Výsledky hledání míst

Takzvaný zámek ve Velemíně byl pravděpodobně spíše vrchnostenským dvorem s velkou obytnou budovou pro jeho správce. V současné podobě pochází z 18. století, některé detaily možná zachovány ze starší stavby. Po roce 1990 zpustl, v posledních letech proběhly některé zajišťovací práce.

Barokní zámek z rozmezí let 1730-50 patrně dle návrhu K. I. Dientzenhofera umístěný v klidném prostředí malého parčíku. Později na konci 19. století nepatrně rozšířen. Dnes v areálu sídlí zdravotnické středisko.

Gotická tvrz Šliků z poč. 16. stol., r. 1621 vypleněna, r. 1651 prodána baronu Wallisovi. V l. 1747–55 přestavěna J. F. Hesslerem na pozdně barokní zámek, klasicistně upraven r. 1870. R. 1945 zkonfiskován Czernínům, v l. 1948–94 v zámku dětský domov, od r. 1994 budova bez využití a údržby chátrá.

Jednoduchý empírový zámek postaven po r. 1803 rytířem Janem Höpflingenem z Bergendorfu místo zchátralé tvrze. Od roku 1945 v majetku obce, dnes slouží jako víceúčelový dům.

Zámek ve Veliké Vsi postavili karlovští augustiniáni jako letní sídlo opata v letech 1662–1762. Po zrušení kláštera 1785 se dostal do světských rukou, v letech 1890–96 přestavěn pseudorenesančně. Po péči státního statku prošel generální opravou.

Původně tvrz, v renesanci přestavěna na zámek, který byl později upravován barokně. Pozdějšími úpravami historický ráz staveb značně utrpěl.Zdevastovaný, zánikem ohrožený zámek byl novodobě rekonstruován na hotel.

Bývalý zámeček postaven pány z Vrbna na místě Nové tvrze. V 19. stol. zbořen a přestavěn na Panský dům. V sousedství postaven lovecký zámeček Bores. Vesnice zničena po r. 1945, neboť leží ve vojenském újezdu Libavá. Místo veřejnosti nepřístupno.

Zámek postaven v 1. pol. 18. stol. v severní části bývalého dvora s tvrzí v době, kdy statek byl v majetku dcery Filip Zikmund z Dietrichsteina Ernestiny, provdané za Ferdinanda Bonaventuru z Harrachu. Dnes patrová budova s mansardovou střechou.

Zámek postaven r. 1842 - 1854 za Karla Chotka podle plánů vídeňského stavitele Foerstera. R. 1885 podle návrhu drážďanského architekta Fleischera přestavěn do novorenesanční podoby. Součástí zámeckého areálu je cenný přírodně krajinářský park.

Zámek postavil r. 1690 v barokním stylu Jan Václav Novohradský z Kolovrat. Čtyřkřídlá patrová budova má vstup v čtyřpatrové věži v ose hlavního křídla. Zámek byl přestavěný v roce 1750, další přestavba proběhla klasicistně, v průběhu 19. stol. Dnešní podobu získal v roce 1906. Dnes chátrající.

Zámek v rozsáhlém parku nad Heraltickým potokem, přestavěný koncem 16. století z gotického hradu s válcovou věží. Další přestavby v 17., 18. a 19. stol. Dispozici tvoří půdorys s malým a velkým nádvořím, mezi ně vestavěna novogotická kaple.

Šlechtické sídlo ve Velkých Hošticích vzniklo již před přelomem 15. a 16. století. Po roce 1754 bylo za Chorynských z Ledské přestavěno v pozdně barokní zámek, přestavovaný r. 1840. Kolem zámku přírodně krajinářský park z poč. 19. století.

Chátrající starší renesanční objekt s nárožní věží ze 16. až 17. stol. a navazující mladší barokní budova z poloviny 18. stol vystavěná rodem Skalů ze Lhoty, tvořící jeden zámecký komplex ve středu vsi nad potokem. Po r. 1869 změněn J. A. Schindlerem na lázně, ale ty zde nepřečkaly dlouho.

V r. 1580 zahájili Žerotínové stavbu zámku na místě starší tvrze. Trojkřídlý zámek s osmibokou věží a arkádovým nádvořím. Nízké a úzké ochozy. Masivní sloupy jsou svisle propojeny s jakýmisi pilastry. V baroku dostavěn nový, samostatný objekt.

Původně pozdně románský hrad Tasovců. V gotice přestavěný na palác a v r. 1578 na renesanční zámek. V r. 1723 zničil zámek požár. Ugartové využili oprav k barokní přestavbě, kterou zámek získal dnešní podobu. V 19. a 20. st. regotizován.