Výsledky hledání míst

Zachované valové opevnění. Jedná se pravděpodobně o pozůstatek švédského opevněného tábora z let 1639-1643, kdy švédové obléhali Lanškroun.

Terénní stopy po švédském vojenském táboře z roku 1640. Tábor měl rozměry cca 50 x 50 m, dvě vysunutá dělostřelecká postavení a dva vchody.

Jednoobloukový most z lomového kamene. Postaven snad před r. 1379 jako součást přístupové cesty k hamru. Délka 20 m, šířka 4 m, vzepětí nad hladinou 4 m. Na středu socha pravděpodobně sv. Barbory, před vstupem sv. Jan Nepomucký.

Zmínka o usedlosti na tomto místě je z r. 1567. Anna Salomena z Bubna zde nechala mezi 1623–1638 vystavět mlýn, ten r. 1678 vyhořel. V r. 1841 má mlýn dvě křídla ve tvaru L. Počátkem 19. stol. klasicistně přestavěn. Od r. 1880 mlýn patřil rodině Antonína Švehly, předsedy agrární strany a čs. vlády.

Zámek Světce přestavovaný knížecím rodem Windischgrätzů ze zrušeného paulánského kláštera s kostelem zůstal po smrti donátora r. 1862 nedokončen. Bývalý kostel se stal zříceninou, sousední konvent byl upraven na internát učiliště.

Barokní zámek byl postaven kolem r. 1708 pražským arcibiskupem hrabětem Janem Josefem Breunerem. Arcibiskup Alois Josef Schrenk zámek v 1. pol. 19. stol přestavěl. V r. 2003 prošel zámek rekonstrukcí. V zámku nyní sídlí obecní úřad.

Renes. tvrz doložená r. 1626 byla přestavěna po r. 1714 na barokní zámek. Částečně zmodernizovaná patrová budova byla zbořena r. 1989.

Zámek vznikl přestavbou tvrze (1393) v renes. stylu, zadanou r. 1567 Burianem III. Trčkou z Lípy. Po r. 1668 přistavěno vých. křídlo. Po r. 1722 barokně přestavěn za Černínů, v l. 1774-75 přestavěn za Kolovratů, empírově upraven po r. 1817. V l. 1949-2011 zemědělská škola. Od r. 2013 noví majitelé.

Větrný mlýn holandského typu z roku 1843. Svému účelu sloužil až do roku 1945. Po roce 2002 zčásti rekonstruován.

Ocelodřevěná rozhledna byla postavena v roce 2020 na Světlém vrchu nad obcí Albrechtice v Jizerských horách. Postavena byla k 350. výročí založení obce. Rozhledna má na výšku 21 m a na vyhlídkovou plošinu vede kovové točité schodiště.

Původně panský ovčín z roku 1648, rozšířený v roce 1847. V roce 1847 vyrostl na jeho místě buquoyský panský dvůr (stavitel Karel Bonaventura hrabě Buquoy - manželka Filipína - po ní název Philippinenhof) a v průčelí obytná budova, zvaná zámeček. Hospodářský dvůr i v současnosti. Soukromý majetek.

Zaniklá středověká ves založena koncem 13. století, zanikla na přelomu 15. a 16. století. Dochované terénní stopy zdí domů, hranic jednotlivých parcel a sklepů.

Pozdně gotický vodní hrad Půty Švihlovského z Rýzmberka, budovaný zřejmě podle plánů Benedikta Rejta. Po třicetileté válce již neobýván, změněn na sýpku, v 19. stol. opuštěn. Po r. 1950 postupně opravován.

Zámek postaven patrně před rokem 1565 a největšího rozmachu zažil za Vartenberků. V 17. století se po konfiskacích dostal do majetku Valdštejnů. Následně se panství Svijany dostalo do držby rodu Rohanů, kteří jej připojili k panství Sychrov.

R.1766 Antonín Maschek z Maasburgu postavil barokní zámek, patrovou budovu se středním rizalitem a věžičkou. Tak zůstal do konce 19.st. kdy Bachofenové z Echtu přistavěli nové křídlo a novou obdélníkovou budovu. Tato podoba zůstala do současnosti.