Výsledky hledání míst

Uměle vytesaná pískovcová jeskyňka, zdobena historickými nápisy a plastikou s motivem Narození Ježíše Krista. Autor a pravděpodobné stáří lidové modlitebny nejsou známy.

Dnes slavnostní aula ČVUT se zachovanými zbytka původního zdiva a studně. Kaple byla založena r.1391. V letech 1402-1413 byla působištěm J. Husa. R. 1786 byla zrušena, zbourána. Vyrostl zde 3podlažní dům. 1948-1954 proběhla rekonstrukce.

Sborový dům si původem americká církev metodistů postavila v Plzni podle projektu J. Blechy v letech 1926–7. Po roce 1948 zabrán, vrácen roku 1991 a následně důkladně opraven.

Betlémská kaple pod kostelem sv. Prokopa - modlitebna Církve československé husitské. Postavena byla v letech 1954-1955. Konají se zde pravidelné bohoslužby a koncerty.

Betlémská kaple byla postavena r. 1930 ve funkcionalistickém stavebním slohu. Stavba byla financována z peněz vybraných dobrovolnými sbírkami od občanů. Autor stavby není znám. Ke kapli přiléhá zajímavé kolumbárium (tj. stavba určena k ukládání pohřebních uren). Kolem kaple se rozkládá hřbitov.

Zámek vznikl v 18. st. za Viktorina Peka z Římku přestavbou tvrze ze 14. st., jejímž prvním majitelem byl Elblin z Bezděkova. Poslední úpravy proběhly po r. 1855. Zámek je patrová obdélná novogotická budova s čtverhrannou věží a nárožními věžičkami.

Původně gotická tvrz byla v 16.st.přestavěna na renesanční zámek. Vlastníkem byl předchůdce rodu Kryštofa Haranta-Bušek z Bezdružic. Poslední majitelé Löwensteinové zámek r.1868 předali rak.-uher. úřadům pro účely soudu a vězení.

Studánka v lese mezi hrady Landštejn a Pomezí. Beze jména, evidována pod č. 10632. Obložená kamenem a zastřešená stříškou z přírodního materiálu - neopracovaných kulatin (krov) a prkének (krytina).

František Josef Pachta z Rájova zahájil roku 1742 stavbu zámku. K zámecké budově byla kolem roku 1770 přistavěna boční křídla. Dochovala se polooválná trojkřídlá budova se středním pavilonem a rozlehlá zahrada s několika barokními plastikami.

Čtyřpatrová rozhledna Bezručova vyhlídka je stavba z r. 2012, která nahradila železobetonovou vyhlídku z r. 1981. Ta vznikla na místě Bezručovy vyhlídky KČST z r. 1934. Umožňuje nádherný pohled na město Kopřivnici.

Zchátralá gotická tvrz přestavěná na hosp. stavení. Nevelká tvrz snad z 1. poloviny 15. století, r. 1623 zabavena Beztahovským z Říčan. Po připojení k Vrcholovým Janovicím ztrácí rezidenční funkci a až do dnes je využívána jako hospodářská budova.

Bihlova vila je obytný dům v alpském stylu s rohovým arkýřem na východě a centrální jídelnou v po r. 1880 pro ing. Gustava Bihla podle návrhu J. D. Febera. Po r. 1945 zkonfiskována, později byl využíván také jako dům mládeže. Dnes je měněn opět na obytný dům.

Dřevěný lovecký zámeček byl postaven r. 1906 jako odpočinkové sídlo a lovecká chata olomouckého arcibiskupa. Později byl (blíže neznámo kdy) rozšířen, u zámečku je konírna. R. 2008 byla vedle zámečku postavena kaple sv. Huberta. Zámeček slouží jako ubytovací zařízení.

Zděná barokní boží muka byla vystavěna v první polovině 18. století. Rekonstruována byla v roce 1904, po roce 1945 dlouhodobě chátrala. Opravena byla na začátku 90. let 20. století a v roce 2013. Do jedné z nik v lucerně byla tehdy umístěna drobná soška sv. Antonína Paduánského s Ježíškem.

Mohutná čtyřboká boží muka, označovaná jako "Bílá", patrně z 18. století. Jsou bohatě členěná, v jedné zasklené nice je novodobý obraz sv. Václava, ostatní niky jsou prázdné. Na vrcholu je dvojitý kovový kříž.