Výsledky hledání míst

Na sýpku upravená tvrz, postavená Řesanskými z Kadova ve 14. stol., přestavěná renesančně Záborskými z Brloha v 16. stol. Od r. 1677 využívána jen hospodářsky. V nádvorní části dvoukřídlé dvoupatrové stavby zbytky gotických portálků, dále štíty a arkýř.

Ves Kadov vznikla jako dělnická kolonie zdejších železáren z l. 1646–51. V rámci ucelené vesnické zástavby bez centrální návsi se zachovalo několik původních architektonicky i etnograficky cenných roubených přízemních domů z třetiny 19. století. Památkově chráněno je 12 domů, stodola a vodní mlýn.

Železárny vystavěl v l. 1646–51 F. M. Kratzer ze Schönbergu. Z domků zaměstnanců se postupně vyvinula ves Kadov. V provozu byly až do r. 1874. Výroba se orientovala na užitkové i okrasné předměty. V r. 1783 byla huť druhá v produkci železa na Moravě. Dnes pouze torzo kamenné zdi.

Terénní náznaky keltského tvrziště z doby bronzové. Naposledy osídlené ještě ve 13. stol.

Až neuvěřitelně dobře zachovalé tvrziště z konce 13. stol. až začátku 14. stol. objevené Zdeňkem Buchtele v roce 1976 při ověřováním trasy prastaré Královské stezky (Via Regia), která vedla z Prahy do Chebu.

Barokní palác z období kol. roku 1700, vystavěný Karlem Dientzenhoferem podle projektu G. B. Alliprandiho pro vojenského velitele Prahy Helfrýda z Kaisersteinu. V zadní budově se dochovaly renesanční části.

Zámek byl v 18. stol. přestavěn ze zrušené Kajetánské kaple a kláštera Janem Hennetem. Zámek později sloužil jako továrna na vosková plátna, až do požáru roku 1881, a za min. režimu zde byl dům pionýrů a mládeže. Dnes v soukr. vlastnictví a chátrá.

Pozůstatky pravěkého a raně středověkého opevněného hradiště. Osídlení od doby mladšího paleolitu, opevněné hradiště vybudováno v době bronzové v l. 1000-750 př. n. l. Znovu osídleno Slovany v l. 750-800 (zesíleno opevnění). Před koncem 8. stol. násilně zaniklo, patrně dobyto snad Avary.

Věž Kalamajka ze dřeva, kovu a betonu z r. 2021 o výšce téměř 26 m je přístupná po 127 schodech po předchozím zapůjčení klíče na některém ze šesti obecních úřadů v okolních obcích, prakticky po telefonické dohodě. Nejkratší výstup je z obce Javorník nedaleko Trhového Štěpánova.

Starší hrad neznámých majitelů dobyl r. 1421 Jan Žižka a přestavěl jej na opevněný opěrný bod husitů v kraji. Husitská posádka hrad ovládala ještě mnoho let po Žižkově smrti r. 1424. R. 1467 obležen poděbradským vojskem, zpustnul po roce 1471.

Impozantní pomník zdejším obětem 1. světové války, zv. Kalich hořkosti, dílo sochaře Engelberta Kapse z r. 1929.

Mlýn do dnešní barokní podoby přestavěn r. 1752. Významná památka barokního původu. Na jihovýchodní straně vlastní budova mlýna. V jihozápadním rohu původně kovárna. Areál ohrazen kamennou zdí. Vstupní brána je mezi stodolou a nárožím mlýna. Mlýn památkově chráněn od r. 1987.

Mlýn na Radotínském potoce pravděpodobně středověkého původu, písemně doložen v 16. stol. Od r. 1637 ve vlastnictví Svatovítské kapituly, od r. 1715 dodnes patří mlynářské rodině Kalinů. V provozu do r. 1947.

Mlýn na Merklínce ve Stodu doložen v 18. stol., od r. 1905 v majetku rodu Kalinových a modernizován. Po 2. světové válce znárodněn a zakonzervován. V restituci vrácen původním majitelům. Nyní v majetku soukromé společnosti, obnovován a po dohodě zpřístupňován veřejnosti.

Zříceniny hradu postaveného v l. 1290–95 odpůrci vratislavského biskupa. Po r. 1296 předán biskupství. R. 1441 se hradu zmocnil dobrodruh Zikmund Rachna. Biskupské oddíly hrad oblehly a dobyly. Po r. 1505 byl pobořen. Dochován je fragment věže, zdi.