Výsledky hledání míst

Zaniklá gotická tvrz stávala na severovýchodě obce. Polovina vsi (a později i celá ves) Velemín patřila Kaplířům ze Sulevic, kteří ji i s tvrzí prodali až ke konci 15. století. Druhá polovina vsi patřila nejdříve klášteru sv. Jiří na Pražském hradě.

Takzvaný zámek ve Velemíně byl pravděpodobně spíše vrchnostenským dvorem s velkou obytnou budovou pro jeho správce. V současné podobě pochází z 18. století, některé detaily možná zachovány ze starší stavby. Po roce 1990 zpustl, v posledních letech proběhly některé zajišťovací práce.

Zaniklá tvrz ve Velemyšlevsi byla postavena pravděpodobně již na konci 13. století a stála snad do počátku 16. století, kdy byla nahrazena mladší tvrzí na místě bývalého zámku.

Zaniklá ves Velenec ležela mezi obcemi Veleň a Sluhy severovýchodně od Prahy, zřejmě v blízkosti Mratínského potoka. Je doložena mezi lety 1318 a 1593. Tvrz doložena od r. 1425. Ves i tvrz zanikly v průběhu 16. stol. prakticky beze stop.

Zbytky opevněného sídla, snad nedostavěného hrádku, v pramenech zmiňovaného jako Velenice. Na klesajícím konci úzké ostrožny dochovány zbytky přízemí hranolové stavby a úzký, do podloží vytesaný sklípek.

Zřicenina hradu, který založil Přemysl Otakar II., od něhož jej získal Čéč z Budějovic. Za Václava II. ho r. 1283 získali páni z Michalovic, kteří ho drželi až do r. 1387. Po r. 1487 opuštěn Vokem z Rožmberka a jako pustý se připomíná již v roce r. 1541. V l. 2011-2012 vybudován nový dřevěný most.

Barokní zámek z rozmezí let 1730-50 patrně dle návrhu K. I. Dientzenhofera umístěný v klidném prostředí malého parčíku. Později na konci 19. století nepatrně rozšířen. Dnes v areálu sídlí zdravotnické středisko.

Poprvé je doložen v roce 1356, když Karel IV. kupoval potštejnské panství od synů Mikuláše z Potštejna. Zaniká zřejmě ještě před koncem 14. století. Údaje o tom, že Velešov je pozůstatkem templářského kláštera, z jehož zřícenin byl později postaven hrad Potštejn, patří k neprokázaným pověstem.

Největší funkcionalistická stavba Prahy postavená 1926–8 dle projektu O. Tyla a J. Fuchse jako první část nového veletržního areálu. Od roku 1951 administrativní budova, 1974 vyhořela. Obnova pro Národní galerii 1985–94 dle projektu libereckého SIAL.

Hrad založený na poč. 14. stol., rozšířen pozdně goticky. V průběhu třicetileté války jej získal Martin Huerta, za něhož došlo k vestavbě pozdně renesančního palácového křídla s arkádami. Další úpravy do podoby hradu příliš nezasáhly.

Gotická tvrz Šliků z poč. 16. stol., r. 1621 vypleněna, r. 1651 prodána baronu Wallisovi. V l. 1747–55 přestavěna J. F. Hesslerem na pozdně barokní zámek, klasicistně upraven r. 1870. R. 1945 zkonfiskován Czernínům, v l. 1948–94 v zámku dětský domov, od r. 1994 budova bez využití a údržby chátrá.

Jednoduchý empírový zámek postaven po r. 1803 rytířem Janem Höpflingenem z Bergendorfu místo zchátralé tvrze. Od roku 1945 v majetku obce, dnes slouží jako víceúčelový dům.

Zámek ve Veliké Vsi postavili karlovští augustiniáni jako letní sídlo opata v letech 1662–1762. Po zrušení kláštera 1785 se dostal do světských rukou, v letech 1890–96 přestavěn pseudorenesančně. Po péči státního statku prošel generální opravou.

Stavba tzv. Velikého mlýna je prvně zmiňována písemně v roce 1503. Nachází se pod přerovskými hradbami na tzv. Kopci.

Málo zřetelná terénní vlna po tvrzišti v místě domu č. p. 1, které zčásti zaniklo při stavbě silnice v 70. letech 19. století. O existenci tvrze nejsou žádné písemné zprávy.