Výsledky hledání míst

Jeden z nejstarších dochovaných měšťanských domů v Litoměřicích, jehož datování kolísá od 2. poloviny 15. ke 2. čtvrtině 16. století. Ukrývá se ve dvoře renesančního domu v Jezuitské 12/4. Při rekonstrukci r. 1984 byla obnovena rozlehlá srubová místnost v patře.

Významný dům Ing. Josefa Kováříka v centru města Prostějova z roku 1912 od projektanta Emila Králíka. Ukázka české moderny.

Nejstarší vojenský nefortifikační objekt v Terezíně vznikl v letech 1780–81. Původně zde sídlilo vedení stavby, později ženijní (inženýrský) pluk. Armádě sloužil do počátku 90. let 20. století, dnes sociální ústav.

Klasicistní palác, vybudovaný po r. 1835 pro rodinu Schumpeterů. Pozdně klasicistně upraven v pol. 19. stol. Rodný dům ekonoma J. A. Schumpetera. Dnes sídlo informačního centra, expozice Muzea Vysočiny, stálé expozice Spolku přátel betlémů.

V domě trávil část dětství, u své babičky Anežky Skládalové, básník Jiří Wolker. Na průčelí domu je nástěnná deska s básníkovou bustou odhalená 30. června 1935. Architektonicky nevýrazná vila pocházející z 2. poloviny 19. století je kulturní památkou.

Původně gotický měšťanský dům přestavěl renesančně pro Jana Mráze z Milešovky stavitel Ambrož Balli před rokem 1576. Průčelí bylo novogoticky upraveno v 19. stol., v letech 1951-1953 byla provedena generální oprava. Dnes zde sídlí Městský úřad.

Rokokový dům „katovna“ je datovaný do r. 1782. Byl několikrát přestavován: v 19. stol., na poč. 20. stol. a r. 1961. Jméno získal od pamětního kříže, nalezeného poblíž (věnovaného údajně památce kata M. Wagnera zabitého Švédy). Kat zde nikdy nebydlel, bydlel tu knížecí písař a po něm řada nájemníků.

Onšův dům ceněn zejména pro svůj portál, který byl přenesen z původního prostějovského zámku a zde znovu sestaven roku 1571 Stanislavem Ludwigem.

Původně renesanční, několikrát přestavovaný dům v jižní frontě frýdlantského náměstí. Lidové pojmenování je odvozeno od průčelí, výrazně předstupujícího před ostatní objekty. Dnes sídlo bankovní pobočky a bytové jednotky.

Klasicistní obytný dům Na Puši ze 17. stol. se starším pozdně středověkým jádrem vznikl přístavbou ke starší novoměstské hradbě z 15. stol. s půlválcovou věží. K domu přiléhá raně barokní vodárenská věž, do níž byla čerpána voda ze staré vodárny. Výrazná dominanta jižního panoramatu města Chrudimi.

Renesanční dům vznikl přestavbou několika domů z pol. 14. stol., provedené v l. 1585-99 Janem z Perštejna. R. 1708 prodán Maxmiliánem z Deblína městu. Později přestavěn na obchodní bazar, od 19. stol. využíván pro potřeby úřadů. Poškozen bombardováním r. 1944, zrekonstruován v l. 1955 a 1990-2002.

Pírkův dům byl postaven pův. v gotickém slohu jako královská tvrz. Provazník Šimon Pírko ji nechal zač. 17. stol. přestavět na renesanční palác (stavitel Antonio di Valdi). Zač. 17. stol. v držení knížat z Lichtenštejna. V 18. stol. přešel do správy města. R. 1872 stavebně upravován. Dnes je zde MÚ.

Renesanční měšťanský palác na náměstí Svobody. Postaven na konci 16. století K. Schwanzem za pomoci italských sochařů a stavitelů. V roce 1882 upravena fasáda neorenesančně. Dnes nákupní a relaxační centrum.

Původně gotický dům čp. 220, poprvé zmiňován roku 1521. Renesančně přestavěn po požáru v r. 1559. Od roku 1994 nese budova název "Kostnický dům", připomínající partnerství měst Kostnice a Tábor.