Výsledky hledání míst

Vrchnostenské obydlí hospodářského dvora, které v letech 1835 - 1839 přestavěli pod vlivem klasicismu do podoby zámku tehdejší majitelé nedalekých Puklic Ota Skrbenský z Hříště s manželkou. V roce 1878 získává zámek Karel z Blankenštejna, který jej ještě v témže roce postoupil Michaelovi Rychnovskému. Jeho potomkům patří dodnes.

Jednopatrové architektonicky nevýrazné sídlo v západní části dvora. V roce 1625 tuto část vsi získává Kašpar z Grambu a v roce 1633 ji odkazuje své sestře Francelině provdané Dusíkové, která si zde v roce 1633 staví své sídlo. Po roce 1645 budova sloužila jako obydlí a kancelář správce dvora.

Kamenná rozhledna vysoká 23 m (774 m.n.m.) byla postavena místním turistickým spolkem r. 1891. Po 2. světové válce chátrala, pro špatný stav od 70. let 20. stol. uzavřena. Zrekonstruována a slavnostně otevřena r. 1993, přilehlá restaurace r. 1995.

Větrný mlýn holandského byl v provozu od r. 1875. V r. 1931 poničen vichřici a přestal sloužit svému účelu. Zdivo je z neomítnutého lomového kamene. Na mlýně je nainstalována napodobenina větrného kola, nepodobná původnímu.

V prostorách kostela sv. Petra a Pavla stávala od 13. století asi dřevěná tvrz, základní rodové sídlo pánů z Ceblovic. Dochovány nerovnosti terénu. Zanikla asi nejpozději počátkem 15. století, byla pravděpodobně nahrazena druhou tvrzí v obci a dalšími rodovými sídly.

Jelení pramen je pouze zdrojem kvalitní pitné vody s obsahem rozpuštěného kysličníku uhličitého a nemá žádné léčebné účinky. Zdrojem vody je zkušební vrt z roku 1993.

Skála s kovovou sochou kamzíka z roku 1851 od berlínského sochaře Augusta Kisse. Sochu zde nechal nainstalovat baron Lützov.

Jelení studánka je pramen pitné vody nacházející se na hřebenové trase Jeseníků ze sedla Skřítek na chatu Ovčárnu. Pár metrů od pramene je kamenná útulna, kde je možno se ukrýt v případě nepříznivého počasí.

Lovecký zámek dal přistavět v pol. 18. stol. k hřebčinci z r. 1673 hrabě Prokop Vojtěch Černín (arch. A. Lurago). Po r. 1790 zámek rozšířen, okolí upraveno pro pořádání honů. R. 1923 zámek vyvlastněn státem, v l. 1950-91 sloužil jako vojenská základna. Po rekonstrukci otevřen r. 2004 veřejnosti.

Čtyřkřídlý zámek, v jehož zdivu jsou zachovány části původního královského hradu ze 13. st. Na počátku 17. st. přebudován v renesančním stylu. V 18. st. přestavěn barokně. V letech 1842–1945 byly interiéry a fasády upraveny ve stylu druhého rokoka.

Původně gotická brána byla v I. polovině 16. století renesančně přestavěna a opatřena atikou s cimbuřím. Po požárech počátkem 60. let 19. století utilitárně upravena, počátkem 50. let 20. století restituován přibližně renesanční stav (bez cimbuří).

František Adam z Trauttmandorffu r. 1724 nechal vybudovat Nový Zámek. Autorem byl F.M. Kaňka. 1754 vyhořel a hrabě nechal zámek přestavět a nově vybavit. Je sídlem vrcholného baroka a patrová budova sloužila zejména k letnímu pobytu.

Majitelem bývalé vodní tvrze byl Mikuláš Divůček z Jemniště a Cimburka. Před r. 1593 tvrz přestavěli páni z Říčan na renesanční sídlo. Po výstavbě nového barokního zámku sloužil k ubytování panských úředníků.

Zřícenina hradu snad z poč. 14. stol.,o jehož historii a původu neexistují žádné písemné zprávy. Hrad se skládal ze dvou částí. Dodnes je zachované klenuté okno. Polohou, rozsahem a vybavením se hrad podobá spíše lovecké tvrzi.

Zámek byl postaven jako hosp. dvůr patrně na konci 18. stol.a později novobarokně upraven. V r. 1922 zde byl domov legionářů – invalidů a v srpnu 1945 začal sloužit jako dětský domov. Dnes je v zámku mezinárodní baptistický teologický seminář.