Výsledky hledání míst

Novobarokně-secesní kostel postavený 1906–07 na místě starší svatyně. Z ní se zachovala věž u jižního průčelí. Při novostavbě (projekt G. Sachers, A. Kropf) byla obrácena orientace stavby tak, aby hlavní průčelí mířilo k hlavní silnici (k východu). V sousedství fara a rozsáhlý funkční hřbitov.

Skoro na stejném místě, kde stával původní gotický kostel, byl v letech 1704–24 vystavěn nový kostel v barokním slohu – jednolodní neorientovaná stavba s polygonálním závěrem, dvěma čtyřbokými věžemi v průčelí a příčnou lodí. Poslední opravou prošel v roce 1990.

Původně farní gotický kostel z 1. poloviny 14. století, upravován renesančně a kolem roku 1744 barokně. Jednolodní s pravoúhle zakončeným presbytářem, obdélnou sakristií a věží. Kolem ohradní zeď s dvěma branami a čtveřicí výklenkových kaplí. Naproti fara, lidově zvaná zámeček. Památkově chráněno.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Cínovci je barokní stavba z let 1729 až 1732, stojící na základech starší středověké stavby. Od roku 2010 je jeho vlastníkem město Dubí.

Římskokatolický novorománský kostel v Bublavě (dříve Schwaderbach) byl postaven v letech 1886-1887. V letech 1908-2001 byl kostelem farním, nyní je kostelem filiálním ve farnosti Kraslice s pravidelnými bohoslužbami. Vnitřní vybavení pochází z doby stavby kostela.

Kostel gotického původu ze 14. stol. zbarokizován r. 1701, z gotické stavby dochován presbytář, zdivo lodi a věž. Kostelní báň sražená vichřicí r. 1929 nahrazena novou. Zařízení částečně barokní a pak novoklasicistní. Kolem hřbitov s barokní zdí.

Kaple byla postavena v r. 1879 v historizujícím novogotickém slohu stavitelem Studničkou z Chrudimi. V r. 1918 byl pro válečné účely zabaven zvonek. Nový byl pořízen v r. 1922 a další v r. 1930. Později byla kaple povýšena na filiální kostel.

Farní kostel prvně zmiňovaný v roce 1350 byl zřejmě postaven v 1. pol. 14. stol. V roce 1724 jej nechal Štěpán Vilém hrabě Kinský barokně přestavět. V letech 1920-1921 byla podle návrhu pardubického architekta B. Dvořáka nákladem Oldřicha Kinského postavena samostatně stojící polozděná zvonice.

Gotický kostel v Nechanicích doložen již v 1. pol. 13. stol., barokně přestavěn v letech 1690-1692. Po požáru r. 1827 obnoven empírově r. 1833. Nové zvony odlity r. 1866. Farní kostel restaurován r. 1887, báň věže obnovena r. 1894. Pod kostelem hrobka rodu Schaffgotschů.

Krásná barokní stavba mariánského kostela v Petrovicích pochází z let 1724-1737 a nahradila gotický dřevěný kostelík ze 14. stol. a pozdější barokní kapli. Vybavení vesměs z 18. stol. V současnosti (2017) stavba staticky narušena a zajištěna oplocením.

Jednolodní římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven ve stylu klasicismu s prvky přetrvávajícího pozdního baroka v letech 1807-1814 jako náhrada za starší stavbu. U vnější stěny je náhrobník Protivce ze Zástřizl z r. 1505. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého.

Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v barokním slohu v letech 1681-1712. Slavnostně posvěcen r. 1740 biskupem Jakubem Arnoštem z Liechtensteinu. Následně mnohokrát upravován. U kostela stojí fara.

Děkanský kostel Nanebevzetí P. Marie v Mar. Lázních postaven na místě starší kaple v novobyzantském slohu v polovině 19. stol. z iniciativy opata tepelského kláštera. Vysvěcen r. 1850. Má neobvyklý osmiúhelníkový půdorys. Od r. 1958 stavba kulturní památkou ČR.

Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Skutči, pův. farní, od r. 1655 děkanský, pův. gotický z pol. 14. stol. Opravován v 15. stol. a pak po několika požárech. Věž z doby kolem r. 1600 obnovena po požáru r. 1852. Zařízení převážně z 18. stol. Památkově chráněno od r. 1958.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se štíhlou hranolovou věží přisazenou k vysoké protáhlé lodi je situován na jihozápadním okraji obce. Kostel pozdně románského až raně gotického původu byl barokně upraven a je známý zdobnými varhany z r. 1703.