Výsledky hledání míst

Renesanční zámek postavil v l. 1585–90 Mikuláš st. z Bubna, zřejmě na místě gotické tvrze. Kolem r. 1630 za Jindřicha Jana z Bubna stavebně upraven, znovu v l. 1670–90 v raně barokním stylu Františkem Adamem z Bubna. Oprava zámku r. 1886 a v l. 1958-60. S výjimkou obd. totality patřil rodu z Bubna.

Soustava lokálních tratí ve východním předhůří Doupovských hor, v současné době se silně omezeným provozem. Postupně vznikly úseky Kaštice - Krásný Dvůr, Krásný Dvůr - Radonice, Radonice - Doupov a Prunéřov - Vilémov u Kadaně.

Zámek postavený Maltézskými rytíři ve druhé pol. 18. stol. v barokním slohu podle plánů stavitele Jana Palliardiho v areálu bývalého hospodářského dvora, snad na místě bývalé tvrze, po které zbyly pod zámkem klenuté sklepy.

Zbytky bezejmenného skalního hrádku. Místo bylo osídleno již v mladší době kamenné. Ve 13. st. vybudován dřevěný skalní hrádek, který měl chránit obchodní stezku podél Jizery. Dochovány místnosti vysekané do skály a kotvící drážky dřevěných staveb.

Areál skalního hradu ze 13. stol. na sedmi pískovcových blocích s převažující dřevěnou zástavbou. V 15. století opuštěn. Dochováno množství stop po zakládání dřevěných konstrukcí.

Tvrz byla postavena ve 14. stol. R. 1353 zde seděl vladyka Oldřich z Dráchova a po něm Přibík. Přibíkovi potomci drželi tvrz do r. 1505, kdy ji bratři Ctibor, Hynek a Václav prodali Kateřině z Minsterberka. Ta ji připojila k řečickému panství svého zetě Adama z Hradce. Tvrz poté upravena na sýpku.

Pozůstatky tvrze se zachovanou Černou věží. První zmínka z r. 1351. V 15. st. pobořeno husity, v r. 1481 opět postaveno. Pozdější renesanční podobu dali tvrzi Stvolové, kteří ji drželi od r. 1520. Počátkem 70. let 20. st. byla věž opravena.

Bývalý zámek postavený po r. 1653 Waderny z Dundy. Od r. 1671 jej vlastnili Žerotínové, v 18. stol. pak Winklerové z Winkelsbergu a od r. 1768 rod Sylva-Taroucca, kteří jej vlastnili až do 20. let 20. století. V r. 1948 znárodněn. Dnes kanceláře zemědělského družstva.

Dvoukřídlý zámek s věží, kaplí a anglickým parkem, vzniklý přestavbou starší tvrze Vrábských z Vrábí z přelomu 16. a 17. století. Poté patřil Nosticům a až do r. 1948 Lobkovicům, kteří jej přestavěli. Soukromý majetek, nepřístupno.

Částečně přestavěná zrekonstruovaná dvoupatrová budova renesanční tvrze tvořící západní část dvora z 1. pol. 16. st. Původně součást zvíkovského manství, po r. 1577 se osada i dvůr staly za Voršily Vrábské z Bukova součástí sousedních Drahenic.

Zaniklá tvrz. Dřevěná tvrz zde mohla stát již v obd. 600–1000. Určitě se píše o tvrzi r. 1324 kdy zde seděl Heřman z Drahlína. R. 1390 se Drahlín zmiňuje jako součást liteňského panství. R. 1413 tvrz koupili Dobeš z Tmáně a Zdeněk z Podmokel, tvrz zanikla již v průběhu 15. stol.

Tvrz vystavěná many staroboleslavské kapituly před rokem 1377, pravděpodobně s využitím opevnění raně středověkého hradiště. Tvrz zpustla po roce 1508. Zachoval se nepříliš zřetelný val v zahradě domu čp. 38, který stojí na místě jádra zaniklé tvrze.

Tvrz postavili po r. 1374 bratři Jaroš a Racek. Během 16. stol. byla v držení pánů z Rožmitálu, r. 1508 Zdeněk Lev tvrz přestavěl. Dále se majitelé často střídali až do r. 1700, kdy tvrz koupil Ferdinand Schwarzenberg a připojil ji k protivínskému panství. R. 1762 tvrz pobořena vichřicí.

První zmínka o vsi je z roku 1294, kdy se uvádí Aldík z Drahoraze. V roce 1318 Sulek z Drahoraze. V roce 1361 vlastní ves Zdeněk ze Střevače. V letech 1434 až 1437 se uvádí Zdeněk z Kopidlna a Drahoraze. V druhé pol. 15. stol. připojena ke Kopidlnu. Pravděpodobně nedlouho poté panské sídlo zaniká.

Nevýrazné zříceniny hradu založeného Bohušem z Drahotuš v 13. století. Po roce 1476 připadl hrad Pernštejnům, ztratil sídelní funkci a zpustl.