Výsledky hledání míst

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech přímo zmiňována. Spojuje se s osadou Čížov, která se prvně zmiňuje r. 1358, kdy byla prodána Frenclinem Schoberem z Hor a r. 1466 v souvislosti s Oldřichem z Miličína. Osada zanikla na přel. 15. a 16. stol. a v té době neexistovala patrně ani tvrz.

Zaniklá tvrz s dosud ne zcela jasným datumem založení. Jejím stavebníkem se jeví až Jan Děvečka z Herštejna, který se roku 1486 po Crhově jedinkrát jmenoval. Ten v roce 1487 Crhov i s tvrzí odprodal bratřím z Pernštejna, kteří ves připojili k pernštejnskému panství, tvrz byla opuštěna a zřejmě záhy zanikla.

Tvrz Cuknštejn vystavěl v letech 1489–1491 vladyka Vilém Pouzar z Michnic. Za českého stavovského povstání 1618–20 zpustošena císařskými vojáky a darována generálu hraběti Karlu Bonaventurovi Buquoyovi. Dnes probíhá postupná rekonstrukce.

Replika venkovského velmožského sídla (curie) z obd. 12.–13. stol. Stavba dvorce a řemeslnické osady postupně vzniká. Autory projektu „Curia Vítkov“ jsou Ladislav Tomič, archeolog Mgr. Petr Hejnal a historik Mgr. Pavel Suchánek, PhD. Projekt realizuje občanské sdružení Curia Vítkov.

Nejstarší panské sídlo v Dačicích vzniklo po vyvrácení hradu Bílkova (viz heslo) a rozdělení krajířovských držav koncem 15. století. Původnímu účelu sloužila do dokončení starého zámku (1579), poté součást hospodářského dvora.

Původní gotická tvrz zaniklá v 16. stol. Zbytky zdiva obytné části tvrze objeveny při archeologickém průzkumu roku 1938. Zdivo z lomového kamene o tloušťce okolo 1,35 m se nachází přibližně uprostřed kruhového tvrziště.

Při zřizování hřbitova v roce 1885 těžce narušený reliéf tvrze, nacházející se těsně nad kostelem. Dodnes patrná část oblouku vnější stěny příkopu a valu a náznak centrálního pahorku.

Bývalá vodní tvrz ze 14. století východně od centra Dašic. Zachovány gotické sklepy, renesanční přízemí je zděné, vzadu ze dvěma opěráky. První patro dřevěné a omítnuto.

Reliéf částečně setřelého tvrziště, patřící k zaniklé vsi neznámého jména.

Dobře zachovalý reliéf tvrze, zaniklé vsi a jejího ohrazení. Tento sídelní komplex, zatím neprozkoumaný, patří k nejlépe dochovaným podobným místům u nás.

První zmínka o Děpoltovicích je z roku 1273 kdy ves patřila k příslušenství tepelského kláštera. Statek s tvrzí – později tzv. starý zámek – pochází patrně ze 16. stol., kdy byly Děpoltovice v majetku Šliků.

Terénní reliéf bývalé tvrze z počátku 14. stol. v západní části vsi. Život na tvrzi trval do konce 15. století avšak kamenné pozůstatky tvrze se zachovaly až do přelomu 18. a 19. století.

Tvrz je prvně zmiňována r. 1533. R. 1585 byla v majetku Adama z Předenic, poč. 17. stol. přestavěna na renesanční zámek. Od r. 1686 v majetku Kolovratů, v pol. 18. stol. byla opravena Prokopem Kolovratem-Krakovským v barokním stylu. Po r. 1757 opuštěna. V 2. pol. 19. stol. zde byl zřízen pivovar.

Zaniklá středověká tvrz poprvé písemně připomínána v 15. století v souvislosti s držbou statku a obce. Postupně chátrala a byla zbořena v polovině 16. století. Ve druhé polovině 15.-16. století se majetek často střídal mezi různými šlechtickými rodinami.

Přibližné místo po tvrzi postavené před r. 1386 a zaniklé v 1. třetině 16. století. Bližší podrobnosti o podobě tvrze a její přesné poloze nejsou známy.