Výsledky hledání míst

Vodopády najdeme na Opatské stezce I., která začíná u vstupní Rožmberské brány kláštera ve Vyšším Brodě. Nachází se na říčce Menší Vltavici (cca 1,5 km od kláštera). Jedná se o skupinu mimořádně vysokých vodních kaskád po celé cestě, která vrcholí právě největší kaskádou - vodopádem sv. Wolfganga.

Barokní zámek byl původně tvrzí ze 13. stol. Karel Pergar z Pergu v letech 1596–1600 přestavěl tvrz na jednokřídlý renesanční zámek. V r. 1636 majitel Alfons de Castro nechal k zámku přistavět další dvě barokní křídla. Dnes soukromý majetek.

Jedna ze zajímavých a málo známých vojenských staveb před městem Prostějovem. Vojenská pozorovatelna, která sledovala jižní předpolí města.

Jedna ze zajímavých a málo známých vojenských staveb před městem Prostějovem. Vojenská pozorovatelna, která sledovala severní předpolí města.

Vojenská pozorovatelna byla vybudovaná jižně od obce Mostkovice. Byla postavena pravděpodobně v 50. nebo počátkem 60. let 20. století, kdy se tyto pozorovatelny hromadně stavěly u větších měst a podniků. Betonový objekt typu "kostka" má jednu místnost se 3 průhledy.

Vojenské muzeum v Králíkách založeno amat. nadšenci ve spolupráci s městem v l. 1998–2000. Muzeum přibližuje ve vnitřní expozici osobnost arm. gen. L. Krejčího a dobu budování čs. opevnění. Venkovní expozice přibližuje těžkou bojovou techniku.

Vojenské pohřebiště vybudované v prostoru vojenského cvičiště koncem roku 1914 pro zemřelé rakousko-uherské vojáky a srbské a ruské zajatce. Za II. svět. války zde byli pochováni němečtí i sovětští vojáci. Do roku 2004 ve správě armády, dnes města.

U města Česká Skalice leží vojenský hřbitov, kde je pohřbena většina padlých vojáků z bitvy, která se konala dne 28. 6. 1866 v průběhu tzv. sedmitýdenní prusko-rakouské války.

Hřbitov pro vojáky olomoucké posádky a jejich rodinné příslušníky byl zřízen na konci 19. stol. severně od obecního hřbitova v tehdy samostatném Černovíře. Příhodná byla blízkost vojenské nemocnice na Klášterním Hradisku. V současnosti začíná obnova.

Romantický vojenský hřbitov založil r. 1867 kníže Vilém Schaumburg-Lippe, jehož rodu Náchod patřil v letech 1842-1945. Byli tu pohřbeni vojáci zemřelí v zámeckém lazaretu po rakousko-pruské bitvě r. 1866. Samostatná část hřbitova slouží zároveň jako knížecí hrobka rodu Schaumburg-Lippe.

Vojenský hřbitov pro Josefov byl založen současně s pevností v letech 1780-1787, avšak v souladu s hygienickým nařízením Josefa II. mimo její obytné území. Leží proto jihozápadně od pevnosti u obce Rasošky. Vzhledem k množství hodnotných historických náhrobků je památkově chráněn.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze. Majitelé se často střídali, a proto není znám rok kdy se tak stalo. Další přestavbou r. 1872 získal druhé patro a poté byl přestavěn ještě po r. 1886. Roku 1945 byl zámek zabaven a dnes je v něm domov důchodců.

Zámek vzniklý přestavěním tvrze v 19. století. V roce 1413 se zmiňuje Petr z Ojnic. V roce 1520 byla tvrz vypálena a následně obnovena. Kromě arkád v západním křídle bez výrazných architektonických detailů. V JZ části zámku místnost z původní tvrze.

Reliéfní zbytky pravděpodobného sídla drobné šlechty ze 13.století, známé jako Žižkův stůl, v nádherné krajinné oblasti zvané Vojšické louky.

Výrazné tvrziště nad Želivkou cca 150 m od centra obce. Tvrz uváděna r. 1390, r. 1459 uváděna jako pustá, obnovena po roce 1463 a naposledy uváděna 1496.