Výsledky hledání míst

Mohutnou stavbu s prvky nizozemské renesance a secese nechal jižně od svého sídla pro svou dceru a zetě postavit českodubský textilní podnikatel Franz Schmitt. Od roku 1945 zde sídlí Podještědské muzeum.

Mlýn mezi Grygovem a Blatcem při toku Morávky vznikl ve druhé polovině 18. století. Poslední mlynář získal mlýn v r. 1932. V blízkosti mlýna je přírodní rezervace, lužní les zvaný Království. V r. 2019 byla budova z velké části zbořena.

Blatenský příkop vznikl jako přívod vody z božídarských rašelinišť pro pohon hamrů na zpracování rud barevných kovů. Stavbu zahájil r. 1540 Šimon Lenk. Dílo o délce 12 km bylo opraveno r. 1929, znovu v letech 1995-2001. Podél něj vede naučná stezka s 23 zastaveními.

Kamenná rozhledna stojí na vrcholu hory ve výši 1043 m n. m. Postavena společně s hotelem r. 1913 Spolkem po zimní sporty (arch. Karl Matusch). Po 2. světové válce využívána pohraniční stráží a poničena. Přilehlý hotel zbourán. Je 21 m vysoká s vyhlídkovou plošinou ve výši 18 m.

Zámek vznikl přestavbou pův. vodního hradu ze 13. století. V 16. stol. jej nechal nejvyšší purkrabí Českého království Zdeněk Lev z Rožmitálu přestavit na zámek v goticko-renesančním stylu (arch. B. Ried). Později upraven barokně a novogoticky. Po r. 1945 zestátněn, po r. 1989 vrácen pův. majitelům.

Zaniklý hrad Blatník popsal A. Sedláček jako malý vodní hrad se dvěma věžemi. První známý majitel r. 1339 Ctibor z Blatníka. Zanikl buď v husitských válkách či nezájmem posledního majitele - opatovického kláštera. Hrad stával v prostorách dnešního nepřístupného areálu firmy Explozie Semtín.

Zámek - sídlo OÚ. Komendu něm. rytířů ze 14. st přestavěl r. 1560 Jan z Vietmile na renesanční zámek. Po r. 1707 za Lichtenštejna část stržena a přestavěna barokně. Po r. 1791 chátral. R.1903 bylo zbořeno jedno křídlo a z druhého sneseno patro.

Bývalá vodní nádrž pro zadržování vody k plavení dříví pro čeladenské a frýdlantské železárny. Založena na počátku 19. století. Hráz, vystavěná v nejužším místě soutěsky, je protržená a klaus tak skoro bez vody.

Zbytky někdejší tvrze obsahuje objekt ve východní části bývalého vrchnostenského dvora, zřízeného kolem roku 1712 P. I. Bayerem. Tomu dominuje sýpka na protilehlé straně dvora, která je spolu se sousedním kostelem nejvýraznějším objektem obce.

Po tvrzi zůstaly náznaky místa obklopeného ze tří stran úvalem. Poprvé bylo zmíněno r. 1348 jako součást zboží Zubštějna. V 2. pol. 14. st. se po místě píše několik zemanů, po té zřejmě tvrz zanikla.

Mlýn u potoka Velká Trasovka stával v této lokalitě již v době 1. vojenského mapování, tedy před polovinou 18. století. První známý majitel je Anton Wohlrat, který mlýn vlastnil v roce 1841. Mlýn fungoval do konce 40. či začátku 50. let 20. století, od 60. let z něj zbyly jen rozvaliny.

Zámek postaven v polovině 18. století na místě staršího dvora ženským dominikánským klášterem sv. Anny v Brně. Od roku 1782 patřil Náboženskému fondu, od roku 1824 Ditrichštejnům a od roku 1850 Mitrovským z Mitrovic a Nemyšle. V roce 1947 připadl státu.

Dnes již zaniklý hrádek, který připomínají pouze nerovnosti terénu.

První zpráva o Blížejově je z r. 1324, kdy je v držení vladyků Uhy, Zdeňka a Beneda z Blížejova. První zmínka o tvrzi je až v r. 1542. V pol. 17. stol. vlastní část obce s tvrzí Horšovský Týn. Při jejím dvoře byl v 18. stol. přistavěn malý barokní zámek, který v 19. stol. sloužil ke správním účelům.

V r. 1637 Jan Karel Příchovský z Příchovic dal starou tvrz přestavět na barokní zámek.