Výsledky hledání míst

Kostel postaven r. 1818 v místě zbořené svatyně zřejmě z 13. století. Jednoduchá stavba s obdélnou lodí, odsazeným obdélným závěrem s přístavky sakristií po stranách, nad západním průčelím nízká hranolová věž. Ke kostelu vedou kryté kamenné schody. Před kostelem sochy sv. Václava a sv. Ludmily.

Původní gotický kostel ze 14. st. Pobořen za třicetileté války. Opraven a přestavěn barokně v l. 1748–1749. Pseudorenesanční přestavba v l. 1889–1892. Generální oprava a elektrifikace r. 1973. Uvnitř původní sochy zcizeny, nyní novodobé kopie.

Drobný klánovický kostelík vznikl v letech 1911-1912 jako novorománská kaple Matky Boží pro tehdejší osadu příslušnou k obci Šestajovice. S pozdějším rozvojem samostatné obce Klánovice se pak změnil na filiální mariánský kostel farnosti Jirny.

Starší gotický kostel vyhořel v r. 1805. Jeho pozůstatkem je stojící mohutná got. věž z konce 15. stol. s erbem Berků z Dubé a Lipé. Nová kostelní loď vystavěna po r. 1807 v jiné orientaci než starší loď. Trojlodní chrámová stavba s cenným interiérem, především hlavní oltář se sochami.

Menší barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v horní části Bukovinky. Spojován se zázračným zjevením Panny Marie v r. 1210. Starší románská stavba ze 13. století byla za husitských válek poničena, ale brzy obnovena. V r. 1772 vyhořela a r. 1773 nahrazena současným barokním kostelem s průčelní věží.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Horních Počaplech je orientovaná stavba gotického původu ze 14. století, zásadně přestavěná novogoticky v letech 1869-1871. Je tvořena podélnou lodí, pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. V současné době není kostel využíván.

Dominantní, vrcholně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z let 1730-1733 a byl postaven nejspíše podle plánů K. I. Dienzenhofera. K obdélné lodi přiléhá čtvercový presbytář se zkosenými rohy a hranolová věž v západním průčelí. Většina vntřního zařízení pochází z doby stavby.

Novodobý kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Střelné byl postaven svépomocí v letech 1968-1971 podle plánů architekta Jana Ptáčka z Valašských Klobouk. Posvěcen až roku 1991. Nyní kostel filiální ve farnosti Francova Lhota s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel zmiňovaný roku 1243 věnovala královna Eliška Přemyslovna Zbraslavskému klášteru. V interiéru byla socha Rouchovanské madony z r. 1325. V r. 1619 zanikla farnost, obnovena r. 1671 a r. 1629 kostel vyhořel. Dnešní podoba je z přestavby r. 1853. Památkově chráněný je kostel od května 1958.

Hodnotná barokní stavba hřbitovního, původně i poutního kostela v Potštátu z r. 1658. Vyniká barokní freskovou výmalbou od Josefa Matyáše Lasslera. Je památkově chráněna od r. 1958.

Původně románský kostel prošel zřejmě několika gotickými přestavbami (kolem 1390, počátek 16. století), 1736 nevýrazná barokní úprava, 1800 zvýšena věž. Neobvyklý křížově uspořádaný presbytář, síňové trojlodí se sklípkovými klenbami. Vzhledem k poloze dominuje širokému okolí.

Barokní kostel stojí na místě původního kostela, který byl postaven patrně ve 13. stol. cisterciáckými mnichy. Roku 1286 získal patronát nad kostelem řád křížovníků s červenou hvězdou. Řád nechal kostel zbourat a v l. 1721–1727 vystavěl nový barokní kostel pod vedením Jana Volfganga Braunbocka.

Novogotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie vybudován v letech 1910–1914 (vysvěcen až v říjnu 1918). Trojlodní kostel podle návrhu architekta Wenzela Mattusche je vystavěn ve tvaru kříže. Nejkrásnější stavba ve Vítkově. 28.4.1994 prohlášen za kulturní památku.

Původní románský kostel vystavěn ve 13. století. Goticky přestavěn r. 1384. Nově vystavěn r. 1606. Po požáru přestavěn v l. 1670–1678 a získal barokní podobu. Úpravami prošel v polovině 18. století, kdy byla přistavěna věž.

Na místě původního dřevěného kostela v letech 1834–1838 vystavěn kostel nový, kamenný, od r. 1898 farní. R. 1902 přistavěna nová sakristie a r. 1919 pořízeny nové varhany. Opravy kostela probíhaly v letech 1931, 1964 a po roce 2005.