Výsledky hledání míst

Litinový kříž na kamemmém podstavci z roku 1871 dal na svém pozemku severně od centra Rouchovan zřídit František Konvalina, rolník v Rouchovanech č.p. 37 s manželkou Josefou. Zhotovil jej Matouš Uhlíř. Na kříži je citát z Nového zákona Ep: k Filip: 2. 8. Kříž je udržovaný, nápis dobře čitelný.

Někdejší konvent oblátů Panny Marie Neposkvrněné byl postaven v l. 1926-27. Patrně r. 1940 byl kvůli 2. světové válce konvent uzavřen a již nebyl znovu otevřen. Po válce zde byl dětský domov, později patřil Pionýrské organizaci ČSSR. Po celkové rekonstrukci slouží jako hotel a školící středisko.

Konvent řádu obutých augustiniánů založil v roce 1287 český král Václav II. a jeho manželka Jitka. V průběhu husitských válek byl vypálen, později znovu poškozen při rozsáhlém požáru v roce 1747. Řád ve městě působil až do roku 1950.

Komplex tří domů a modlitebny v jižní části centra Plzně, postavený pro Českobratrskou církev evangelickou v letech 1934–38 podle projektů Jaroslava Fišera.

Koryčanská kaple byla postavena v pol. 19. stol. ve stavebním stylu napodobujícím baroko. Místo sloužilo k zastavení a odpočinku poutníků putujících do koryčanského kostela na pouť k svátku narození Panny Marie.

Na místě kaple vystavěné v roce 1728 byl roku 1879 vystavěn v pseudorománském slohu kostel Andělů strážných.

Evangelický kostel v Ústí nad Labem byl postaven v letech 1904–06. Nahradil první modlitebnu, zřízenou po úplném zrovnoprávnění nekatolíků. Stavba spolufinancovaná souvěrci z Německa postavena v novorománském stylu, vnitřní zařízení s názvuky secese.

Kostel z let 1685–94 nechal postavit pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna podle návrhu architekta Jana Babtisty Matheyho. Opravován byl poprvé v roce 1763 po sedmileté válce, důkladně byl renovován také ke konci 19. století.

Kostel v Kovářské vznikl v letech 1709–10 rozšířením kaple neznámého stáří, nedávno opraven. Součástí areálu je mariánský sloup z roku 1706, pozdně barokní fara a zdevastovaný hrázděný dům městského charakteru. Budovy areálu tvoří malé náměstíčko.

Původně gotický kostel se připomíná zápisem v matrice míšeňského biskupství roku 1346, vznikl zřejmě při vysazení vsi asi 100 let předtím. Současný vzhled mu daly přestavby v 18. století (zejména presbytář, věž a vnější fasáda). Obklopen bývalým hřbitovem s ohradní zdí, postavenou před rokem 1728.

Kostel Bolestné Panny Marie v Kobeřicích byl vystavěn roku 1785. Barokní stavba s obdélnou lodí, půlkruhovým závěrem a čtyřbokou sakristií, nad jižním průčelím zvonová vížka. Před kostelem stojí sousoší Piety.

Tzv. Kostelíček byl postaven roku 1710 podle plánu neznámého architekta stavitelem J. Pešinou místo dřevěné kaple z doby před 1670. Zrušen 1787, obnoven 1791, opraven 1902–6 J. Urbanem. Po II. světové válce opuštěn, v posledních letech velká oprava.

Ekumenický kostel v obci Budislav, stavba zahájena v roce 1995 v bývalém pískovcovém lomu, vysvěcen v roce 2003. O rok později byl vysvěcen zvon. Půdorys kostela připomíná lidské srdce, stěny zdobí křížová chodba, oltář je z pískovce.

Pseudorománský kostel vystavěn v letech 1901–1902. Původně protestantský – luteránský kostel předán roku 1951 Církvi československé husitské.

Hřbitovní kostel z konce 16. století, barokně přestavěn v l. 1705 – 11, snad architektem Domenicem de Angeli. V interiéru 5 oltářů od sochaře Františka Bauguta. Západně od kostela hranolová zvonice s kostnicí z doby vzniku kostela.