Výsledky hledání míst

Nevelký, architektonicky nevýrazný zámek vybudoval po roce 1621 Tomáš Mingoni, který odkoupil ves Bohunice, jež byla zkonfiskována původnímu majiteli Vilémovi z Roupova. Poprvé se ale připomíná až v roce 1684, kdy byly Bohunice postoupeny Petrovi z Mollartu. Dnes je zámek soukromým majetkem.

Zachovalá zděná rozhledna postavena v letech 1908-1909. Původně měla být o 9 m vyšší. Po opravě r. 1999 znovu zpřístupněna, rekonstruována r. 2014. Volně přístupná.

Původní tvrz v 17. stol. přestavěna na renesanční zámek a v 18 stol. přistavěno barokní křídlo. V renesančním křídle zabudováno torzo pozdněgotické tvrze. V renesančním křídle přes všechna patra otevřené arkády. Na nádvoří barokní kašna z 18. stol.

Volně přístupná ocelodřevěná rozhledna svým názvem připomíná, že vznikla v oblasti významného keltského osídlení a zásluhou propagátorů keltských památek. Blízká obec České Lhotice leží v blízkosti někdejšího keltského oppida a je významnou archeologickou lokalitou.

Soubor plastik Kurta Gebauera z místního červeného, bílého a šedého mramoru v Červeném lomu v Dalejském údolí v Praze.

Barokní zámek postavili v letech 1724-1748 cistarciáci jako důstojné sídlo proboštů. Nad vchodem je hodnotný ranně barokní portál s vytesaným znakem velehradského kláštera. Po rekonstrukci zámku v něm dnes sídlí místní OÚ.

Bývalý lovecký zámek je nepřístupný, v současné době opuštěný, začíná chátrat. Byl postaven na přelomu 17. a 18. století hrabětem Jeronýmem Colloredo.

Zachovalá věž sloužící od roku 1810 jako rozhledna. V roce 1845 byla zvýšena na 45 metrů a změněna v nynější podobu.

Zámecký areál se skládá ze 4 samostatných staveb: původní, přední z pol. 18. st., rokokového sálu a zámecké kaple. Zámek nechal r.1715 vybudovat hrabě Fr. A. Špork jako letní sídlo. R. 1768 jej koupil pražský arcibiskup a dal přistavět další objekty.

Zámek z gotického vodního hradu ze 13. st., ze kterého zůstaly zbytky válcové věže. Zahrnuje slohová období od středověku do 19. st. V období romantismu pseudogoticky přestavěn. Vlastnili jej páni z Boru, von Götzen a Löwensteinové (do r. 1945).

Mohutná znělcová kupa nad řekou Bílinou, jedna z největších v Evropě (539 m n. m.), dílo sopečné činnosti a následné eroze. Od roku 1977 přírodní rezervace s chráněnou plochou 23 ha, od roku 1996 tudy vede naučná stezka.

Nepřístupný zámek. Původní hájovna byla v baroku či až ve 2. polovině 19. stol. přestavěna na zámek. Budovu znehodnotila socialistická adaptace. Dnes zámek využívá armáda.

Původně v Boříkovech stála gotická tvrz, kterou v 1. pol. 16. stol., kdy v Boříkovech seděl rod pánů z Košumberka, nahradila tvrz nová, později upravená v polovině 18. stol.

Libštejnští z Kolovrat v l.1816-1820 přestavěli renesanční panský dům na empírový zámeček, patrový, podélný, se středním rizalitem s trojúhelným štítem. Posledním majitelům Salm-Salmům po r.1945 zkonfiskován. V r.1957 a po r. 1980 provedeny úpravy.

Zámek prvně zmiň. r. 1398 jako tvrz v majetku Budka z Borotína, později tvrz zpustla (15. stol.), r. 1566 obnovena (A. Feldendorfer). R. 1719 v maj. Freienfelsů, r. 1774 tu nechává Václav z Freienfelsu postavit pozdně barokní zámek. R. 1948 zestátněn, v obd. 1963–2000 zde byl Ústav sociální péče.