Výsledky hledání míst

Zaniklý hrad založil patrně Půta I. z Vildenberka r. 1318 jako své sídlo. Potomky bylo panství s hradem prodáno r. 1371 markraběti Janovi. V l. 1385–1406 markrabětem Joštem panství rozprodáno po částech a hrad brzy zpustl.

Téměř zaniklý hrad. Zal. koncem 13. stol., maj. Hrabiše z Paběnic. V drž. jeho rodu do konce 14. stol. Poč. husit. válek obsazen Janem Hertvíkem z Rušínova. R. 1436 připojen Janem z Dubé a Třebechovic k Žlebům. R. 1499 pustý. Pošk. stavbou přehrady.

Hrad zřejmě vznikl jako správní středisko budišovského panství. V roce 1316 ho do vlastnictví dostali Dětřich a Jindřich z Fulštejna. Zanikl pravděpodobně koncem 14. stol. za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem.

Třetí, nejnovější tvrz v Čejkovicích a jejich blízkém okolí (1. Staré Machovice, 2. Machovice) postavil přímo ve vsi Jindřich Kunáš z Machovic pravděpodobně v l. 1587-1589. Od r. 1687 majetek knížat ze Schwarzenbergu. Pozůstatky tvrze jsou pravděpodobně v obytné části panského dvora z 19. stol.

Vyhlídkové místo na krajinu Českého Švýcarska, je pojmenováno po matce majitele panství – Vilemíně Kinské. V 19. století na skále stál a k vyhlídkovým účelům sloužil altán.

Nevelký zámek uprostřed uzavřeného areálu statku, vzhledem k tomu nepřístupný a obtížně fotografovatelný. Stojí na místě tvrze, připomínané poprvé počátkem 16. století. Současná podoba po požáru 1789, nedávno důkladně obnoven.

Tvrz ve Vilémově se poprvé uvádí r.1629 za Viléma Adama Besse z Vrchlesu. Zanikla v 18. století.

Ves vznikla někdy ve 13. stol. a zanikla zřejmě na počátku 15. stol., kdy její obyvatelé odešli či vymřeli. Jediná zmínka o vsi pochází z r. 1563, kdy byla již pustá. Přesná lokalizace Vilémova byla zjištěna r. 1953 profesorem MUDr. Černým. S lokalitou těsně sousedí louka se třemi staletými smrky.

Zámek postavil v l.1743-1746 Ignác Bechyně z Lažan v barokním stylu. Roku 1825 zámek vyhořel, ihned opraven. R.1955 předán do vlastnictví MNV. Jeho hlavní sál byl upraven pro pořádání okresních divadelních festivalů. Nyní v soukromém vlastnictví.

Archeologický skanzen Villa Nova začal být budován r. 1992. Stojí zde repliky staveb typických pro středověkou kolonizační vesnici 13. a 14. století. Stavby byly postaveny replikami dobových nástrojů a výhradně podle historických technologií.

Vilovou kolonii tvoří sedm vil z přelomu 19. stol., kdy Stražisko bylo oblíbeným letoviskem zámožných prostějovských měšťanů. Šest vil je postaveno ve stylu historizující lidové architektury, sedmá je stylově pokročilejším projevem moderny. Vily vynikají zejména svými řezbářskými prvky.

Vznik hradu archeologicky doložen ve 13. stol., patrně souvisel s ochranou těžby železné rudy. Zanikl ve 14. stol. následkem požáru. Snad v souvislosti s vojenskou akcí Karla IV proti zdejším rožmberským državám r. 1352.

Reliéf hrádku, jehož historie a tím i původní název nejsou zcela známy. Hrádek mohl být součástí zaniklé osady, jež ležela v údolí potoka pod hrádkem na severu nebo součástí dnešních Nových Dvorů. Dnes jsou nepatrné terénní pozůstatky značně narušeny lesními pracemi.

Zámek přestavěný z královského hradu. Postaven před r. 1264, často střídal majitele, přestavěn za Kaplířů po r. 1479, renesanční přestavba v l. 1530–60. Dnešní podoba výsledkem schwarzenberských přestaveb 18. a 19. st. V části zámku sídlí muzeum.

Hrad stával na ostrohu nad obcí patrně od počátku 14. stol., postaven byl pány z Vinařic či Václavem z Dubé. Zpustl po připojení k divickému statku Děpoltem z Lobkovic na Bílině v 1. pol. 16. stol. Zachovány nepatrné terénní stopy.