Výsledky hledání míst

Pískovcové skalní útvary na západních svazích Lysé hory, na hraně mazáckého kotle. Významná přírodní památka centrální části Moravskoslezských Beskyd. Slouží jako příležitostná horolezecká cvičná stěna. Při skalách chata Tatranka.

Tvrz poprvé uváděna r.1446. Po třicetileté válce postaven barokní zámek. Zámek je patrová trojkřídlá budova, západní část má hladké fasády, jižní křídlo má původní barokní fasádu. V zámku sídlí obecní úřad, policie, Jednota Orel.

Budova byla pův. středověkou viniční usedlostí. Z doby renesance zachováno sklepení a část zdiva, v 18. stol. byla budova barokně přestavena do dnešní podoby. Od r. 1890 zde byl Zaopatřovací ústav pro staré slepce, od r. 1961 denní stacionář psychiatr. odd. Všeobecné fakultní polikliniky v Praze.

Raně barokní zámek byl přestavěn ze staršího sídla krátce před rokem 1689. V 19. století zde byl umístěn jezuitský seminář. Zámek je v dnešní době veřejnosti nepřístupný, kromě příležitostí kdy se v přízemí pořádají výstavy.

Původně tvrz či zámek z konce 17. či poč. 18.stol. V 30. letech 19. stol. došlo k obnově zříceného zámku M. Schreinerem; přestavěn a rozšířen v r. 1912. Jednoduchá budova obdélníkového půdorysu, krytá valbovou střechou s věžičkou, s přilehlými hospodářskými objekty a zám. parkem. Soukromý majetek.

Synag. východního typu s almemorem neseným čtyřmi sloupy uprostř. prostoru, zal. kolem r. 1450 a po požáru v r. 1561 bylo zdůrazněno nároží přístavbou jednosloupové lodžie, dnešní vzhled z přestavby r. 1719. Interiér vyzdoben I. Lengelacherem.

Pozdně empírový zámeček byl postaven ve 30. letech 19. století hrabětem Emanuelem Harasovským a jeho synem Karlem. Nyní zámek vlastní paní Romana Philippová Hegrová a slouží k bydlení.

Bývalé správcovské sídlo, jež bylo letitou součásti hospodářského dvora, převzalo status "zámku" pravděpodobně až ve 20. století. Důvodem může být fakt, že v 19. století byla většina majitelů tohoto sídla nešlechtického původu.

Fluoritový důl v Harrachově-Ryžovišti přeměněný na hornické muzeum s ukázkovou štolou. Důl pracoval v letech 1957–1992, měl sedm pater a 21,5 kilometrů chodeb. Zachovaná důlní technika, v muzeu ukázky těžených minerálů, mapy a další zajímavosti.

Areál bývalého cínového dolu Vilém a úpravny rudy v Krásně upravený v letech 1994–2004 na museum, připomínající rudné a uhelné hornictví na Sokolovsku. Zahrnuje několik interiérových i exteriérových exposic včetně možnosti jízdy umělou důlní chodbou.

Ukázka vývoje dobývání uhlí od r. 1782 po současnost v lokalitě bývalého Dolu Anselm v Ostravě. Zahrnuje především stroje a zařízení, z nichž část je předváděna v provozu. Důlní expozice je zpřístupněna fáráním jámou.

Kamenný památník z roku 1890, signovaný A. Forsterem ze Zlatých Hor. Na podstavci pomníku jsou německé nápisy, připomínající dlouhou historii horního městečka Janova, jeho středověké založení a udělená privilegia. Památník je památkově chráněn od května 1958.

Skanzen Březové Hory je částí Hornického muzea Příbram, založeného r. 1886. V současnosti nabízí 60 stálých expozic. Skanzen je v památkově chráněných objektech Ševčinského, Vojtěšského, Anenského a Drkolnovského dolu a v hornické chalupě.

Zámek byl přestavěn ze staršího hospodářského dvora v první polovině 18. století kdy byl v majetku strahovského kláštera, který ho užíval až do roku 1945.

Renesanční tvrz z r. 1584, r. 1713 přestavěna na jednoduchý barokní zámek. Od r. 1802 součást hospodářského dvora, patřícího orlické větvi Schwarzenberků. Při pozemkové reformě v r. 1924 dvůr získal pan František Mašek, dnes jej vlastní jeho potomci.