Výsledky hledání míst

Areál kostela, zděné zvonice a hřbitova, ohrazeného kamennou zdí na pahorku nad levým břehem Labe. Kostel z počátku 14. století, barokně upraven kolem roku 1700. Zvonice z roku 1833. Na hřbitově hrobka rodu Palackých, kde je pohřben zakladatel moderní české historiografie.

Původně gotický kostel ze 14. století. Poté byl roku 1555 renesančně přestavěn. Roku 1729 byl znovu přestavěn a to barokně, včetně rozšíření presbyteria a přistavění věže. V nice presbytáře socha Panny Marie, patrně od J. F. Pacáka.

Původní mariánský kostel postavený pravděpodobně v druhé pol.13. stol. První zmínka je z r. 1349. V r. 1618 byl Dobříkovským z Malejova rozšířen. V r. 1719 vyhořel i se zvonicí a byl přestavěn do dnešní podoby. V kostelu jsou fragmenty gotických kreseb z první pol. 14. stol.

Gotický kostel upravený ve III. čtvrti 14. století byl těžce poškozen za třicetileté války (oprava 1664) a zejména požárem 1874. Při obnově 1885–86 byl výrazně upraven. Následky poválečného chátrání odstranila amatérská oprava 1970–97. Obklopen hřbitovem, v jehož obvodové zdi zvonice (viz heslo).

Vrcholně gotický kostel byl v Bavorově postaven v 60.–80. letech 14. století na místě starší svatyně. Roku 1604 přistavěna velká věž, po požáru 1649 nově zaklenut (1652–54). Podle plánů J. Mockera regotizován v letech 1905–08, roku 2007 provedena velká oprava.

Jeden ze dvou netolických kostelů má pravděpodobně pozdně románské jádro z I. poloviny 13. století. Presbytář pochází z I. třetiny následujícího věku, gotický původ má kaple sv. Barbory jižně od presbytáře a krov lodi. Poničen požárem 1619, obnoven po roce 1648. Další úpravy v 18. a 19. století.

Novobarokně-secesní kostel postavený 1906–07 na místě starší svatyně. Z ní se zachovala věž u jižního průčelí. Při novostavbě (projekt G. Sachers, A. Kropf) byla obrácena orientace stavby tak, aby hlavní průčelí mířilo k hlavní silnici (k východu). V sousedství fara a rozsáhlý funkční hřbitov.

Skoro na stejném místě, kde stával původní gotický kostel, byl v letech 1704–24 vystavěn nový kostel v barokním slohu – jednolodní neorientovaná stavba s polygonálním závěrem, dvěma čtyřbokými věžemi v průčelí a příčnou lodí. Poslední opravou prošel v roce 1990.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se štíhlou hranolovou věží přisazenou k vysoké protáhlé lodi je situován na jihozápadním okraji obce. Kostel pozdně románského až raně gotického původu byl barokně upraven a je známý zdobnými varhany z r. 1703.

Na místě původního, snad gotického kostela, vystavěn r. 1710 nový kostel, přestavěný počátkem 19. století. Obdélná stavba s odsazeným čtvercovým závěrem, sakristií od jihu a věží nad západním průčelím. Mobiliář soudobý, ve věži dva zvony, varhany prodány. Od roku 2012 nemovitou kulturní památkou.

Pozdně empírový kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vystavěn v l. 1852 - 54 na místě staršího dřevěného kostela z r. 1784. Štíhlá průčelní věž pochází až ze 70. let 19. století. Obdélná stavba s odsazeným pravoúhlým závěrem a vysokou hranolovou věží v průčelí nad předsíní.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z 19.století. Stojí ve středu obce. U kostela je hřbitov.

Kostel postaven r. 1818 v místě zbořené svatyně zřejmě z 13. století. Jednoduchá stavba s obdélnou lodí, odsazeným obdélným závěrem s přístavky sakristií po stranách, nad západním průčelím nízká hranolová věž. Ke kostelu vedou kryté kamenné schody. Před kostelem sochy sv. Václava a sv. Ludmily.

Původní gotický kostel ze 14. st. Pobořen za třicetileté války. Opraven a přestavěn barokně v l. 1748–1749. Pseudorenesanční přestavba v l. 1889–1892. Generální oprava a elektrifikace r. 1973. Uvnitř původní sochy zcizeny, nyní novodobé kopie.

Drobný klánovický kostelík vznikl v letech 1911-1912 jako novorománská kaple Matky Boží pro tehdejší osadu příslušnou k obci Šestajovice. S pozdějším rozvojem samostatné obce Klánovice se pak změnil na filiální mariánský kostel farnosti Jirny.