Výsledky hledání míst

Beze stopy zaniklá tvrz v místě současného dvora Holákov. Přesná doba vzniku sídla není známa, jediná přímá písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1598.

Na místě pravěkého hradiště z l. 1800-1400 př. n. l. se v 6. stol. usídlil kmen Holasiců. V 9. stol. podroben Moravany. Ve 12. stol. obnoveno osídlení v podobě střed. zeměpanskoho dvora s dřevěným kostelem, na poč. 14. stol. přestavěným. V objektech býv. dvora dnes sídlí Muzeum Slezský venkov.

Holašovice jsou dokladem jihočeského selského baroka 2. pol. 19. st. Poprvé byly zmíněny r. 1263, Václavem II. byly darovány klášteru ve Vyšším Brodě. Po morové epidemii byly osídleny německými obyvateli. Náves je zapsána do seznamu UNESCO.

Rozhledna Holedná je ocelová vyhlídková věž z r. 2020, postavená na bočním vrcholu kopce Holedná nad brněnskými čtvrtěmi Jundrov a Komín. Je volně přístupná, vysoká přes 35 m s 209 schody. Poskytuje krásný výhled na podstatnou část Brna a jeho okolí.

Renesanční vrchnostenský dvůr z konce 16. st., nahrazující sousední starší tvrz, upravený na rekreační středisko s restaurací. Dochována celková dispozice s ohradní zdí a zajímavý štít obytné budovy s náročnou sgrafitovou výzdobou.

Velké tvrziště po tvrzi založené zemany z Holešic v 2. pol. 14. st., v 16. století za Švamberků nahrazené dodnes dochovaným renesančním dvorem. Dochována celková dispozice s příkopy a valy a malá část zdiva hlavní budovy na centrálním pahorku.

Původně gotická tvrz postavená pány ze Šternberka. V roce 1579 již zmiňován jako zámek. Později dlouhá léta přestavován na čtyřkřídlý, raně barokní zámek. Okolo mimořádně cený francouzský park v ludvíkovském stylu.

Barokní sloup morového hřbitova z r. 1680 za vsí Holešovice. Po několikerém stěhování je od r. 1986 v areálu pražské ZOO. Sloup jsou vlastně 4,5 m vysoká pilířová boží muka na podstavci z pískovce zakončená čtyřhrannou do tří stran otevřenou vrcholovou kapličkou, nápisy na sloupu většinou nečitelné.

Tvrz postavená pravděpodobně ve 2. pol. 14. stol. holickou větví Šternberků zanikla po připojení k pardubickému panství poč. 16. stol. V terénu jsou znatelné pozůstatky tří ze čtyř bastionů, které rozšířily opevnění tvrze zřejmě v pol. 15. století.

Zámek v jihovýchodní části vesnice postaven na místě renesanční tvrze ze 16. století v poplužním dvoře. Zachovány z ní zůstaly renesanční klenby v přízemí a portál v patře. V průběhu 19. století proběhly úpravy, zanikl přístavek při jejím severovýchodním nároží. Soukromý majetek - hippo farma.

Holohlavský rybník je vodní plocha o rozloze necelých 4 ha, která svého času fungovala v úzké souvislosti se zdejší pazdernou, a proto se původně nazývala Pazderní rybník.

Dochované tvrziště po menši ze dvou tvrzí v Holohlavech, vznikla pravděpodobně na přelomu 14. a 15. století. Zaniká koncem 15. století připojením panství Haškem Střížkem z Lužan ke Smiřicím.

Zřícenina hradu založeného v 1. polovině 14. stol. V 15. století sídlo loupeživých rytířů. V roce 1446 zbořen z rozhodnutí moravských stavů.

Původní tvrz asi před r. 1594 přestavěna v renesanční zámek. Až do konce 19. stol. jen minimálně udržován a značně zpustl. V letech 1906-1907 rekonstrukce v secesním slohu s romantickými prvky. Okrouhlé nárožní věže z renesanční předbělohorské přestavby. Nyní v soukromém vlastnictví.

ZSO Holštejn, hospodářské zázemí hradu Holštejna, vzniklo ve 2. pol. 13. století, r. 1437 se již mluví o městečku. Jako pusté se uvádí r. 1550. Roku 1717 založen na místě městečka panský dvůr – základ dnešní obce Holštejn.