Výsledky hledání míst

Barokní jednolodní kostel nechal v letech 1712 – 14 postavit děkan Seidel z nedalekého Německého Brodu. Podle pověsti stojí kostel na místě zázračné studánky a hornické kaple snad ze 13. století. V kostele je umístěn oltář svatého Prokopa ze zrušeného kostela sv. Markéty mezi obcemi Suchá a Lípa.

Kostel Nalezení sv. Štěpána v Černilově stojí u hřbitova při severovýchodním okraji protáhlé obce. Barokní kostel vystavěn v letech 1752-1756 na místě starší stavby. Nyní děkanský s pravidelnými bohoslužbami, farnost administrována ex currendo z Třebechovic pod Orebem.

Prostá barokní jednolodní budova byla vystavěna v letech 1787–1788 na místě starší stavby připomínané v roce 1493. V západním průčelí hranolová věž kryta cibulí s lucernou. Jako stavitel je uváděn F. Jedlička z Heřmanova Městce.

Empírový kostel Nanebevstoupení Páně vybudován v letech 1805-1810 pro potřebu vojenské posádky josefovské pevnosti jako obdoba kostela v pevnosti Terezín. Dominantní věž v ose presbytáře měří 54 metrů. Interiér se soudobým vybavením, některé prvky přeneseny ze zbořeného kostela zaniklé vsi Ples.

Novogotický kostel Nanebevstoupení Páně byl vybudován starokatolickou církví v letech 1889–90. Dominantou interiéru je dřevěný novogotický oltář z dílny Jindřicha Černého, s obrazem Učícího Krista od Antonína Sturma.

Renesanční dřevěný kostel byl postaven r. 1739 na místě pův. dřevěného kostela z r. 1360 (r. 1654 zmiňován jako velmi sešlý). Interiér kostela je vyzdoben jedinečnými původními malbami z doby stavby kostela (nalezeny r. 1952) – jediný takový kostel v Čechách. V 90. l. 20. stol. byl zrekonstruován.

Empirový farní kostel v Liběšicích nahradil po požáru starší stavbu, připomínanou poprvé ve 14. století, z níž se zachovala hlavní věž.

Klasicistní kostel z let 1843–48 nahradil starší stavbu, která stála nejpozději od 14. století asi 400 m západně na dosud fungujícím hřbitově v Jezeřanech. Z ní pochází část vnitřního zařízení, ostatní z 19. století. Kostel byl upraven roku 1893, nedávno opraven.

Skřípovský kostel Nanebevstoupení Páně byl postaven v roce 1792, kdy byla obec jednou z největších na Drahanské vrchovině.

V jádru gotický kostel byl postaven patrně v 1. pol. 14. stol. (zmiňuje se r. 1348) na místě dřevěného kostelíka. V 1. pol. 18. stol. barokně přestavěn. U kostela je gotická dřevěná zvonice (16. stol.), ve hřbitovní zdi barokní portál s reliéfem Nanebevzetí Panny Marie (1740) z dílny bratří Pacáků.

Mohutný kostel z let 1914–5 dominuje s dřevěnou zvonicí, zachovalou z původního církevního areálu, obci pod vrcholem Vyskře. Stavbu s novorománskými názvuky, která do sebe pojala i prvky starého kostela, projektoval turnovský architekt Karel Salač.

Farní kostel kostel je prvně připomínán až v 2. polovině 14. století. Původně gotický kostel byl po třicetileté válce v letech 1682–1684 opraven, v r. 1777 byl barokně upraven. Kostel je jednolodní, s krátkým trojbokým presbytářem. K severní straně presbytáře je připojena hranolová věž.

Kostel zaujímá dominantní polohu na návrší v horní části rozlehlé návsi. Dnešní stavba pochází ze začátku 18. století, kdy nahradila gotický kostel připomínaný ve 14. století jako farní. Na značně zchátralé stavbě byly v r. 2010 zahájeny opravy.

Barokizovaný, pův. gotický kostel postavil v l. 1464-96 biskup Tas z Boskovic a Černé Hory. V l. 1729-35 kostel opraven (plán G. P. Tencalla), postavena věž. Po požáru r. 1753 barokně opraven v l. 1773-89 (arch. J. A. Křzaupal von Grünenberg). V l. 1901-03 oprav. věž a záp. průčelí (arch. R. Völkl).

Kostel ve Vrbně byl původně gotický ze 13. století, roku 1480 byl opraven a v roce 1665 přestavěn - chrámová loď byla prodloužena a věž byla zvýšena o patro. Další přestavba se uskutečnila roku 1914. Kostel je jednolodní, s raně gotickým presbytářem a hranolovou věží s cibulovou bání