Výsledky hledání míst

Pamětní kámen umístěný na dohled od Znojma na Kraví hoře jako připomínka znojemského patriota Antona Vrbky (1860–1939), který původně vybudovali jeho přátelé v roce 1925 (ještě za jeho života). Po 2. sv. válce zničen, obnoven v roce 2005 novodobým znojemským Okrašlovacím spolkem.

Zámek ve Vrbně p. Prad. vybudován v 17. st. v barokním stylu. Na konci 18. st. přestavěn v empírovém slohu. V roce 1821 se majitelem stává továrník Johann Josef Grohmann a provedl na zámečku další úpravy. Po roce 1948 zámek chátral. Nyní zrekonstruován a slouží jako restaurace a penzion.

Ocelodřevěná rozhledna na půdorysu čtverce o straně 7,5 m se tyčí do výše 26,5 m. Konstrukce je tvořena čtyřmi nosnými dřevěnými sloupy, středem prochází točité železné schodiště. Je zakončena vyhlídkovou plošinou ve výši 22 m přístupnou po 110 schodech. Volně přístupná od 1. srpna 2016.

Zámek vystavěl v l.1533-1546 Kryštof z Gensdorfu. Současnou podobu získal za Viléma Miřkovského ze Stropčic při pozdně renesanční přestavbě v l.1605–14. V r.1820 proběhla přestavba zámku a upraveno i jeho okolí. Další přestavba z přelomu 19.a 20.st.

Hašek z Vrchlabí kolem pol.14.st. postavil ve Vrchlabí panské sídlo, prvně ale písemně připomínané až v roce 1454. Tvrz stávala v parku nedaleko dnešního zámku. R.1574 je tvrz ještě připomínána. Později zcela zanikla.

Zachovalá částečně zrekonstruovaná barokní sýpka postavená za biskupa kardinála ze Schrattenbachu v letech 1722–24 podle projektu již zemřelého architekta Giovanni Pietra Tencally. Obdélná trojpatrová stavba na kratších stranách s volutovými štíty, fasády členěny pilastry, v přízemí dva průjezdy.

Renesanční dům, který sloužil jako biskupská účtárna. Konečná podoba ze 16. stol., v 17. stol. významná přestavba. Dům nese prvky renesance a baroka. Schodiště s portálem z roku 1678 od Giovanniho Pietra Tencally.

Zchátralý barokní hospodářský dvůr pražských arcibiskupů ze 17. století snad na místě areálu někdejší tvrze, doložené v 15. a 16. století. Nejpozoruhodnější částí je raně barokní špýchar, v jehož štítě je vložen erb stavebníka, s obytnou budovou.

Snad ještě gotický panský Horní dvůr byl po roce 1640 rozšířen o pivovar. Postupně prošla obě zařízení mnoha přestavbami a úpravami. Po roce 1945 se změnila na skladové prostory a obydlí pro sociálně slabé obyvatele města. Tomu odpovídá jejich stav.

Objekt pivovaru a jeho areál tvoří exponovanou dominantu vstupního prostoru skanzenu. Je z roku 1612 s renesančním jádrem, přestavěn barokně. Mohutný obdélný přízemní nepodsklepený objekt se zděnými štíty s okenními otvory. Areál objektu je ohrazen ohradní zdí se vstupní bránou. Památkově chráněn.

Z původního vdovského sídla krumlovských paní se koncem 16. století vyvinula zbrojnice, změněná v letech 1625–30 na panský pivovar. Ten zde pod různými firmami funguje dodnes, veřejnosti kromě svých výrobků nabízí možnost prohlídek a restauraci.

Karel Maxmilián, hrabě Podštatský nechal r. 1749 postavit budovu Vrchnostenského špitálu, kde byli umístěni chudí, nemocní a staří lidé z panství, celkem 10 osob. R. 1994 prodán soukromým osobám a budova v havarijním stavu citlivě zrekonstruována.

Velký dům na jihozápadním rohu teplického Zámeckého náměstí vznikl v letech 1810–1811 jako sídlo vrchnostenských úřadů. Postaven na místě objektů poškozených velkým požárem města r. 1793. Po r. 1945 postupně zchátral, od r. 1990 předmět majetkové spekulace. Ještě r. 2016 prázdný nabízen k prodeji.

Soláň s výškou 861 m n.m. leží v CHKO Beskydy při Vsetínských vrších. Místo je významnou turistickou a lyžařskou lokalitou.

Barokní zámeček, dnes farní budova, v literatuře veden jako lovecký. Postavil ho počátkem 18. stol. Jan Jiří Walderode jako sídlo správce panství. Na jeho místě stávala tvrz z r. 1520, kterou postavil Jan z Čertorej jako náhradu tvrze v sousedství.