Výsledky hledání míst

Vila rodu Thun Hohenstein byla vystavěna v 80. letech 19. století. Poté byla pravděpodobně nesvéprávným majitelem věnována místním dětem a přebudována na školu. Dále sloužila jako národní výbor, škola, školka i kanceláře JZD.

Funkcionalistická vila Stiassni v Brně-Pisárkách je od r. 2009 ve správě Národního památkového ústavu a zpřístupněna veřejnosti ve stanovené otevírací době.

Sídlo textilního magnáta Theodora von Liebieg s prvky histor. slohů smíšenými se secesí vzniklo ve třech etapách v l. 1897–1904 podle projektů A. Bürgera, W. Moldheima a J. Schmeissnera. Po konfiskaci mateřská škola, dnes slouží reprezentaci města.

Funkcionalistická vila byla postavena r. 1930 (arch. Ludwig Mies van der Rohe) rodinou Tugendhatů. R. 1939 vila zabrána gestapem, stavebně upravena ve 40. letech. Zdevastována r. 1945. Poté zde bylo rehabilitační centrum. Rekonstrukce v l. 1981-85 a 2010-12. Od r. 2001 je na seznamu památek UNESCO.

První samostatná realizace architekta Josefa Mockera vznikla v letech 1870–1871 v tehdejších lázních sv. Josefa pro hraběnku Franziscu von Waldstein-Wartenberg. Později sídlo děčínských Thunů, po roce 1945 sociální ústav.

Vilu v novorenesančním stylu nechal v l. 1895-1896 postavit Wilhelm Briess podnikající v oboru sladovnictví. Architektem projektu byl přerovský rodák Jakob Gartner. Od r. 2014 je stavba kulturní památkou.

Zaniklý hrad založil patrně Půta I. z Vildenberka r. 1318 jako své sídlo. Potomky bylo panství s hradem prodáno r. 1371 markraběti Janovi. V l. 1385–1406 markrabětem Joštem panství rozprodáno po částech a hrad brzy zpustl.

Téměř zaniklý hrad. Zal. koncem 13. stol., maj. Hrabiše z Paběnic. V drž. jeho rodu do konce 14. stol. Poč. husit. válek obsazen Janem Hertvíkem z Rušínova. R. 1436 připojen Janem z Dubé a Třebechovic k Žlebům. R. 1499 pustý. Pošk. stavbou přehrady.

Hrad zřejmě vznikl jako správní středisko budišovského panství. V roce 1316 ho do vlastnictví dostali Dětřich a Jindřich z Fulštejna. Zanikl pravděpodobně koncem 14. stol. za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem.

Třetí, nejnovější tvrz v Čejkovicích a jejich blízkém okolí (1. Staré Machovice, 2. Machovice) postavil přímo ve vsi Jindřich Kunáš z Machovic pravděpodobně v l. 1587-1589. Od r. 1687 majetek knížat ze Schwarzenbergu. Pozůstatky tvrze jsou pravděpodobně v obytné části panského dvora z 19. stol.

Vyhlídkové místo na krajinu Českého Švýcarska, je pojmenováno po matce majitele panství – Vilemíně Kinské. V 19. století na skále stál a k vyhlídkovým účelům sloužil altán.

Nevelký zámek uprostřed uzavřeného areálu statku, vzhledem k tomu nepřístupný a obtížně fotografovatelný. Stojí na místě tvrze, připomínané poprvé počátkem 16. století. Současná podoba po požáru 1789, nedávno důkladně obnoven.

Tvrz ve Vilémově se poprvé uvádí r.1629 za Viléma Adama Besse z Vrchlesu. Zanikla v 18. století.

Ves vznikla někdy ve 13. stol. a zanikla zřejmě na počátku 15. stol., kdy její obyvatelé odešli či vymřeli. Jediná zmínka o vsi pochází z r. 1563, kdy byla již pustá. Přesná lokalizace Vilémova byla zjištěna r. 1953 profesorem MUDr. Černým. S lokalitou těsně sousedí louka se třemi staletými smrky.

Zámek postavil v l.1743-1746 Ignác Bechyně z Lažan v barokním stylu. Roku 1825 zámek vyhořel, ihned opraven. R.1955 předán do vlastnictví MNV. Jeho hlavní sál byl upraven pro pořádání okresních divadelních festivalů. Nyní v soukromém vlastnictví.