Výsledky hledání míst

Židovský hřbitov byl založen patrně brzy po osídlení oblasti židovskými rodinami někdy v 2. pol. 15. stol., V písemných pramenech je zmiňován až r. 1594. Nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1621, na hřbitově je přibl. 1 300 náhrobků převážně barokního a klasicistního typu. Poslední pohřeb r. 2006.

Židovský hřbitov byl založen na přelomu 18. a 19. století. Nejstarší náhrobek pochází z doby kolem r. 1800. Hřbitov patří mezi nejmenší židovské hřbitovy u nás – rozkládá se na ploše 373 m2. Dochovalo se zde jen 27 většinou jednoduchých náhrobků.

Židovský hřbitov byl zal. r. 1744 jako třetí v okolí Slavkova (předch. dva zrušeny). Nejstarší z přibl. 300 náhrobků jsou z 18. stol., většina je z 19. stol. Některé pochází ze zrušeného hřbitova. Je památkově chráněn. R. 1994 zde byl vztyčen památník obětem holocaustu (iniciativa Erich. H. Strach).

Židovský hřbitov založen pravděp. v 2 pol. 15. stol., prvně se zmiňuje r. 1651. Po povodni r. 1686 rozšířen. Nejstarší náhrobek je z r. 1646, většina z cca 1500 dalších je z 18.-19. stol. R. 1903 byla u vstupu židovskou obcí postavena obřadní síň na místě staré márnice, v l. 2002-4 byla opravována.

Židovský hřbitov byl založen v 2. pol. 17. stol. Nejstarší z cca 250 náhrobků jsou z konce 17. stol. Součástí hřbitova je obřadní síň, postavená r. 1889 (arch. Max Freischer) Davidem rytířem Gutmannem. Síň byla v l. 1994-96 opravena a slouží jako muzeum židovské obce. Hřbitov je chráněnou památkou.

Židovský hřbitov byl založen v 17. stol. Byl rozšiřován r. 1704 a poč. 20. stol. Se svou rozlohou 14 528 m2 je třetím nejrozsáhlejším židovským hřbitovem u nás. Je zde cca 2500 náhrobků, nejstarší pochází z r. 1640. Hřbitov je ve správě brněnské Židovské náboženské obce a je památkově chráněn.

Na židovském hřbitově v Mikulově se pohřbívalo přibl. od pol. 15. stol. do r. 1938. Nejstarší náhrobky jsou z r. 1605. Tento židovský hřbitov je jedním z největších v ČR, nachází se zde cca 4000 náhrobků. Při vstupu na hřbitov stojí obřadní síň, postavená r. 1898 arch. Maxem Fleischerem.

Židovský hřbitov založen r. 1921, obřadní síň z let 1927-1928 od L. Mesenského ml., v r. 1939 poničena. Opravena v letech 1973-1974 podle projektu arch. Š. Zeliny. V místě pomník a několik hrobů.

Patrový barokní městský obytný dům s obchodem postaven v polovině 18. století. Jeho prvním známým majitelem byl kupec Joachim Loewidt. V interiéru se dochovala neobvyklá černá kuchyně se dvěma oddělenými ohništi, která sloužila k oddělené přípravě mléčných a masitých jídel. Dnes penzion a vinárna.

Roku 1895 si slavonický židovský modlitební spolek postavil ve zdejší Dlouhé ulici obecní dům. V jeho prvním patře existovala do roku 1938 modlitebna. Po II. světové válce budova sloužila českobratrské církvi, roku 1967 přestavěna na obytný dům.

Ojedinělá ukázka světské barokní židovské architektury. Starší budova koželužny, přestavěna do pozdně barokní podoby po r. 1744. Sídlo židovské rady starších, školy i soudu.

Hřbitov, který v letech 1917–1918 sloužil jako pohřebiště oběti tyfové epidemie z řad židovských válečných uprchlíků z Haliče a Bukoviny. Na ploše 25x25 metrů se dochovalo 86 stél s převážně čistě hebrejskými nápisy. Hřbitov je volně přístupný, nevede k němu žádná cesta.

Zchátralá renesanční tvrz či zámeček. Nové sídlo postavil mezi lety 1595-1600 Mikuláš Libštejnský z Kolowrat. Vystřídalo několik majitelů a kolem r. 1700 byl upravován. Interiéry jsou znehodnoceny neodbornými zásahy, dnes ve zcela dezolátním stavu.

Zámek, pův. tvrz se prvně zmiňuje r. 1356. V 2. pol. 16. stol. renesančně přestavěna, r. 1688 přestavěna Ferdinandem Isellinem z Lanau na zámek. V l. 1710-1945 v majetku rodu Lamberků, poté znárodněn a ve správě JZD. Po r. 1989 vrácen v restituci a prodán do soukr. majetku. Od r. 2012 je zde muzeum.

Barokní zámek vystavěný v průběhu 17. a 18. století na místě původní tvrze ze 2. poloviny 16. století. Upravován v 19. století. V areálu zámku se nachází hospodářský dvůr se správní budovou, altán, park a ohradní zeď se dvěma vjezdy. Památkově chráněno od 3.5.1958.