Výsledky hledání míst

Kostel Navštívení Panny Marie vystavěn stavitelem Thalherrem z Fulneku roku 1792 v barokním slohu. Kostel je jednolodní stavba s pětibokým závěrem, nad vchodem do kostela nízká čtyřhranná věž. V průčelí kostela v nikách sochy Panny Marie a svatého Josefa.

Pozdně barokní jednolodní obdélný kostel s polygonálním závěrem a osově umístěnou sakristií byl postaven v r. 1776–1778, mobiliář má již klasicistní ráz. Kostel je obklopen hřbitovem obehnaným zdí, se zvonicí v jihovýchodním koutě. V letech 2007 až 2010 byl kostel opraven.

Kostel Navštívení Panny Marie je poprvé zmíněn roku 1346, kdy sloužil sklářům z okolí. V této době byl pravděpodobně dřevěný. Z kamene byl postaven až po třicetileté válce. Obdélná jednolodní stavba má pětiboký závěr s osově umístěnou sakristií. V současné době bez využití.

Barokní kostel postaven roku 1742 náhradou za zničenou gotickou svatyni. Jednolodní chátrající stavba je neorientovaná, v průčelí má subtilní hranolovou věž zakončenou cibulí s lucernou, mělký obdélný trojboce zakončený závěr se sanktusovou vížkou a osově umístěnou sakristií.

Původně snad románský kostel byl přestavěn kolem poloviny 14. století, 1384 je poprvé písemně doložen zdejší farář. Roku 1759 byla zvýšena věž, 1770–71 barokně přestavěn kostel (kolínský stavitel Jedlička?). Obklopen dosud funkčním hřbitovem s kamennou ohradní zdí.

Rozměrný empirový kostel na jižní straně náměstí byl postaven v letech 1842–49. Jednolodní stavba, orientovaná k západu, s hranolovou věží za závěrem. Výraz sebevědomí a materiálních možností stašských králováků a světáků, postavený v samém závěru existence jejich výlučného právního postavení.

Jednolodní filiální kostel byl postaven v letech 1842–1844. Dne 26. listopadu 1844 byl slavnostně vysvěcen. V r. 1855 byly zakoupeny varhany a v r. 1869 nový zvon. Před r. 2016 opraven interiér. Dne 29. 5. 2016 posvětil olomoucký arcibiskup Jan Graubner nový kamenný oltář a ambon.

Novorománský kostel Navštívení Panny Marie v Trnavě navrhl a postavil v letech 1905-1906 olomoucký stavitel Václav Wittner. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Raně barokní poutní kostel z let 1677-1678; sakristie z poloviny 18. století a krov jehlancovitého tvaru z poloviny 19. století. Osmiboká centrální stavba s menší obdélnou sakristií; kolem hřbitov s ohradní zdí se třemi branami a vestavěnou kaplí sv. Jana Nepomuckého. Cenný exteriér i interiér.

Pův. zámecká kaple z r. 1654, přebudována na raně barokní kostel. Stavba s obdélnou lodí, pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží. V r. 1781 vyhořel, opravy dokončeny r. 1788; upravován v závěru 19. stol. Na kostele náhrobek ze zrušeného kostela sv. Bartoloměje a u něj pamětní kříž.

Farní kostel města Vimperka připomínán za pánů z Janovic roku 1365, část zřejmě starší. Přestavba počátkem 16. stol., úpravy v 18. a 19. stol. V sousedství velká zděná zvonice – městská věž.

Novogotický kostel z režných cihel s výraznou kopulí dal postavit v l. 1895–1898 kníže Jan II. z Lichtenštejna jako náhradu za starý kostel z r. 1339. Kostel včetně zařízení interiéru navrhl dvorní architekt Lichtenštejnů Karel Weinbrenner. Stavbu provedla vídeňská firma Josefa Schmalzhofera.

Jednolodní raně gotický farní kostel z okruhu milevského kláštera z l. 1260–70, připomínán v r. 1350, upraven v 17. a 18. stol. Zachován raně gotický presbytář, portál v severní zdi lodi, triumfální oblouk. Vybavení kostela je převážně rokokové.

Původně renesanční kostel na stráni nad horní částí Vítkova nahradil dřevěného předchůdce. Barokně upravován (věž, okna, závěr). Po roce 1945 zchátral, v posledních letech první záchranné kroky z iniciativy místního občanského sdružení.

Farní kostel obce Lobendava vznikl přestavbou staršího objektu po požáru roku 1790. Součástí komplexu hřbitov, velká barokní fara a svatojánská socha. Nedaleko stával i zdejší zámek.