Výsledky hledání míst

Výrazné kruhové tvrziště na jihozápadní straně Starých Čivic, pozůstatek tvrze nejspíš ze 14.–15. století, ačkoliv první zmínka o tvrzi je až z roku 1582. Zaniklo pravděpodobně připojením k pardubickému panství v roce 1591.

Původně renesanční dům čp. 2 sloužil jako sídlo děkanského úřadu. První písemná zmínka o něm je z r. 1559. V roce 1572 dům vyhořel. Současná podoba budovy – včetně loubí – pochází z přestavby v 17. století.

Barokní děkanství z r. 1753 nechal vybudovat děkan Jan Tomáš Berghauer. Stojí na místě starších děkanských rezidencí. R.1760 poškozeno výbuchem střelného prachu, opraveno r. 1771. Na počátku 20. stol. byly ve zdivu budovy objeveny fragmenty předrománské baziliky sv. Vavřince z 1. pol. 11. století.

Budova tzv. starého fojtství, resp. budova výminku bývalých hospodářů z konce 18. století. Hlavní obytná budova fojtství byla roubená a do dnešní doby se nedochovala. Z hospodářského zázemí fojtství se dochovala roubená polygonální stodola z 1. pol. 19. století.

Zámek, původně fojtství, postavený zřejmě před rokem 1685 Kryštofem Loserthem. Od roku 1730 v majetku Bartelů, za nich barokně upraven. V letech 1894 až 1945 patřil rodině Langerů. Od roku 1945 v majetku státu.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v l. 1726–33 pány z Deblína. Krátce po r. 1843 byli provedeny klasicistní úpravy. Po F.J. z Deblína, zavražděném r. 1784, měl panství v pronájmu a od r. 1806 v držení J.P.Flink který zde zřídil textilní továrnu.

Zámeček, jehož stavitel je neznámý stejně jako datum jeho výstavby, je poprvé zachycen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768. Po roce 1800 jej získal Josef Heller, jehož rod vlastnil zámek až do 20. let 20. století. V 90. letech přešel do soukromých rukou.

Keltské oppidum evropského významu v prostoru Drahanské vrchoviny. V minulosti proslavené zvláště nálezy jantaru, uvedeno i na mapě Komenského. Novodobé výzkumy odhalily nejedno překvapení ze života Keltů u nás.

Terénní zbytky rozlehlého skalního hradu. V pramenech není uváděn, nálezy doložena existence v 13.-15. stol. Dochováno podvalí skalní stavby, stopy požárem zničených budov a ve skále vysekaná cisterna.

Zámek vznikl přestavbou got. tvrze, postavené před r. 1384 Vilémem ze Staré u starší tvrze (snad 13. stol., postav. Arnoštem ze Staré). V l. 1571-73 přestavba sídla Jiřím Pruskovským z Pruskova na renes. zámek. Opraven v 2. pol. 20. stol. Od r. 2007 rodiny Sukových, opraven a přístupný od r. 2008.

Pravěké a raně středověké hradiště o rozloze 4,2 ha, které se nachází 1,5 km jižně od vsi Lipno nad levým břehem vodní nádrže Hracholusky. Vzniklo v pozdní době bronzové. Přístupné od severu polní cestou od vsi Lipno. Jeho pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka ČR.

Nejstarší sídlo v Čejkovicích - tvrz Staré Machovice, vzniklo někdy v průběhu 14. století (1. zmínka r. 1386). Opuštěna je pravděpodobně koncem 15. století. Jádro zachovalého tvrziště tvoří kruhový ostrůvek, obklopený vodním příkopem. V širokém předpolí lze předpokládat místo zaniklé vsi Machovice.

Tvrz Staré Mitrovice souvisí s historií rodů Vratislavů z Mitrovic a Mitrovských z Nemyšle. Ves je zmiňována 1387, tvrz r. 1432. Od r. 1670 vlastní pustnoucí tvrz Vratislavové z Mitrovic. Definitivně zanikla po r. 1736. Na tvrzišti stojí dům čp. 6.

Koncové nádraží zaniklé jednokolejné trať z Nových Černovic do Líšně, postaveno v r. 1905. R 1941 trať získala „Společnost brněnských elektrických pouličních drah“ a provozovala na ní do 60. let 20. stol. tramvajovou linku.

Část areálu biskupského domu postaveného před r.1060. Po požáru v pol. 12. stol. dům rozšířen, upraven v gotice i renesanci. Dnešní podoba je raně barokní z pol. 17. stol. podle projektu Francesca Carratiho.