Výsledky hledání míst

Novorománská hřbitovní kaple, zasvěcená svaté Ludmile, byla postavena na tehdy nově založeném komunálním hřbitově v Úpici v roce 1887. Pozemek k jeho zřízení poskytl úpický měšťan pan Freibert. Hřbitov je zajímavý i tím, že má židovskou sekci, neoddělenou zdí od zbytku hřbitova.

Při silnici z Charvatců do Radešína na hřbitově stojí novogotická hřbitovní kaple sv. Prokopa, která pochází z roku 1911.

Hřbitovní kaple sv. Prokopa ve zdi hřbitova při kostele sv. Václava, postavena v barokním slohu v letech 1792–93. Fasáda upravena klasicistně. Uvnitř je oltář sv. Prokopa z roku 1731, s oltářním obrazem od R.C. Kripnera z roku 1896.

Vrcholně barokní hřbitovní kaple stojící na okraji nového hřbitova na západní straně od přilehlé věže kostela Nanebevzetí Panny Marie. Postavena v roce 1752 na čtvercovém půdoryse s mansardovou střechou krytou prejzy. Součást areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Původní hřbitov se rozkládal kolem kostela. Dnešní hřbitov zřízen roku 1894. V jeho rohu kaplička z roku 1937. V roce 2014 prošla hřbitovní zeď, vstupní brána i kaplička opravou.

Kostel Nanebevstoupení Páně v Mikulášovicích vznikl v roce 1872 v souvislosti se založením nového hřbitova. Tato novogotická sakrální stavba slouží především k poslednímu rozloučení se zemřelými a k příležitostnému konání mší svatých a není památkově chráněna.

Na místě původního dřevěného kostela z 13. stol. vystavěn zděný r. 1625. Za dobu svého trvání kostel několikrát vyhořel, naposledy r. 1860. Vždy rychle opraven. Na hřbitově je pochován Jan Zajíc, jenž se 25. února 1969 upálil na protest proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy.

Hřbitovní kostel vystavěný italským stavitelem Carolo Valmadim v letech 1605–08 v renesančním slohu na místě dřevěného kostelíka z roku 1568. Na hřbitově je novogotická hrobka rodu Aichelburgů, přestavěná v roce 1865 pro Bertholda Aichelburga.

Kostel Nejsvětější Trojice románsko-gotického původu je nejstarší stavbou města a také součástí jeho znaku. Podoba pochází z pohusitské doby, o příčnou loď a dřevěnou věž stavba doplněna v 19. stol. Z okolního zrušeného hřbitova zachována jen empírová Zubatovská kaple z r. 1842.

Ve 2. polovině 19. století byl na místě starší stavby postaven současný historizující hřbitovní kostel Panny Marie. Malbami vyzdobil náchodský malíř František Šrůtek roku 1878. V r. 2009 opravena hřbitovní zeď.

Jednolodní obdélný barokní kostel od neznámého autora byl vystavěn v roce 1756 na místě starší dřevěné stavby z r. 1688. Polygonální dřevěná věž je z roku 1777. Bronzová secesní plastika stojící ženy před vstupem je dílo Theodora Khuena. Kostel byl památkově chráněn, ochrana byla zrušena r. 1987.

Jednolodní kostel sv. Anny podle dochovaných záznamů postaven barokně v r. 1693. V letech 1899-1901 jako prostorově nevyhovující nahrazen novým kostelem sv. Václava na návsi. Současně změněn na rodinnou hrobku Korbů z Weidenheimu se samostatným vchodem a kapli.

Barokní kostel sv. Anny postaven v letech 1685-1691 na hřbitově pův. za městem za přispění Frant. Karla Záruby z Hustířan. Jednolodní stavba s dvouvěžovým západním průčelím opravována v letech 1903 a 1986. Používána výjimečně při významných pohřbech a 2. listopadu k uctění památky zesnulých.

Pozdně románský kostel je pozůstatkem vsi Kosovice, uváděné v letech 1101 a 1225. Byl pravděpodobně založen koncem 12. století třebíčskými benediktýny. Do roku 1607 při něm byla protestantská fara. Poté se stal součástí farnosti u kostela sv. Martina a r. 1785 u kostela Proměnění Páně v Třebíči.

Renesanční síňové trojlodí s trojbokým závěrem a strmou sedlovou střechou vystavěl před r. 1580 Ambrož Vlach. Kolem kostela hřbitov s renesanční zvonicí z konce 16. stol. a barokní kostnicí z l. 1770–74. Pohřben je zde skladatel Bohuslav Martinů.