Zcela zaniklé tvrziště, o jehož vzniku lze podle historických události uvažovat někdy ve 2. čtvrtině 14. stol., snad i dříve. V této době patřil Batelov pánům z Lipé. V r. 1626 při odprodeji batelovského zboží potomkem Augustýna Macka z Čížova se píše o dvou tvrzích, z nichž jedna je již dávno pustá.
Notice: Trying to access array offset on value of type bool in /var/www/hrady/https/funkce_dispmisto.php on line 242
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Vysočina, Bedřichov
Nejstarší zpráva je z r. 1475. Tehdy byla v držení Mikuláše z Bedřichova. R. 1500 zemřel, tvrz zůstala pustá. 1528 byla připojena k Pacovu a později zanikla.
Torzo věžovité tvrze v JV části vsi. První zmínka o vsi je z r. 1316. V roce 1384 se připomíná Mikuláš z Bělé. Po něm jeho syn Mikeš. V rozmezí let 1411–1415 je zde uváděn Brum z Bělé. První zmínka o tvrzi je z r. 1455. Poslední zmínka je z r. 1545. V r. 1881 došlo ke zbourání velké části tvrze.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Středočeský kraj, Běleč
První zpráva o vsi je z r. 1333, jako držitelé zdejšího dvorce se připomínají Miloslav, Ješek a Václav z Bělče.Tvrz poprvé doložena v r. 1545 při jejím prodeji Šimonovi ze Šanova. Poslední zmínka o ní pochází z r. 1554. Zřejmě brzy nato beze zbytku zanikla, takže dnes nelze přesně určit, kde stála.
Tvrz uváděna r. 1408 jako majetek Vchyny z Bělušic. Později se stala součástí dvora, který vlastnil rod Charvátů z Barštejna, pánů z Bílé a opět Charvátů. Jako panské sídlo sloužila tvrz do 16. století. Od 17. stol. do r. 1925 ve vlastnictví Chotků.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Středočeský kraj, Benešov
Opevněný kostel či zaniklá tvrz nejspíše na návrší Karlov v místech, kde nyní stojí kostel sv. Mikuláše. Připomínáno ve 13. století jako "munitie". S postavením hradu Konopiště koncem 13. století zaniká.
Notice: Trying to access array offset on value of type bool in /var/www/hrady/https/funkce_dispmisto.php on line 242
Dnes již neexistující tvrz byla poprvé zmíněna r. 1498. Majitelem byl Václav z Roupova. R. 1622 ji koupil Albrecht z Valdštejna. Stávala na návrší, jedno křídlo bylo na místě dnešního dvojdomku č. p. 2 a 5. R. 1987 byla beze zbytku zbořena.
Zříceniny tvrze postavené ve 2. pol. 15. st., Janem Beňovským z Hunstruku. Později renesančně a barokně upravena. V 17. st. sloužila jako hospodářská budova, v 19. st. k bydlení, přistavěna terasa. Neudržovaná budova se po r. 1989 zčásti zřítila.
Goticko-renesanční tvrz byla poprvé zmíněna r. 1413 jako pozůstalost Jana z Bernartic. R. 1626 byla již pustá. Jde o dvoupatrový objekt se 4 křídly a malým nádvořím. Během přestavby zanikly věže a příkop. Objekt je nepřístupný a v zanedbaném stavu.
Zaniklé tvrze v centru městyse Bernartice. Nejstarší v blízkosti kostela na přelomu 13. a 14. stol. založil Bernart z Bernartic, novější stála v místech školy č. p. 34, nejmladší v areálu zbytků bývalého jezuitského dvora, zanikla po roce 1669.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Bernartice
Jedno ze dvou archeologicky neprozkoumaných tvrzišť na hranici katastru Bernartic a Borovan, pravděpodobně z konce 14. století, kdy Borovany získali Buzek a Petr z Bernartic. Podoba tvrze, doba vzniku a zániku není dosud doložena.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Bernartice
Doposud archeologicky neprozkoumané tvrziště na hranici katastru Bernartic a Borovan, pravděpodobně z konce 14. století, kdy Borovany získali Buzek a Petr z Bernartic. Podoba tvrze, doba vzniku a zániku není dosud doložena.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Běšiny
Ostrůvek v Ostrovském rybníku při areálu panských sídel v Běšinách mohl být nejstarším sídlem majitelů Běšin. Jde však jen o hypotézu jež má své opodstatnění, ale není prokázána.
"Stará tvrz", nejstarší doložené panské sídlo v Běšinách, písemně potvrzené roku 1602. Její původní podobu neznáme. Dodnes se dochovala sýpka, pravděpodobně z 18. stol., při jejíž stavbě byla využita jedna obvodová zeď "Staré tvrze".
Přihlášení
Moje oblíbená místa
Tento web používá cookies pro správnou funkci, analytiku a marketing.
Více informací
Bělušice
