Výsledky hledání míst

Gotický kostel byl postaven ve 14. stol. (zmiň. r. 1350). Opraven v l. 1675 a 1888 (přistavěna věž). V interiéru nástěnné malby z 2. pol. 14. stol., obraz světice z přel. 16. a 17. stol. či středověká křtitelnice. Pouchobradská deska (před r. 1500) od Mistra královéhrad. oltáře zapůjčena NG v Praze.

Kostel Nejsvětější Trojice v Lažánkách je gotického původu asi z 13.-14. stol., renesanční věž přistavěna počátkem 16. stol. Největší přestavba v baroku provedena v 60. letech 18. stol. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel Nejsvětější Trojice v Neznašově postaven ve 14. stol. ve stylu cisterciácké gotiky a později přestavován. Dříve považován za stavbu z 18. stol., podle novějších poznatků chyba opravena. Kostel filiální ve farnosti Týn n. Vlt. s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel Nejsvětější Trojice v Litíči stojí na hřbitově na návrší nad obcí. Nahradil původní renesanční stavbu z r. 1586. Původní kostel zbořen r. 1860 a v letech 1860–1861 postaven kostel současný v novorománském slohu. Nyní v majetku obce, církevně využíván jen příležitostně.

Renesanční zámecký kostel z roku 1567 funkčně nahradil hradní kapli sv. Ondřeje. Sloužil jako pohřebiště Trčků z Lípy. Barokní přestavbu provedl kolem roku 1716 zřejmě G. B. Alliprandi, z té doby i většina vnitřního zařízení. Dnes hlavní svatyně města.

Klasicistní kostel byl postaven r. 1786 na místě pův. dřevěného kostela (postaven cca r. 1560, stržen r. 1785). Mobiliář je převážně klasicistní z doby vzniku kostela, doplněný koncem 19. stol. Cenný soubor barok. obrazů křížové cesty z 2. pol. 18. stol. R. 1899 vyzdoben freskami (Pavel Assmann).

Novorománský kostel byl postaven v l. 1883–1884. Se sousední kaplí sv. Františka Xaverského (1723) a hřbitovem utváří jednotný soubor. Za I. sv. války zrekvírovány kostelní zvony, vráceny r. 1997. Od r. 1994 patří kostel s kaplí mezi národní kulturní památky ČR. Před kostelem stojí kříž z r. 1884.

Kostel byl postaven v l.1513–1523 za Jana Černčického z Kácova. R. 1526 vyhořel, poté opraven. Přestavěn v r. 1534 za Vojtěcha z Pernštejna a r. 1540 za Jana z Pernštejna. R. 1556 prodloužen. Opakovaně upravován a obnovován v 19. a 20. stol. Vnitřní zařízení ze 17.–18. stol. Kulturní památka ČR.

Původně protestantská modlitebna z r. 1605, vystavěná rodem Grünů ze Stürzenberga. V r. 1665 ji nechala nova majitelka panství, Blanka Polyxena hraběnka Collalto, vysvětit jako katolickou kapli. Upraven a rozšířen v roce 1718 Janem Kryštofem Říkovským rytířem z Dobrčic, hejtmanem Jihlavského kraje.

Kostel byl postaven r. 1543 mistrem Blažejem z Litomyšle, pův. jako hřbitovní. R. 1592 prodloužen mistrem Třebkou. Výrazný štít se sochami vytvořil sochař B. Vlček. V 2. pol. 17. stol. byl kostel barokně upraven, znovu upraven r. 1769 a v l. 1903-11 po zrušení hřbitova. Opraven v l. 1994-2000.

Jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a přístavky sakristie a boční kaple byl postaven kolem roku 1740 na výšině jižně od vesnice. Po roce 1948 v něm byl ustájen dobytek a dnes má zcela zničené krovy a střechu. Dozrává k demolici.

Pozdně románský kostel s apsidou, pravoúhlým kněžištěm a částí lodi, pocházející z počátku 13. století. Pozdější zaklenutí lodi a další úpravy barokní z počátku 18. století. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami, od r. 1958 zapsán v seznamu kulturních památek ČR.

Barokní kostel dal postavit v l. 1698–1712 hrabě Heřman Jakub Černín (arch. G. B. Alliprandi) na místě pův. dřevěné kaple (14. stol.). Poutní kostel byl v 1. pol. 19. stol. upraven na hřbitovní (zbořen ambit a jedna postranní kaple). V 2. pol. 20. stol. silně zchátral, zrekonstruován v l. 2004–05.

Původně hřbitovní luteránský kostel z let 1601–20 byl barokně přestavěn v l. 1717–18 dle plánů arch. M. Rosiho. Kostel je jednolodní stavba, v západním průčelí dvě barok. věže. Vybavení kostela je barokní, hlavní oltář s barok. malbami je z 1. čtvrtiny 18. století. Hřbitov byl později zrušen.

Barokní kostel Nejsvětější Trojice v Hlohovicích postaven jako novostavba v letech 1727-1734 podle plánů Frant. Ignáce Prée. Stavba obrácená kněžištěm k západu prodloužena r. 1861 o nový presbytář. Kolem hřbitov. Přístup řešen průchodem v přízemí zvonice. Chátrající stavba církví nevyužívána.