Výsledky hledání míst

Samota Zlaté Slunce postavená v 17. stol. při císařské silnici z Prahy do Vídně. V prvé polovině 18. století zde byl postaven zájezdní hostinec. Při bitvě u Kolína 18.6.1757 zde byla pozorovatelna pruského krále Fridricha II.

Znělcový vrch Zlatník (522 m n. m.) na okraji Českého středohoří je národní přírodní rezervací od r. 2017. Je přístupný pouze po červené turistické značce, která vede ze vsi České Zlatníky až na vyhlídkový vrchol. Značenou trasu není dovoleno opouštět. Ve stráni je startoviště paraglidistů.

Tvrz (původně majetek rodu pražských patricijů Velfloviců) prvně zmíněná r. 1314 v průběhu 17. stol chátrá. Poslední písemná zmínka z r. 1665, dnes beze stopy zaniklá.

Zlatorudné mlýny na potoku Olešnice patří do nově budovaného skanzenu zlatorudného hornictví, které v údolí potoku i v kraji má historii sahající až do středověku. Na Olešnici byly mlýny s průměry mlýnských kol až 22 m, narozdíl od nynějších 3,2 m.

Kamenná rozhledna (26 m, 875 m n. m.). Postavena r. 1899 (projekt E. Zelenka, stavitel A. Nietzsche) na objednávku Moravskoslezského sudetského horského spolku. R. 1902 postavena turist. chata (vyhořela r. 1955). V 70. letech 20. stol. provedl MNV celkovou rekonstrukci, postavena i malá chata.

Zlatý most je konstruován jako obloukový ocelový o jednom poli s dolní mostovkou. Původní dřevěný most byl v letech 1881-1882 nahrazen železným a pak r. 1915 nynějším ocelovým. V březnu 1945 poškozen bombardováním, opraven a posléze v letech 1976 a 2001. Ukázka technické zručnosti na poč. 20. stol.

Čedičový Zlatý vrch vznikl ve třech fázích vulkanické činnosti. Postupně tak vzniklo lávové jezero, jehož tuhnutím pomalým a stejnoměrným ochlazováním se vytvořily pravidelné pěti až šestiboké štíhlé sloupce. Sloupce jsou téměř svislé.

Původně hrad ze 13. st. Poničen husity. V renesanci přestavěn na zámek. J. A. Auersperg jej po r. 1754 přestavil barokně. Za Vincenze Karla z Auersperga v 19. stol byl upraven do dnešní podoby idealizovaného středověkého hradu v novogotickém stylu.

Mlýn, prvně doložený r. 1824, stával na samotě u hráze tehdejšího Zlechovského rybníka. Fungoval do r. 1914, kdy byl při výstavbě vodní nádrže Plumlov zbořen a zatopen. Při čištění dna přehrady byly v r. 2010 archeology odkryty jeho základy. Na podzim téhož roku znovu zahrnuty a následně zatopeny.

Zřícenina hradu založeného kolem roku 1318 jako sídlo pánů ze Zlenic. K jeho zániku přispěly poděbradské války v letech 1463–1465.

Zlíchovský lihovar je prvně zmiňován r. 1836. R. 1880 zde byla zřízena továrna na líh a potaš . R. 1907 byl lihovar přestavěn do dnešní podoby. R. 1957 byla část odstavené potašovny přestavěna na octárnu. Výroba definitivně ukončena k r. 2000. Budova rafinerie a komín jsou památkově chráněny.

Nepatrné zbytky gotického hradu z 1. pol. 13. stol. založeného Vilémem z Hustopečí. O hradu se tvrdilo, že byl veliký, měl dvě válcové věže a dva metry silné zdi. Součástí byla hladomorna a tajná úniková podzemní chodba.

Zámek z 16. st. Přestavěný z původní tvrze. Vypleněn za vpádů uherských povstaleckých vojsk. R. 1777 nechal hrabě František Antonín Khewenhüler zpustošený zámek barokně přestavět. Nádvoří je klasicistní. Dnes je v zde umístěno oblastní muzeum.

Nevelké pozůstatky někdejšího panského sídla v městských hradbách i mimo ně. Původní hrad, zřízený pro lepší obranu města a jako sídlo vrchnosti, byl v průběhu 17. století změněn na representativní barokní zámek, po požáru roku 1761 však zanikl.

Někdejší poddanské město na strmém svahu nad pravým břehem Střely. Kromě děkanského kostela se zachovalo několik objektů v barokní podobě, většina domů nevhodně "zmodernisována" ve druhé polovině 20. století. Zachováno měřítko a silueta města.