30 m. Materiál je žula spojovaná vápennou maltou. Technická památka.

Novostavba železniční tratě Brno–Havlíčkův Brod byla zprovozněna r. 1953. Nahradila místní dráhy z přelomu 19. a 20. stol. Železobetonový viadukt dlouhý 200 m s nejvyšší výškou na řekou 36 m má 10 pilířů. Na tělese staré železniční tratě vznikla jedna z nejkrásnějších inline tras na území republiky.

Viadukt překonává údolí potoka. Doklad mostního stavitelství konce 19. stol. Součást železniční tratě z Horní Cerekve do Tábora. Stavěn v letech 1886–1888. Mírně zakřivený kamenný viadukt. Devět klenutých oblouků. Stěny završeny římsou z pískovcových kvádrů.

Železniční trať uvedena do provozu 21. 11. 1889. Viadukt neomítnutý. Zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Koruna široká 60 cm a vysoká 33 cm. Viadukt dlouhý 140,15 m, široký 4,85 m, délka přemostění 121,80 m a výška 20,65 m. Výška nad Milevským potokem 23 metrů.

Železniční viadukt u Pošné vystavěn kolem r. 1888. Most je o třech stažených obloucích. Pilíře vyzděné z lomového kamene. Stavbu mostu prováděli Italové. Zahájení provozu na trati uskutečněno 17. 12. 1888.