Výsledky hledání míst

Na dnešním místě vyhlídkového altánu býval dříve lom zvaný Špičáková skála. Lom byl zavezen a prostor byl osázen jehličnany. Dřevěný vyhlídkový altánek spolu s posezením zde nechal na počátku 21. století vybudovat Obecní úřad Seloutky. Místo nabízí krásnou vyhlídku na velkou část střední Moravy.

Kamenný vyhlídkový gloriet (8 m, 310 m n. m.) dal postavit r. 1830 hrabě Jan Nepomuk Nostitz-Rhineck poblíž průhonického zámku. Gloriet byl koncem 19. stol. upraven. V 1. polovině 20. stol. přestal sloužit svému účelu a postupně zcela zchátral. V l. 2009-10 byla provedena jeho celková rekonstrukce.

Betonový vodojem s vyhlídkou na východním okraji města Bystřice byl vybudován v letech 2023-2025. Vyhlídka na jeho vrcholu je volně přístupná od dubna 2025. Umožňuje výhled přiměřený pětimetrové výšce vyhlídky, jen výhled k jihu znemožňuje vrchol návrší Na Rozvozech.

Zemní železobetonový vodojem na návrší Žebrov, který byl vybudován v letech 2024-2025, slouží zároveň jako volně přístupná vyhlídka. Výhled z něj je omezen třemi průseky.

Výklenková kaplička sv. Jiří asi ze začátku 20. století. Restaurovaná v roce 2017. Ve výklenku kopie Tintorettova obrazu s motivem sv. Jiří.

V r. 1704 kupuje panství J. J. Harrach, který zde v r. 1728 staví barokní zámek ve tvaru písmene H. V 70. letech 18. stol. vlastní panství Jan Josef Jeřábek z Jeřabiny a Berglerbergu a upravuje interiéry. Od r. 1990 je zámek opravován soukromým vlastníkem.

Výklenková boží muka, zděná, hranolová na čtvercovém půdorysu, ukončená stanovou střechou s kovaným křížem. V čelní stěně nad sebou dvě niky. Z konce 18. století, snad současná s barokní přestavbou mor. špitálu s kaplí Nejsvětější Trojice v letech 1763 - 66. Kulturní památka. Nově opravená (2019).

Doba vzniku architektonicky nevýrazné výklenkové kaple stojící při jihovýchodním okraji Cakova není známa. Ve výklenku s mříží jsou sošky Panny Marie a sv. Josefa s Ježíškem.

Barokní výklenková kaple pochází ze 17. století. Byla postavena v době, kdy obec patřila k panství rodu Dietrichsteinů. Od roku 1958 patří kaplička mezi chráněné kulturní památky ČR.

Menší výklenková kaple na východním okraji bývalé vsi, nyní předměstí Českých Budějovic. Zděná, omítaná na obdélném půdorysu, ve středu průčelí s výklenkem (nikou), uzavřeným kovanou ozdobnou mříží. Horní část s volutovým štítem, vrcholícím trojúhelným zakončením; krytá sedlovou taškovou stříškou.

Pozdně barokní výklenková kaple s freskou Ukřižování a P. Marie ve čtyřlistu byla v Malešicích postavena r. 1757 Karlo-Ferdinandovou univerzitou na paměť bitvy u nedalekých Štěrbohol ze 6. května téhož roku. Dřevěný průhled před kaplí znázorňuje její výzdobu v původních barvách.

Mohutná oboustranná výklenková kaple s výrazným volutovým štítem stojí na návsi. Byla postavena začátkem 19. století a obnovena koncem 20. století.

Menší lidová výklenková kaple z přelomu 18. a 19. století. Postavena ve svahu z mohutného lomového zdiva na obdélném půdorysu na soklu, který vyrovnává nerovnost terénu. Nad průčelím s nikou výklenku je úzký zvlněný štítek. V nice byla umístěna klečící socha sv. Jana Křtitele, ukradená po roce 1995.

Zděná výklenková kaple na obdélném půdorysu, omítnutá a nabílená. Nika je segmentově sklenuta, uvnitř je novodobá soška Panny Marie. Střecha je sedlová, krytá taškami, zakončená dvojramenným křížem. Kapli lze datovat pouze přibližně do 18. či. 19. století. Památkově chráněna je od 3. 5. 1958.

Výklenková kaple severozápadně od návsi u silnice na Měšice a Kozí. Kdy byla postavena a zasvěcení nezjištěno. Zděná omítaná obdélného půdorysu na vysokém soklu, v průčelí s půlkruhově zaklenutým výklenkem. Krytá stanovou stříškou s taškami bobrovkami.