Výsledky hledání míst

Kostel s farou byl založen v r. 1255 rajhradským klášterem. V l. 1680-1687 došlo k raně barokní rozšiřující přestavbě původně gotického kostela. Ve věži jsou zavěšeny 4 zvony - Královna nebes, Zvon chvály, Král slávy a Zvon mrtvých z 15., 16. a 20. stol.

Původní gotický kostel v tomto místě připomínán r. 1352, později několikrát přestavován. Nově postaven asi ve 2. pol. 16. stol. v pozdně gotickém slohu. Tento kostel vyhořel r. 1847. V letech 1853-1857 nově novogoticky přestavěn a zařízen. Nová stavba opravována v letech 1876 a 1910.

Současná barokní stavba z let 1714-1716 nahradila z iniciativy kněžny Antonie Czerninové původní zchátralou gotickou svatyni. Opravy byly dále prováděny v letech 1777, 1852 a 1875-1876. Po poničení stavby vichřicí v létě 2009 se o obnovu této památky snaží obec.

Dnešní filiální kostel v Chroustově je barokní z let 1710-1711. Přestavěn a rozšířen byl v pozdním baroku v letech 1780-1785. Podstatná úprava proběhla ještě r. 1890, kdy byla ke kostelu přistavěna věž nahrazující dřevěnou zvonici. Zařízení kostela je vesměs barokní z 18. století.

Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Seči doložen od r. 1384. Barokně znovu postaven r. 1691 při zachování původních částí. Přestavěn r. 1737 a upravován r. 1882. Vnitřní vybavení vesměs barokní z doby přestavby r. 1737. Nyní filiální kostel ve farnosti Blovice.

Kostel zasvěcený Panně Marii je ve Velešicích doložen již r. 1355. Nynější stavba ve stylu lidové pozdní renesance byla vybudována v letech 1581-1611 Janem Baptistou Vlachem. Stojí na funkčním hřbitově, avšak bohoslužby se tu konají nepravidelně.

Barokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl na popud Amanda Antonína z Petřvaldu za jeho nástupců, snad v místě starší stavby zničené požárem. V r. 1770 za Künburgů byl dokončen a vysvěcen.

Původně románský kostel s farou založili templáři někdy ve 2. pol. 13. stol. Někdy v 15. stol. byla přistavěna věž a počátkem 17. stol. sakristie. Při poslední přestavbě, v r. 1818, vznikla přístavba s novým vchodem a byla prolomena i nová okna. Nedávno opraven.

Kostel gotického původu z konce 13. 14. stol., přestavován renesančně i barokně, upravován dále v letech 1805-1807 a 1887. Prostá stavba bez věže se zařízením převážně ve stylu lidového baroka z doby kolem r. 1700. Oltářní obraz kopií obrazu z kostela ve Slatinách.

Kostel gotického původu v Bystřici přestavěn renesančně v 16. stol., v 19. stol. upraven novogoticky a přistavěna věž. Vnitřní zařízení novogotické z konce 19. stol., varhany z r. 1888. Nyní restaurován a využíván církví i obcí. Dochován renes. zvon a křtitelnice.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve vsi Slunečná na Českolipsku je malá sakrální stavba z 2. poloviny 19. století.

Kostel vystavěn v letech 1766–1770 na místě románského kostelíka. Mohutná jednolodní pozdně barokní stavba. Interiér rokokový z 2. pol. 18. stol. Kolem kostela bývalý hřbitov. Přestavba na konci 18. stol. a pak r. 1909. Kostel památkově chráněn.

Románský kostel z poč.13.st. Za husitských válek pobořen a obnoven až okolo roku 1653. V l. 1712–13 rozšířen o nový presbytář, zákristii a předsíň. V 2. pol. 18.st. barokně přestavěn interiér. Kolem kostela býval hřbitov, dodnes obehnaný ohradní zdí.

Chrám pochází z první poloviny 14. století. Kostel utrpěl při požáru r.1779 a při rekonstrukci byla dokončena jeho barokní přestavba. Koncem 20. století prodělal kostel celkovou rekonstrukci a byla mu navrácena gotická podoba.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kšici prvně zmiňován r. 1384, původní stavba zanikla v novějších přestavbách a dnešní barokní podoba pochází z r. 1716. Po 2. světové válce kostel zchátral, zařízení bylo poničeno a rozkradeno. O záchranu kostela se snaží spolek nadšenců Markyta.