Výsledky hledání míst

Zaniklá tvrz v blízkosti bývalého hospodářského dvora, při jižním okraji obce, prvně připomínaná r. 1351 a naposledy roku 1380.

Tvrz vybudovaná zřejmě ve 14. století se prvně vzpomíná v 15. století. V r. 1481 tvrz získali Zástřizlové, kteří ji nechali zpustnout. Naposled se jako pustá uvádí v r. 1552. Zbytky tvrziště se zachovalým pahorkem obklopeným neznatelným valem a příkopem se dodnes nacházejí v zahradě rodinného domu.

Téměř neznámý, původně barokní zámek byl postaven některým z držitelů léna olomouckého biskupství v 17. stol. Několikrát upravován v 18. a 19. stol. Později sloužil jako kanceláře a sklady zemědělského družstva.

Prostý barokní zámek z 2. pol. 17. stol. postavený na místě starší tvrze, obklopen hospodařskými budovami, do nichž je vestavěna čtyřpatrová hranolová vež se vstupní branou.

Zámek byl postaven olomouckým biskupem hrabětem Ferdinandem Juliusem Troyerem z Troyersteina. Stavba byla dokončena roku 1755. Na přelomu 18. a 19. stol. byl zámek i celé okolí arcibiskupy upraven a dnes slouží jako byty.

Trpasličí díra je odvodňovací štola vytesaná ve skále nad vsí Klečetné, nyní částí obce Oráčov. Je pozůstatkem starého důlního díla vybudovaného snad v 16. století.

Podoby trpaslíků vytesali do skály při silnici mezi Jetřichovicemi a Rynarticemi místní usedlíci Vaterovi kolem r. 1870. Po r. 1945 reliéfy zarostly mechem, po r. 1989 byly očištěny a znovu nabarveny.

Kamenná zřícenina menšího vodního mlýna, který je prvně zobrazen na mapě z r. 1839. Není známo, kdy byl založen, ani o jeho historii se moc neví. Podle leteckých snímků z 50. let 20. stol byl mlýn zříceninou již v této době.

Barokní zámek stojí na místě středověké tvrze pánů z Gutštejna. Dalšími majiteli se od r. 1617 stali páni ze Švamberka. Nynější barokní zámek pro hrabata ze Sinzendorfu postavil r. 1729 arch. Jakub Auguston. V r. 1744 interiér vyzdoben freskami.

Trojkřídlý patrový zámek byl přestavěn ze starší tvrze v 16. stol. Roku 1830 vyhořel a byl pozdně empírově upraven. V dnešní době slouží jako obecní úřad a knihovna.

Lovecký zámek vybudoval v polovině 19. století Filip Stillfried jako centrum loveckého revíru. Po roce 1887 zámek přechází do rukou Rudolfa Stillfrieda, po něm náležel jeho dceram Gabriele a Marianě. Dnes slouží potřebám mysliveckého sdružení Pozděchov.

Zřícenina mlýna rodiny Trunečků, která ho vlastnila od poč. 19. stol. do konce 2. svět. války. V l. 1910–11 vodní kolo nahradila Francisova turbína. V l. 1937–38 byl upraven na pohon plynovým motorem a r. 1946 na pohon motorem elektrickým. R. 1951 byl nuceně uzavřen. Postupně zcela zchátral.

Zbytky městského hradu založeného Švábenici spolu s městem před r. 1260. V r. 1514 za Šumburků na hradě byli tři pěnězokazi. Hrad byl součást královského věnného města a byl často zastavován. Po r. 1547 Kryštof z Gendorfu přestavuje na renesanční zámek. Za třicetileté války byl zničen. Dnes muzeum.

Gotická tvrz v Tryskovicích je poprvé doložena r. 1410. Avšak r. 1512 se ves, která se rozkládala patrně západně od Třeboradic, i zdejší tvrz uvádějí jako pusté a nebyly již obnoveny. Od r. 1558 již nejsou nikde zmiňovány a není známa ani jejich přesná poloha.

Dřevěná kolonáda postavená r. 1883 a v roce 1992 nahrazena věrnou kopií. S prameny Karel IV. (č.2), Dolní zámecký (č.3.) a Tržní (č.5).