Výsledky hledání míst

První secesní stavba v Moravské Ostravě s nevázanou fasádou tzv. rostlinné secese. Postavena v r. 1903 pro dr. Julia Elsnera patrně stavitely Ferdinandem Mainxem a Leopoldem Poppem.

Vilu v historizujícím slohu si nechal v r. 1895 postavit sladovník, představený olomoucké židovské náboženské obce a člen městského zastupitelstva Eduard Hamburger. Architektem projektu byl přední rakouský architekt Jakob Gartner a stavební práce vedl Johann Aulegk.

Secesní obytný dům ostravského architekta a stavitele Felixe Neumanna z r. 1902 podle jeho vlastního projektu na nároží Přívozské a Českobratrské ulice. Dům reprezentuje především bohaté členění štukové fasády s rostlinnými a živočišnými motivy.

Novoklasicistní dvojpodlažní vilu si nechal v letech 1921-1922 postavit podle projektu architekta Josefa Hoffmanna významný podnikatel Friedrich Grohmann. Dnes je kulturní památkou.

V r. 1863 koupil Zborovice Dr. Jonáš Friess se svou sestrou Antonií Redlichovou, kteří si v l. 1890-1891 nedaleko zámku nechali postavit vilu (Nový zámek) a hrobku. Stavbu v historizujícím slohu projektovali vídenští architekti F. Fellner a H. Hellner. Od r. 1947 slouží areál účelům sociální péče.

Vilu v neorokokovém slohu nechal v roce 1898 postavit Hans Passinger. Autorem projektu byl přední rakouský architekt Jakob Gartner. Stavební práce provedl Johann Aulegk.

Sídlo II. generace rodu von Liebieg v uměřeném antikisujícím stylu inspirovaném palladiánskou renesancí vzniklo 1871–2 přestavbou objektu v sousedství libereckého zámku. Majetkem rodiny do roku 1945, od následujícího roku do r. 2014 sídlem oblastní galerie, poté bez využití.

Vila ve stylu alpské roubenky z r. 1921 podle projektu Maxmiliána Duchoslava. R. 1922 ji koupil podnikatel Richard Dubský. Za války ubytovna Hitlerjugend. Po válce kolej pro prominentní zahraniční studenty, poté sídlo Prognostického ústavu a VŠE. Dnes soukromá. Památkově chráněná od r. 1993.

Neorenesanční vilu nechal postavit továrník J. Vosáhlo v l. 1900–01. Architektem byl projektant Jan Vejrych. Vila byla po r. 1948 znárodněna, nevhodně využívána (v 80. l. 20. stol. opravna zemědělských strojů) a postupně zchátrala. Od r. 1958 patří mezi chráněné památky ČR. V rekonstrukci.

Projektantem vily pro JUDr. Eduarda Šrota byl pražský architekt Ladislav Skřivánek a stavbu vedl Jan Komrska. Tato kulturní památka z r. 1924 je pozdním příkladem historismu v moderní architektuře a vzácným čistým příkladem ohlasu renesance v rámci celé severní Moravy.

Neobarokní vila z r. 1896 podle projektu ostravského architekta a stavitele Felixe Neumanna. Vystavěna jako reprezentační a obytné sídlo moravskoostravského advokáta, radního a mecenáše JUDr. Karla Richtera. Zachována cenná štuková fasáda a i vnitřní dispozice vily. Dnes sídlo mateřské školky.

Pseudogotická Vila Karola mělnického okresního tajemníka Františka Vinklera. Postavená v romantickém stylu anglické gotiky. R. 1876 postaven dům čp. 41, o deset let později ve stejném slohu vystavěn dům čp. 40 a oba propojeny. Stavbu provedl podle projektu A. Filcíka mělnický stavitel D. Klusáček.

"Zámeček"-typologicky architektonickou terminologií patrová vila včetně parku postavená v letech 1827-1841. Ve 2. polovině 20. století necitlivě upravována. Z doby její slávy zachována jen část východní fasády a zahradní dřevěný altán. I když není kulturní památkou, je uvedena v památkovém katalogu.

Vila ve stylu geometrické secese, druhá z poděbradských realizací architekta Josefa Fanty. Postavena byla v roce 1910 pro rodinu Geiselreitnerových z Kouřimi. Vilu obklopuje secesní plot, ukázka mistrné kovářské práce.

Vila Libochvíle postavena roku 1900 v historizujícím slohu. V r. 1930 byla přistavěna garáž a jedna místnost. V rohovém výklenku se dříve nacházela pískovcová soška sv. Václava. Vpravo od arkýře novorománské okno. V poslední době byla vila sídlem advokátní kanceláře.