Výsledky hledání míst

Místo nazývané od mohutného klokoče, který rostl nad pramenem, jemuž byly připisovány léčebné účinky proti dně. Kaple nad pramenem byla postavena roku 1724 hraběnkou Markétou z Valdštejna, snad podle projektu F. M. Kaňky.

Zřícenina kaple z 2. pol. 17. století nákladem Františky Magdaleny Zárubové z Hustířan, Zevně mírně obdélná, osmiboký interiér vymezen pětibokými kapličkami v koutech, pod podlahou nevyužívaná krypta. Mnohokrát byla upravena, po 2. světové válce zpustla a díky nezájmu se stala pouhou zříceninou.

Kaple sv. Víta je zanikající sakrální barokní objekt postavený snad roku 1689.

Pozůstatky kaple sv. Vojtěcha u obce Bubovice. Původně osmiboká barokní kaple byla postavena r. 1714, stavebníkem byl opat kláštera ve Svatém Janu pod Skalou Emilián Kotterovský. Zánik po roce 1786.

Drobná obdélná kaple z lomového kamene o rozměrech 2,7 x 3,3 m stávala u bývalého Blažkova mlýna (Blaschkamühle). Postavil ji v roce 1873 mlynář Emil Sussmann. Spolu s mlýnem byla opuštěna někdy po 2. světové válce, v současné době se z ní dochovaly jen rozvaliny obvodových zdí do výše 2 metrů.

Zřícenina kamenné obecní kaple postavené před rokem 1842. Osada Popov společně s kaplí zanikla po roce 1945. V roce 2020 byla nad pozůstatky kaple postavena střecha se zvoničkou.

Torzo kapličky v lokalitě Hřebenka v Novém Boru.

Zřícenina gotického loveckého hrádku z 2. pol. 14. st, který byl založen Karlem IV. jako správní centrum královského území. Nejstarší zmínka je z r. 1357. K jeho úpadku došlo za vlády Václava IV. Koncem 15. st. již není zmiňován.

Zříceniny tvrze, založené asi Sezemou z Kašovic kol. r. 1340; po r. 1430 ves i s tvrzí připojena k velhartickému panství. R. 1565 již tvrz uváděna jako pustá. Dochovány zbytky obytné budovy se střílnami, prevéty a velkými sálovými okny v 2. patře

Hrad vystavěný v letech 1356–1365 na příkaz Karla IV. Sloužil jako ochrana zemské hranice proti Bavorsku. Od roku 1617 se uvádí jako pustý, po třicetileté válce jeho zdi záměrně pobořeny.

Zbytek zdí loveckého zámečku, který byl součástí Lednicko-valtického areálu, postaven v 1. čtvrtině 19. století. Po r. 1853 sloužil jako sklad a seník, v r. 1956 shořel a posléze byl zbořen.

Kerhartice, prvně zmiňované v r. 1397, zanikly v důsledku odsunu původního německého obyvatelstva po 2. světové válce a z důvodu výstavby vodní nádrže Kružberk. Dodnes zůstal zchátralý průmyslový objekt, opuštěná budova lihovaru, dva domy, základy kostela a mnoha dalších stavení ukrytých v lese.

Zbytky zdí kapličky, postavené německým sedlákem Killerem (přezdívaný Krenes). Rok postavení kaple není znám, ale jistě existovala r. 1892. Po odsunu něm. obyvatelstva z oblasti chátrala, pobořena v 60. či 70. letech 20. stol. V současnosti Spolek archaických nadšenců o.s. pracuje na obnovení kaple.

Nejstarší zpráva o hradu je z r.1331, kdy jej koupil plzeňský měšťan Konrád z Dobřan. Šlo o stavení se zaoblenými rohy a střílnovými čtvercovými okny ve 2 zachovaných podlažích. V 16. st. byl již pustý. Dnes zbyla pouze zřícenina, hradby zmizely.