Výsledky hledání míst

Renesanční trojkřídlá tvrz, vzniklá přestavbou staršího objektu, připomínaného 1405. Renesanční přestavba za Hrušků z Března ve 2. pol. 16. stol. Po konfiskaci připojena k Postoloprtům, po devastaci za třicetileté války přestavěna na hospodářský objekt.

Mohutná, pseudorenesanční, budova, dvoupatrová budova z roku 1870 s četnými rizality.

Konstrukci rozhledny tvoří kombinace pilastrů z dřevěných lepených panelů a ocelové příhradové pozinkované konstrukce středového nosníku, kolem kterého se vine kruhové vřetenové schodiště, zakončené vyhlídkovou plošinou ve výšce 15 m nad terénem. Stavba pochází z r. 2021 a je volně přístupná.

Z písemných pramenů víme, že na hoře Blaníku stával hrad či vojenské opevnění. Záznamy máme z r. 1402, 1420, či 1518. Opevněná lokalita se klade nejčastěji na horu Malý Blaník či k Velkému Blaníku do míst původního hradiště. Bohužel dodnes se jednoznačně nepotvrdilo přesné místo.

Rozsáhlé zříceniny biskupského hradu. Hrad založen před r. 1275 biskupem Brunem ze Schauenburgu. R. 1430 či 1431 snad dobýván husity, v blíže neurčené době zanikl požárem a r. 1461 již je pustý.

Zříceniny hradu posteveného kolem roku 1400 pány z Lungvic. 1402 hrad dobyt. Do počátku 17. století hrad využíván jen jako vězení, po připojení k děčínskému panství byl opuštěn a rychle chátral.

Zámek, pův. středověká tvrz (13. stol.), přestavěná r. 1574 na renesanční zámek. Poničen za třicetileté války. V 17. stol. obnoven a barokně přestavěn. Pozdější empírové úpravy odstraněny při celkové rekonstrukci v l. 1960-68. Od r. 1969 sídlem Okresního vlastivědného muzea, dnes Muzea Blansko.

Mohutnou stavbu s prvky nizozemské renesance a secese nechal jižně od svého sídla pro svou dceru a zetě postavit českodubský textilní podnikatel Franz Schmitt. Od roku 1945 zde sídlí Podještědské muzeum.

Mlýn mezi Grygovem a Blatcem při toku Morávky vznikl ve druhé polovině 18. století. Poslední mlynář získal mlýn v r. 1932. V blízkosti mlýna je přírodní rezervace, lužní les zvaný Království. V r. 2019 byla budova z velké části zbořena.

Blatenský příkop vznikl jako přívod vody z božídarských rašelinišť pro pohon hamrů na zpracování rud barevných kovů. Stavbu zahájil r. 1540 Šimon Lenk. Dílo o délce 12 km bylo opraveno r. 1929, znovu v letech 1995-2001. Podél něj vede naučná stezka s 23 zastaveními.

Kamenná rozhledna stojí na vrcholu hory ve výši 1043 m n. m. Postavena společně s hotelem r. 1913 Spolkem po zimní sporty (arch. Karl Matusch). Po 2. světové válce využívána pohraniční stráží a poničena. Přilehlý hotel zbourán. Je 21 m vysoká s vyhlídkovou plošinou ve výši 18 m.

Zámek vznikl přestavbou pův. vodního hradu ze 13. století. V 16. stol. jej nechal nejvyšší purkrabí Českého království Zdeněk Lev z Rožmitálu přestavit na zámek v goticko-renesančním stylu (arch. B. Ried). Později upraven barokně a novogoticky. Po r. 1945 zestátněn, po r. 1989 vrácen pův. majitelům.

Zaniklý hrad Blatník popsal A. Sedláček jako malý vodní hrad se dvěma věžemi. První známý majitel r. 1339 Ctibor z Blatníka. Zanikl buď v husitských válkách či nezájmem posledního majitele - opatovického kláštera. Hrad stával v prostorách dnešního nepřístupného areálu firmy Explozie Semtín.

Zámek - sídlo OÚ. Komendu něm. rytířů ze 14. st přestavěl r. 1560 Jan z Vietmile na renesanční zámek. Po r. 1707 za Lichtenštejna část stržena a přestavěna barokně. Po r. 1791 chátral. R.1903 bylo zbořeno jedno křídlo a z druhého sneseno patro.

Bývalá vodní nádrž pro zadržování vody k plavení dříví pro čeladenské a frýdlantské železárny. Založena na počátku 19. století. Hráz, vystavěná v nejužším místě soutěsky, je protržená a klaus tak skoro bez vody.