Výsledky hledání míst

Zbytky renezanční tvrze, kterou zřejmě nechal vystavět v 16. stol. Zdeněk Chvalkovský z Hustířan. V r. 1623 bylo panství zkonfiskováno Václavu Zárubovi z Hustířan. Za první republiky se dvůr se stal zbytkovým statkem. V r. 1985 byla větší část tvrze zbořena JZD Dolany, zbytek je soukromým majetkem.

Zámek, postavený koncem 18. st., poč. 19. st. za Wurmbrandtů klasicistně přestavěn. Po r. 1948 majetkem JZD a neudržován. Dvoukřídlá budova, původně s trojosým rizalitem a zdobená pilastry a římsami.

Přestavěná pův. gotická tvrz zřejmě z 2. pol. 14. st., upravovaná po r. 1519 pány z Vidžína a po r. 1648 Baullery, od r. 1757 součást liblínského panství. V 2. pol. 20. st. zchátrala, dnes v soukromém majetku a postupně rekonstruována.

Hrad byl poprvé zmíněn r. 1360. Majitelem byl Sulek z Erpužic a jeho potomci. Dochováno je minimum zpráv. R. 1520 je uveden jako pustý. Jádro bylo odděleno od planiny příkopem s valem. Zbyly pouze vypálené podlahy z předhradí a nepatrné zbytky zdí.

Pův. vodní tvrz prvně doložena r. 1553. Již o 20 let později ztratila význam panského sídla a nadále byla využívána jako hospodářská budova, zejména sklad. Tomuto účelu slouží i v současnosti, kdy je soukromým majetkem.

K prvnímu středověkému opevnění vrcholu kopce došlo zřejmě na přelomu 11. a 12. stol. Patrně Vaněk z Boskovic po r. 1446 na získané zástavě vystavěl hrádek. Hrad zanikl za vojenského tažení uherských oddílů v letech 1469–1470.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze po požáru roku 1894 v novobarokním slohu rodinou Nevolů. Po roce 1950 jej spravovalo místí JZD. Po rekonstrukci v r. 1972 se zámek stal součástí skanzenu Veselý kopec.

Svobodný dvůr s pravděpodobným předchůdcem v sídle pánů z Bernartic (tvrzí) je ve vsi doložen již k roku 1374. Dodnes část původního dvora v podobě budov z kamenných zdí zachována ve hmotě domu č. 57 na jižním okraji vsi.

Svobodný dvůr stával v místech dnešního Nového Vrbna. Založen ve 14. stol. v souvislosti s těžbou stříbra. Od r. 1412 patřil k proboštství v Březové. R. 1726 na jeho místě zakládá Josef František hrabě z Vrbna ves Nové Vrbno.

Původně královský hrad Přemysla Otakara II., rozšířen v 15. stol., stavebně praven renesančně a po požáru r. 1842 empírově.

Zříceniny skalního hradu ze 14. stol., založeného zřejmě pány ze Svojkova. V pol. 16. stol. za Elsniců opuštěn, v období romantismu upraven jako letohrádek při zámku. Dochoval se skalní suk se světničkami, průchodem a schody a zbytky zdiva paláce.

Zaniklý zámek byl postaven pův. jako menší sídlo po r. 1632 Zdeňkem Lvem Libštejnským z Kolovrat. Barokně přestavěn v l. 1650–64 Adamem Františkem z Knoblochů. Zámek držela řada majitelů, v l. 1750–1945 v majetku rodu Kinských. Po r. 1945 zde byl domov důchodců, r. 1958 vyhořel a ruina byla stržena.

Barokní čtyřkřídlý zámek s nárožními rizality založen v místě původní tvrze po roce 1638 Annou Kamilou z Enkenfurtu a dostavěn Michalem Osvaldem z Thunu. Přestavován Althany v l. 1755–1758 pozdně barokně a v r. 1847 klasicistně. Dnes domov důchodců.

Tvrz byla postavena roku 1366 jako věžovitá, dvoupatrová stavba s dřevěnou nástavbou na krakorcích. Kolem byl vodní příkop s padacím mostem. V 17. stol. byla přestavěna na sýpku.

Zřícenina tvrze postavené snad kolem r. 1365 Mikšíkem ze Svojšic. Po něm tvrz získal Václav Ruthar z Malešova a poté byla držena jeho syny, Petrem a Mikulášem. Od pol. 16. stol. tvrz patřila Gerštorfům z Gerštorfu téměř sto let až do období třicetileté války, kdy byla vypálena. Poté pomalu zpustla.