Výsledky hledání míst

Památník ne zcela jasného původu, byl pravděpodobně postaven na paměť francouzských důstojníků a vojáků, kteří zde byli údajně popraveni pro vzpouru v roce 1741.

Původně renesanční, postavený kolem r. 1550 místo jedné z místních tvrzí Albrechtem Šlikem. Za J. A. Losyho 1717–20 tři čtvrtiny zbořeny kvůli stavbě sousedního nového zámku. Po jeho dokončení opraven i zbytek původní budovy. Dnes v desolátním stavu.

Zámek byl přestaven v l. 1817–1823 rodem Windischgrätzů z téměř ze tří čtvrtin strženého dřívějšího zámku podle návrhu Jeana Moreau. Později zde bylo učiliště, sídlo vojenských statků a mateřská školka. Dnes je zámek neudržovaný a chátrá.

Roubené sídlo rychtářů ze 16. století, dnešní podoba dílem přestavby r. 1797. Největší roubená stavba v Čechách o rozměrech 33x17x28 m. Dnes sídlem pobočky českolipského muzea.

Terénní zbytky západní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 se uvádí již jen les. Nevýrazné tvrziště o rozměrech asi 19x18 m s dosud 4–8 m širokými ale mělkými příkopy.

Terénní zbytky východní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 již zaniklé. Dobře dochované tvrziště o rozměrech jádra asi 7x11 m s dosud 3–6 m širokým okružním příkopem a vnějším valem.

Půvpdní tvrz přestavěna okolo r. 1600 na renesanční zámek, barokně upraven poč. 18. století. Úpravy r. 1793, současná klasicistní podoba z r. 1831. V současnosti využíván jako výchovný ústav pro chlapce.

Nepatrné terénní pozůstatky tvrze mezi čp. 102 a 113, prvně zmiňované roku 1405, která se naposledy uvádí roku 1466. Zanikla nejspíše během česko-uherských válek.

Zřícenina hradu. Zakladatelem byl pravděpodobně Přemysl Otakar II., stavba nedokončena. V majetku koruny do r. 1283, poté se stává majitelem Jan z Michalovic, počátkem 14. stol. páni z Újezda, po r. 1317 Bavor II. ze Strakonic, r. 1344 Rožmberkové. Pobořen (prevence proti zneužití).

Terénní pozůstatky tvrze a jejího "předhradí". První zmínka o vsi je z r. 1283. Už v r. 1298 se uvádí Bruno z Vítějovic. V r. 1312 se uvádějí bří Vernéř, Racek a Přibík z Vítějovic. Další majitel Bavor II. ze Strakonic. V r. 1334 je dědí Petr z Rožmberka a připojuje k Helfenburku až do r. 1593.

Velmi málo zřetelné tvrziště na výrazné ostrožně severozápadně od vsi. Není o ní písemných zpráv, gotickou tvrz prokázal až archeologický průzkum. Centrální plochu tvrziště zabírá pole, nepatrné zbytky opevnění na přilehlých svazích.

Zámek z první poloviny 18. století. Po odkoupení zámku městem Vítkov přeměněn v nemocnici. Nemocniční budova, která byla původně zámečkem, byla v sedmdesátých letech 20. století zbourána.

Původně malý hrad ze 14. stol, přestavěn kolem r. 1570 v renesanční zámeček. Dnes je zpustlý.

Zámek byl postaven r. 1847 jako sídlo Rotschildů, později reprezentační budova a sídlo ředitele železáren. Autorem empírové stavby byl Antonín Krause. Necitlivé úpravy proběhly po r.1848. Nyní se připravuje rekonstrukce.

Vítkovické železárny (bývalá Rudolfova huť) a důl Hlubina - areál významné národní kulturní technické památky z 1. pol. 19. stol. Rudolfova huť pojmenována podle zakladatele Rudolfa Habsburského.Těžba ukončena r. 1991 a r. 1998 zastaven provoz pecí. Postupné zpřístupňování areálu a nových expozic.