Cenný gotický kostel ze 14. stol. si přes renesanční, barokní a novogotické úpravy podstatně uchoval původní vzhled. Přestože je od r. 1958 kulturní památkou, v 80. letech 20. stol. téměř podlehl zkáze. Záchranné práce začaly po r. 1989 a postupně pokračují dosud.
Bezdědický kostel je gotická stavba doložená r. 1343, která po barokizaci v letech 1742-1744 v r. 1772 vyhořela. Současná pozdně barokní podoba pochází z rekonstrukce r. 1776. Věž upravena r. 1834. Vnitřní zařízení převážně barokní. Nyní filiální kostel ve farnosti Hořovice.
Kostel s farou byl založen v r. 1255 rajhradským klášterem. V l. 1680-1687 došlo k raně barokní rozšiřující přestavbě původně gotického kostela. Ve věži jsou zavěšeny 4 zvony - Královna nebes, Zvon chvály, Král slávy a Zvon mrtvých z 15., 16. a 20. stol.
Původní gotický kostel v tomto místě připomínán r. 1352, později několikrát přestavován. Nově postaven asi ve 2. pol. 16. stol. v pozdně gotickém slohu. Tento kostel vyhořel r. 1847. V letech 1853-1857 nově novogoticky přestavěn a zařízen. Nová stavba opravována v letech 1876 a 1910.
Současná barokní stavba z let 1714-1716 nahradila z iniciativy kněžny Antonie Czerninové původní zchátralou gotickou svatyni. Opravy byly dále prováděny v letech 1777, 1852 a 1875-1876. Po poničení stavby vichřicí v létě 2009 se o obnovu této památky snaží obec.
Dnešní filiální kostel v Chroustově je barokní z let 1710-1711. Přestavěn a rozšířen byl v pozdním baroku v letech 1780-1785. Podstatná úprava proběhla ještě r. 1890, kdy byla ke kostelu přistavěna věž nahrazující dřevěnou zvonici. Zařízení kostela je vesměs barokní z 18. století.
Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Seči doložen od r. 1384. Barokně znovu postaven r. 1691 při zachování původních částí. Přestavěn r. 1737 a upravován r. 1882. Vnitřní vybavení vesměs barokní z doby přestavby r. 1737. Nyní filiální kostel ve farnosti Blovice.
Kostel zasvěcený Panně Marii je ve Velešicích doložen již r. 1355. Nynější stavba ve stylu lidové pozdní renesance byla vybudována v letech 1581-1611 Janem Baptistou Vlachem. Stojí na funkčním hřbitově, avšak bohoslužby se tu konají nepravidelně.
Barokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl na popud Amanda Antonína z Petřvaldu za jeho nástupců, snad v místě starší stavby zničené požárem. V r. 1770 za Künburgů byl dokončen a vysvěcen.
Původně románský kostel s farou založili templáři někdy ve 2. pol. 13. stol. Někdy v 15. stol. byla přistavěna věž a počátkem 17. stol. sakristie. Při poslední přestavbě, v r. 1818, vznikla přístavba s novým vchodem a byla prolomena i nová okna. Nedávno opraven.
Kostel gotického původu z konce 13. 14. stol., přestavován renesančně i barokně, upravován dále v letech 1805-1807 a 1887. Prostá stavba bez věže se zařízením převážně ve stylu lidového baroka z doby kolem r. 1700. Oltářní obraz kopií obrazu z kostela ve Slatinách.
Kostel gotického původu v Bystřici přestavěn renesančně v 16. stol., v 19. stol. upraven novogoticky a přistavěna věž. Vnitřní zařízení novogotické z konce 19. stol., varhany z r. 1888. Nyní restaurován a využíván církví i obcí. Dochován renes. zvon a křtitelnice.
Kostel vystavěn v letech 1766–1770 na místě románského kostelíka. Mohutná jednolodní pozdně barokní stavba. Interiér rokokový z 2. pol. 18. stol. Kolem kostela bývalý hřbitov. Přestavba na konci 18. stol. a pak r. 1909. Kostel památkově chráněn.
Kostel gotického původu ze 14. stol. zbarokizován r. 1701, z gotické stavby dochován presbytář, zdivo lodi a věž. Kostelní báň sražená vichřicí r. 1929 nahrazena novou. Zařízení částečně barokní a pak novoklasicistní. Kolem hřbitov s barokní zdí.
kostel Nanebevzetí Panny Marie 
